Na semifinále se Zlínem je Dočekal zpět. A o víkendu coby člen prvního útoku Horácké Slavie v každém utkání vstřelil po jedné brance.
„V prvním zápase, než se člověk rozdýchá a než to rozjezdí, mi to chvíli trvalo. Ale ve druhém už jsem byl úplně v pohodě,“ s úsměvem hlásí Dočekal.
Jak jste po úvodních dvou zápasech spokojený s tím, jak se zatím vyvíjí semifinálová série proti Zlínu?
Samozřejmě jsme chtěli urvat dva body, ale Zlín má výborné mužstvo. Takže ven jedeme za stavu 1:1. A to samé chceme uhrát i ve Zlíně. Vyhrát minimálně jeden zápas. Hrát stejně, naši hru. Výkon Zlína nás až tolik nezajímá, my se musíme soustředit sami na sebe. A hrát to, na co máme.
Z pohledu diváka to však vypadalo, že první zápas jste byli spíše zakřiknutí. Jako by zvítězila obava ze zvučného soupeře. Nebyl tam až příliš velký respekt?
Začátek jsme neměli špatný, pak přišla nevynucená pauza těmi dírami v ledu. To nás úplně potopilo. Zlín to naopak nakoplo a my jsme úplně vypadli ze zápasu. Dělali jsme to, co celou sezonu ne. Propadali jsme, třetí hráč nahoře nebyl, obránci chodili dopředu, když nebyla zajištěná obrana... Bylo tam asi deset chyb, které jsme neudělali ani za celou sezonu dohromady. Takže v prvním zápase jsme propadli jako tým a Zlín zaslouženě vyhrál.
Třebíčský Ladislav Bittner (vlevo) diskutuje s rozhodčím.
Zmiňujete vynucenou pauzu, kdy se kvůli díře v ledu více než hodinu nehrálo. Mohla vás rozhodit právě ona?
Mohla. Ale oba týmy to měly stejné. Nás to bohužel zasáhlo, ale Zlín hrál celý zápas dobře. Mají výborný útok, rychlé šikovné kluky. Takže těžký zápas – a bude to i těžká série.
Jak bylo psychicky náročné jít do druhého domácího zápasu s vědomím, že prohráváte 0:1? Stav 0:2 v sérii by byl asi hodně nepříjemný.
Samozřejmě. Jako s Přerovem, kdy jsme prohráli první zápas. My, starší hráči, jsme s i k tomu něco řekli. Nastoupili jsme úplně jinak, řekli jsme si, že budeme hrát tak, jak jsme končili třetí třetinu úvodního zápasu. Že tak musíme hrát od první minuty. To se nám podařilo. Plnili jsme si úkoly, defenzivu jsme měli výbornou. To, na čem jsme stavěli celý rok, nám přineslo úspěch.
Ve středu a ve čtvrtek vás čekají dva zápasy ve Zlíně. Říkal jste, že si tam jedete minimálně pro jedno vítězství?
Minimálně pro dvě vítězství. (usmívá se)
Když se vrátím k domácím zápasům, jak jste byl spokojen s návštěvou? Oba dny přišlo přes tři tisíce diváků, ovšem ani na semifinále proti silnému a ještě loni extraligovému soupeři nebylo vyprodáno. Nemrzí to?
Plnou halu jsem já osobně v Třebíči nezažil. Takže nevím, jak moc by to bylo reálné. Ale čekal jsem třeba aspoň čtyři tisíce. Protože to vyšlo pěkně, hrálo se v sobotu a v neděli.
Čím to je? Vždyť stěží už můžete nabídnout o moc víc.
Nevím, těžko říct. To by musela být otázka na lidi obecně. Jestli je vysoké vstupné, nebo... Fakt nevím.
Na druhou stranu se dá očekávat, že mraky lidí za vámi dorazí do Zlína. Protože v Přerově byli a vytvořili skvělou kulisu.
Já jsem se tedy na zápas v Přerově díval na počítači. Ale co jsem viděl, lidí tam přijelo hodně. A samozřejmě je to znát, když přijede podpora a máte je v zádech, tak se hraje trošku jinak.
Třebíčští fanoušci na zápase prvoligového play off
Když zmiňujeme vaši absenci ve čtvrtfinále, prozradíte, co vám bylo a jak na tom jste nyní?
To prozradit asi můžu. Měl jsem chřipku. Teď už jsem stoprocentně doléčený. Nechtěl jsem riskovat, takže jsem si poležel trošku déle. Měl jsem nějaká antibiotika, není radno to podceňovat. Protože už mám nějaká léta, vím, co si můžu a nemůžu dovolit. Teď to ale řádilo ve všech klubech, je to přímo nějaká chřipka B. Horečka, bolesti hlavy, kloubů... Takže to bylo potřeba vyležet pořádně.
