Urmat odešel z rodného Kyrgyzstánu do Ruska, aby si tam našel lépe placenou práci. Když se na něho obrátila ruská firma s návrhem, aby za 8 800 rublů (2 600 korun) denně pomáhal na ukrajinské frontě odklízet těla padlých Rusů, neváhal. Nabídka se mu zdála i přes rizika výhodná.
„Mluvil jsem se skupinou krajanů, kteří už na Ukrajině pracují. Řekli mi, že zažili ostřelování. Dělají tuto práci, protože jsou v zoufalé situaci. Mnozí dluží peníze,“ popsal Urmat stanici Rádio Svobodná Evropa (RFE).
Podle ní práci na okupované Ukrajině přijalo už několik set dělníků ze Střední Asie, a to navzdory varování svých vlád, aby to nedělali. Odradit se je snaží také Kyjev, který jim vzkázal, že je obviní z nelegálního překročení svých hranic a bude je považovat za komplice ruských agresorů.
Většina migrantů vezme práci ve stavebnictví a zaměstnavatel je odveze do zdevastovaných měst, jako je například Mariupol. K dalším činnostem patří také kopání zákopů nebo právě shromažďování mrtvol. Práci ruské společnosti nabízejí i ženám. Několik žen pocházejících ze Střední Asie RFE vylíčilo, že dostaly nabídku zaměstnání v armádních nemocnicích, jídelnách či továrnách.
Hlavní motivací k odchodu na Ukrajinu jsou peníze. Stavebními pracemi v Ruskem obsazených oblastech si migrující pracovníci mohou vydělat 150 až 225 tisíc rublů měsíčně (44 až 66 tisíc korun), což je trojnásobek toho, na co si přijdou v Rusku. Tam každoročně hledají obživu miliony zahraničních dělníků, zejména z postsovětských zemí sužovaných vysokou nezaměstnaností, jako je právě Kyrgyzstán, Tádžikistán či Uzbekistán.
Kyrgyzové přijali Rusy s otevřenou náručí, ti jim teď berou bydlení |
O práci na okupované Ukrajině se migranti dozvídají na sociálních sítích, od svých zaměstnavatelů či spolupracovníků.
„Většina dělníků ze Střední Asie, které znám, nemá zájem jít pracovat na Ukrajinu. Čas od času se ale dozvím, že tam někdo odjel. Znám jednoho krajana, který odešel do Mariupolu a pak povzbuzoval příbuzné, aby se k němu přidali,“ uvedl anonymně Tádžik, jenž se na Sibiři živí stavbou silnic.
Dělníci si stěžují na málo peněz
Ačkoli pracovní místa na Ukrajině jsou inzerována jako „bezpečná a dobře placená“, realita tomu podle některých neodpovídá. Řada dělníků pracujících na okupovaných územích si například stěžuje, že nedostávají slíbené peníze.
Zkáza Mariupolu |
„Řekli nám, že budeme vydělávat 140 tisíc rublů měsíčně a budou nám platit každých čtrnáct dní, ale platí pozdě a méně,“ uvedl dělník z Tádžikistánu, jenž si nepřál uvést své jméno. Stanici Radio Ozodi řekl, že se skupinou krajanů odjel do Mariupolu v létě. „Zaměstnavatel nám slíbil dobré ubytování a tři jídla denně, ale obojí je otřesné,“ dodal.
Většina migrantů, kteří se na obnově Mariupolu pod taktovkou okupantů podílejí, byla podle RFE najata v Rusku. „Uchazeči jsou ujištěni, že práce bude trvat nejméně pět let a že si mohou vybrat jakékoli bydlení, jež se jim líbí. Například v domovech těch, kteří odešli nebo zemřeli. Nájem netřeba platit,“ uvedla stanice Belsat/Vot Tak, podle níž na podzim v Mariupolu pracovalo nejméně 400 dělníků z Tádžikistánu a Uzbekistánu.
Šojgu v okupovaném Mariupolu kontroloval, jak Rusové znovu staví, co zničili |
Ve městě žilo před válkou asi půl milionu obyvatel, nyní se tu podle ruské okupační správy nachází 300 tisíc lidí. „Asi 70 tisíc z nich jsou stavební dělníci a členové ruské armády,“ prohlásil v březnu Ruskem dosazený „starosta“ Oleg Morgun. „Město je zaplaveno dělníky z Ruska a Střední Asie,“ píše stanice BBC s odkazem na své zdroje.
Dělníci čelí i dalším potížím. „Do Mariupolu jsem dorazil loni v květnu poté, co jsem podepsal smlouvu s ruskou stavební firmou. Když jsem se ale rozhodl Ukrajinu letos 24. února po měsících práce opustit, ruští pohraničníci mi nedovolili znovu vstoupit do Ruska. Řekli, že moje jméno je na černé listině,“ řekl RFE v telefonickém rozhovoru muž z Kyrgyzstánu.
