„Znám tady spoustu lidí, byla se podívat rodina, kamarádi. Bylo to i pro ně. Myslím, že jsem jim udělal radost, i když jsme Litvínovu sebrali body, oni fandili mně,“ ušklíbl se brzy 27letý gólman.
František Lukeš, který dohrává svou úspěšnou kariéru v druholigovém Chomutově, u toho nebyl. „Ale koukal jsem na něj tamhle na stropě,“ ukázal Lukeš mladší na bratrův dres s číslem 16, který po slavnostním vyřazení od loňského léta visí pod stropem Hlinkova stadionu.
Pozice Litvínova se nelepší. Tlačíme před sebou válec, říká kouč Mlejnek |
K mimořádnému výkonu Štěpána Lukeše nakopl hned svižný start, kdy během dvou úvodních minut úspěšně čelil snad třem tutovkám Vervy. „Kdyby hned z první šance padl gól, tak to mohlo vypadat jinak, ale tohle gólmana nakopne, když na začátku podrží tým. Pak si víc věří.“
Při Lukešovi stálo i štěstí, třeba v situaci za stavu 1:1, kdy Verva svírala Vary, došlo k obrovské skrumáži před brankou a ležící gólman dlouho neměl puk pod kontrolou. Nepřehlednou situaci pak ukončila hromadná bitka na ledě.
Karlovarský brankář Štěpán Lukeš zasahuje po střele Andreje Kudrny z Litvínova.
„Já jsem tam dělal andělíčka a doufal jsem, že puk je někde pode mnou, nebo že to kluci nějak umlátí,“ popisoval klíčový moment brankář. Když ustál i další nebezpečné situace, duel šel do prodloužení. A už po třiceti vteřinách ho rozsekl karlovarský Mikyska. „Nebudeme nadávat za žádný bod, bereme všechno. Když se teď vyhrává, je hned lepší nálada. A pokud to vydržíme takhle až do konce sezony, bude to ještě zajímavé,“ roste sebevědomí Lukešovi.
Jeho Vary vyhrály šest z posledních osmi zápasů a utekly z boje o záchranu. I díky gólmanovi, který se vrátil po zranění v dobré formě. „Myslím že už proti Plzni to bylo z mé strany takové uvolněnější, teď proti Litvínovu taky. Už to nebylo tak kostrbaté jako třeba v Olomouci. Potřeboval jsem se dostat do rytmu, zápas se tréninkem nasimulovat nedá. Ale už jsem v pohodě,“ tvrdí Lukeš. A s ním i Vary.
