Asi to bylo větší drama, než byste si přál, že?
To jo, až nezdravé. Nejen pro mě, ale určitě i pro srdce diváků, trenéra a všech tady. Nejsem za to rád, ale občas to tak bývá. Když suprově vyjde rozhazování, tak jste si sebou tak jistý, že děláte zbytečné chyby.
Při prvním pokusu vám vypadla koule z ruky, při druhém jste hodil jen 20,09 metru. Co bylo konkrétně špatně?
Na prvním jsem udělal takovou blbost hlavou. Cuknul jsem jí, nepohlídal jsem si, abych tam šel ramenem a koule mi sjela z krku. A druhý už ani nevím. Myslím, že jsem ho vůbec nenašvihl, neroztočil jsem pánev. Byl to takový hod úplně do prázdna.
Staněk prošel na HME utrápenou kvalifikací. Mílařské finále si zajistil Friš |
Jak vám bylo před posledním pokusem?
Podíval jsem se, kolik stačí na osmičku. Říkal jsem si, že když jsem na tom tak dobře, tak se přece aspoň přes těch dvacet a půl musím převalit. Takže jsem si jenom hlídal, abych někde neštrejchnul botou nebo podobně.
To skoro zní, že jste nervózní vůbec nebyl.
Ale asi jenom zní. Byl jsem nervózní hodně. Snažil jsem to ale korigovat a trošku se ovládnout, protože jsem věděl, že i nepovedeným pokusem na to mám. Takže jsem si jen hlídal, abych zase neudělal nějakou blbost.
S čím půjdete do finále?
Abych házel hezky. Třeba tak jako při rozcvičování. Bude to jiné, budeme mít šest pokusů, osm lidí. Takový mítinkový scénář. Viděli jsme třeba v Mnichově, že kvalifikace nic neznačí. Spadne to z vás, je nový den, nový závod.
Koulař Tomáš Staněk během finále mistrovství Evropy v Toruni.
Finále je až v pátek večer. Jak celý den budete trávit?
Teď si dám večeři, pak si půjdu trochu promasírovat nohy, protože ať chcete, nebo ne, je to znát. Pořádně se najím, vyspím, abych byl na zítra fresh. Spí se mi tu dobře. Vstávám tak po deváté, není kam spěchat.
Kdy se do vás vkrádá nervozita? Hned po probuzení?
Myslím si, že zítra ani tak nervózní nebudu. Jak jsem říkal, finále je jiné a hlavně budeme mít šest pokusů. Ten den se budu snažit nic neuspěchat. Po obědě se půjdu v klidu projít, dám si kafe... Jo, to jsem zapomněl, kafe mě vlastně dostalo do finále.
Cože?
Než jsem jel dnes do haly, tak jsem byl na něj u dálkaře Radka Jušky. Asi mi to pomohlo a příjemně jsem se na něm naladil (smích). V pátek to teda udělám stejně a snad to bude dobré.
