„Každý den se podívám k obloze a děkuji, že jsem tady,“ říká Denis, organizátor akcí z Moskvy, který se o víkendu připojil k ruským imigrantům v jednom z barů v metropoli Biškeku, aby zde diskutovali o tom, kde spát, kde získat povolení k pobytu nebo kde najít práci.
Odliv z Ruska odstartoval záhy po vypuknutí invaze. Ze země odešly statisíce lidí, kteří nejčastěji mířili do Arménie, Gruzie či Turecka. Od částečné mobilizace, vyhlášené prezidentem Vladimirem Putinem 21. září, pak emigrace nabrala ještě více na otáčkách. Podle serveru Vjorstka vycestovalo nejméně 355 tisíc lidí, některé odhady hovoří až o milionu.
„Když to začalo, mysleli jsme si, že se to dotkne jen profesionálních vojáků, ale s mobilizací se to dotklo nás všech,“ popsal v Biškeku listu The New York Times(NYT) třiadvacetiletý Alexander, student z Dálného východu. „Zůstat v Rusku by znamenalo skončit v armádě či ve vězení,“ dodal.
„Putin pořád jen lže,“ přidal svůj názor šestatřicetiletý umělec Jurij ze Sibiře. Do Biškeku přijel v minulém týdnu po třídenní cestě autobusem. Doma měl malé grafické studio, nyní spí na palandě v hostelovém pokoji sdíleném s dvacítkou dalších lidí. „Alespoň se tu cítím bezpečně,“ říká.
Just: Moskvu ovládl strach z mobilizace. Propaganda mlčí o fiasku na frontě |
Do kyrgyzské metropole se uchýlil i třiadvacetiletý učitel matematiky Eldar z ostrova Sachalin v Pacifiku. Vadí mu, že řada Rusů je vůči válce příliš apatická. „Většina lidí jen sedí doma a myslí si, že pokud Putin skončí, bude všechno horší. Už jsem toho nemohl být součástí,“ míní.
Většina těch, kteří z Ruska uprchli, nicméně podle NYT mluví o válce minimálně a spíše řeší své vlastní potíže s bydlením či penězi. Malá část z nich pak válku na Ukrajině podporuje, ale nechce v ní zemřít.
Hotely mají žně
Mnoho Kyrgyzů, včetně prezidenta Sadyra Žaparova, vidí příchod Rusů jako příležitost. „Je to pro nás nový fenomén. Rusové mohou svobodně přijít, pracovat a nemusí se obávat vydání do vlasti,“ uvedl.
Jejich příliv zemi podle něj pomůže i přesto, že už nyní vede pronajímatele ke zvyšování nájmů. To má za následek vystěhování některých místních obyvatel s cílem ubytovat Rusy ochotné zaplatit dvojnásobek i více.
Podle analytika Yana Matuseviche, jenž se zabývá migrací ve Střední Asii, tato praxe obyvatele stále více znepokojuje. „Země se vzpamatovává z nedávných střetů s Tádžikistánem. Velká města Kyrgyzstánu se už před novou vlnou imigrace potýkala s tím, aby poskytla dočasné ubytování tisícům obyvatel vysídlených konfliktem,“ napsal pro list Foreign Policy.
„Částečná“ mobilizace byla lež. Tajný článek dekretu cílí na milion mužů |
Podle Ermeka Myrzabekova, šéfa turistického sdružení Kyrgyzstánu, migrační vlna znamená velké zisky pro pohostinství či dopravní společnosti. „Hotely v Biškeku a Oši jsou stoprocentně obsazené. Každý vidí, že Putin zašel příliš daleko. Rusové zůstanou dlouho,“ předpovídá.
„Na rozdíl od migrační krize v roce 2015, kdy přicházeli Syřané, Afghánci a další, je řada Rusů, kteří nyní hledají útočiště v Kyrgyzstánu, vysoce vzdělaná a doma měli dobrou práci, často v technice a kultuře,“ uvedl Matusevich s tím, že ačkoli někteří imigranti jsou bohatí, jiní peníze nemají a nyní jsou závislí na charitě a pomoci místních. Mnozí jim zdarma nabídli ubytování.
Někteří Rusové proto podle NYT přehodnotili sebeobraz své země coby síly nadřazené méně rozvinutým částem bývalého Sovětského svazu. „Přijít sem a být přijati místními po tom, jak se k nim v Moskvě chovali, je očkování proti imperialismu,“ řekl dvaatřicetiletý Moskvan Vasilij Sonkin.
