Hradec vidí příležitost v připravovaném zákoně o komunitní energetice i v nových dotačních programech, které na osazení veřejných budov panely umožňují získat miliardy korun. Stát už loni vyhlásil několik dotačních programů v rámci modernizačního fondu, z něhož aktuálně mohou velká města čerpat až 2,5 miliardy korun.
Jenže město na to dosud není připraveno a teprve přemýšlí, jak se do programu zapojit. Chybí projekty, posudky, strategie. Přitom současná dotační výzva končí už 15. března.
„Chceme prozkoumat možnost umístění fotovoltaiky na střechách nemovitostí v majetku města. Dost negativně vnímáme, že s tím nepočítal ani projekt multifunkční arény. Chtěli bychom to ještě nějak vyřešit, protože se nabízí, aby právě malšovický stadion byl jedním z center komunitní energetiky. Tam je ten potenciál obrovský,“ míní primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).
V Hradci zdražuje teplo o 5 procent, v Náchodě dokonce o 100 procent |
Energetickou strategii, která by měla městu přinést alespoň částečnou soběstačnost i možné budoucí příjmy, chce co nejrychleji připravit investiční náměstek primátorky Lukáš Řádek (TOP 09), který má v gesci také ochranu klimatu, adaptaci, energetiku a dotace.
„Máme v tom opravdu velkou ambici. Udělám vše pro to, aby Hradec Králové byl lídrem v rámci obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky,“ neskrývá Řádek smělé plány.
Pro sebe i prodávat
Hradec chce využít příležitostí, které má přinést nový zákon o komunitní energetice. Místo samostatných malých elektráren na jednotlivých střechách uvažuje o vzniku většího společenství, které by umožnilo elektřinu nejen vyrábět, ale také efektivně spotřebovávat.
To by mělo maximalizovat přínosy. Spotřeba vlastní elektřiny je totiž výhodnější než její prodej do sítě.
„Zákon má umožnit sdílení energie ze střech do jiných částí města. Ideálním příkladem je třeba střecha školy, která v letním období může vyrábět velké množství elektrické energie. Tehdy pro ni škola nemá odbyt, takže ji může sdílet s jinými městskými organizacemi, ale i s běžnými občany,“ vysvětluje Řádek.
Pokud by energie nadále přebývala, může ji město prodávat do sítě, a tak i vydělávat.
Proti drahotě úsporami v prádelně i kuchyni, plánuje ředitelka domu pro seniory |
Některá městě se podobnou cestou vydala již dříve. Třeba v Litomyšli s nápadem umístit na budovách panely přišli loni v květnu, v Brně osadili první městské budovy fotovoltaikou na konci roku 2021 a na podzim přidali dalších tisíc panelů na základní školy i domov seniorů.
Podle tehdejšího náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) by se pořizovací náklady měly při současných cenách energií vrátit zhruba za pět let.
Celkově chce Brno osadit až 650 střech ve městě, zapojit i vlastníky soukromých budov, a vytvořit tak virtuální elektrárnu. Náklady se předloni odhadovaly na 1,2 miliardy korun.
Na soukromníky navazují města
Pozadu však nejsou ani města na východě Čech. Radnice v Trutnově přišla s nápadem umístit soláry na městských objektech už v roce 2010. Tehdy se počítalo s pronájmem soukromníkům. Smělý plán nakonec zůstal jen u využití několika budov.
„Něco se podařilo, ale nebylo to podle mých představ. Panely vyrostly třeba na mateřské škole v Žižkově ulici,“ vzpomíná bývalý dlouholetý starosta Ivan Adamec (ODS).
Další panely chce Trutnov instalovat už ve vlastní režii. Letos mají vyrůst na střeše městského úřadu, právě i díky loni vyhlášeným dotacím.
Teplo v Královéhradeckém kraji zdražilo o dvacet procent, v Jičíně ještě víc |
Vidina státních příspěvků akcelerovala přípravy nových solárních elektráren také v Náchodě. Tamní radnice už v roce 2009 kývla na nabídku podnikatele Michaela Mikšovského a poskytla pro solární panely střechy tří základních škol.
Teď chce město už ve své režii přidat další. Najalo si odborníka, který vytipoval čtyři vhodné budovy, má hotové posudky i zátěžové testy.
„Letos připravujeme projekty a příští rok chceme stavět. Náklady na střechy odhadujeme na šest až sedm milionů. Kromě toho připravujeme megawattovou elektrárnu, která bude stát až 30 milionů, na skládce komunálního odpadu,“ popisuje starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD).
Solární panely na střechy chtějí také ve Dvoře Králové nad Labem nebo ve Vrchlabí. Tam mají pomoci snížit náklady na provoz městského aquacentra. Panely zaberou polovinu střechy.
„Na provozních nákladech bychom díky tomu měli ročně ušetřit až 500 tisíc korun,“ předpokládá vrchlabský místostarosta Alfred Plašil (nestraník, Volba pro Město).
Také v Hradci začnou se soláry školy
Stejně jako v jiných městech i v Hradci Králové mají solární boom odstartovat základní školy. Volba je to logická – školy mají velké střechy, často ploché, takže není problém se po nich pohybovat, a navíc většinou stojí mimo památkově chráněné centrum.
„Chceme postupovat na základě určité logiky: vytipovat střechy, které jsou nejvhodnější, a jako první prověřovat ty s největším potenciálem. Myslím, že bychom měli nějakými realizacemi začít už letos. Příští rok už by mělo docházet k masivním instalacím,“ plánuje Lukáš Řádek.
Hradecká opozice na prosincovém zasedání zastupitelstva žádala, aby město prověřilo možnost umístit panely také na budovu magistrátu. Její střechu totiž letos musí město opravit. Jenže umístění panelů zakázali památkáři. Na magistrátu tak vznikne alespoň extenzivní zelená střecha.
„Stávající střecha dožívá a bude se muset stejně opravovat. Zelená střecha nebude o tolik dražší než klasická. Podle mě smysl má, protože bude budovu ochlazovat, vytvářet příznivé mikroklima a i v zimě bude poskytovat lepší izolační vlastnosti,“ říká Adam Záruba (Změna a Zelení), radní pro životní prostředí a územní plán.
