Čtvrteční rozsáhlá vlna vzdušných úderů připravila o život podle ukrajinských úřadů nejméně šest civilistů, další tři lidé přišli o život při ruském ostřelování zastávky hromadné dopravy v Chersonu na jihu země.
„Nepřítel rovněž provedl 31 leteckých úderů, zejména použil osm bezpilotních letounů Šáhed-136, z nichž polovina byla sestřelena,“ uvádí dále ukrajinské vojenské velení.
Rusové také podle něj 65krát stříleli na Ukrajinu ze salvových raketometů. „Nepřítel nadále používá taktiku teroru, čímž hrubě porušuje normy mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl ukrajinský štáb s tím, že Rusko útočilo na kritickou infrastrukturu a civilní domy.
Vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj ve čtvrtek informoval o více než osmi desítkách vypálených ruských raket včetně hypersonických střel Kinžal a osmi dronech íránské výroby. Vzdušné útoky na mnoha místech způsobily výpadky proudu a dočasné odpojení Záporožské jaderné elektrárny od vnější sítě.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek sdělilo, že ruská armáda vzdušné útoky provedla v reakci na „teroristické činy provedené kyjevským režimem v Brjanské oblasti“ začátkem března, kdy podle ruského prezidenta Vladimira Putina ukrajinští diverzanti stříleli na civilisty.
Kyjev to už dříve odmítl. Stejně tak Ukrajina popřela čtvrteční tvrzení ruského ministerstva obrany, že ruské noční nálety cílily na ukrajinskou armádní infrastrukturu.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů konstatuje, že čtvrteční ruský vzdušný úder na ukrajinská města byl největším od začátku letošního roku. „Útok ale pravděpodobně sloužil pouze cílům ruské státní propagandy,“ uvedl institut.
Zároveň připomíná informace ukrajinských úřadů, že ruské síly převážně cílily na energetickou infrastrukturu. „Tyto vzdušné údery nepodlomí vůli Ukrajinců ani nezlepší postavení ruských sil na frontových liniích,“ domnívá se ISW.
Devět mrtvých a jaderná elektrárna bez proudu. Ukrajina čelila ruské „odvetě“ |
Analytici institutu míní, že Putin použil „kvůli ruskému informačnímu prostoru“ střely, které ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže zachytit, ale jejich zásoby se v Rusku ztenčují. Zmiňuje v této souvislosti střely Kinžal.
„Pravděpodobně použil tyto nedostatkové střely ke zbytečným útokům, aby uklidnil ruskou proválečnou a ultranacionalistickou komunitu, která ho v drtivé většině vyzývala k odvetě za incident v Brjanské oblasti z 2. března,“ uvádí ISW. Ruští vojenští blogeři a propagandisté podle ISW kritizují, že ruské vzdušné údery nedokázaly Ukrajinu přes zimu „zmrazit“.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBitva o Bachmut pokračuje
Ukrajinský generální štáb rovněž uvedl, že ruská invazní armáda se nadále snaží obklíčit město Bachmut, které je v současné době jedním z ohnisek války. Tu Moskva rozpoutala před více než rokem. „Své hlavní úsilí zaměřuje na vedení útočných akcí ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarske. Za poslední den naši vojáci odrazili 102 útoků,“ tvrdí ukrajinské vojenské velení.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu však nelze bezprostředně v podmínkách bojů ověřit z nezávislých zdrojů.
Wagnerovci tvrdí, že dobyli část Bachmutu. Ukrajina nereagovala |
Institut pro studium války se domnívá, že ruské invazní síly ve čtvrtek pravděpodobně postoupily severozápadně od Bachmutu, zatímco zřejmě zvýšily tempo útočných operací v oblasti. Zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin řekl, že jeho jednotky kompletně dobyly obec Dubovo-Vasylivku, která se nachází šest kilometrů severozápadně od Bachmutu.
Geolokační záběry zveřejněné ve čtvrtek podle ISW naznačují, že tomu tak zřejmě skutečně je. Naopak ukrajinští obránci podle něj zřejmě posilují své pozice u důležitých pozemních komunikačních linií u obce Chromove západně od Bachmutu.
Today, #Russian forces conducted the largest missile strike across #Ukraine of 2023 so far, but the attack likely only served Russian state propaganda objectives.
https://t.co/6Tw3jP0sGH https://t.co/JK1wqofMxU
