ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Volby rozdělují, ale útoky jako na Kapitol nepřijdou, shodují se sociologové

  • 52
Prezidentské volby vstoupily do závěrečné fáze a zatímco část voličů je skalními fanoušky Petra Pavla, druzí nedají dopustit na Andreje Babiše. K oběma táborům se nyní navíc přidávají podporovatelé neúspěšných kandidátů. Přes vyhrocenou kampaň útok jako na americký Kapitol či nepokoje jako v Brazílii podle sociologů ale nehrozí.

Před dvěma lety zaútočili podporovatelé amerického prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol Spojených států amerických, aby vyjádřili svůj nesouhlas s výsledky voleb. V těch miliardář Trump prohrál s Joem Bidenem, což sám označoval za zmanipulovaný výsledek a tím podnítil nepokoje svých příznivců.

Podobný výjev byl v Americe k vidění ale i na začátku tohoto roku, kdy v Brazílii propukly snahy o převrat během nepokojů vyvolaných stoupenci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který k poslednímu prosinci končil ve vedení země. Jeho nástupce, který prezidentský úřad v minulosti již zastával, Luize Inácia Lulu da Silvu, část obyvatel totiž nechtěla.

Nabízí se proto otázka, jestli po druhém kole prezidentských voleb v Česku nemůže nastat podobná situace v jednom z obou táborů. Sociologové se sice shodují, že se společnost při každých volbách rozděluje, a nejinak je tomu i tentokrát, nemají ale náznaky, že by se schylovalo k demonstracím.

V Česku není podhoubí radikálních voličů

„Prezidentská volba vždy rozděluje společnost, speciálně ve druhém kole, kde jsou dva kandidáti. Úplně to nabízí, aby se společnost rozdělovala,“ přiznává Tomáš Kostelecký ze sociologického ústavu Akademie věd v rozhovoru s pracovnicí ústavu.

Doplnil, že společnost není rozdělená čistě jen na dva tábory - ty sice skutečně existují v podání Petra Pavla a Andreje Babiše, je tady ale i výrazná skupina nevoličů a pak také těch, kteří v prvním kole volili některého z nepostupivších kandidátů. „Skupin je víc a rozhodně to není tak, že by tu byly dva nesmiřitelné tábory a bojovaly proti sobě,“ míní Kostelecký.

Sociolog a zakladatel agentury STEM Jan Hartl na dotaz iDNES.cz uvedl, že se svými kolegy ve výzkumech nezjišťují tendenci k radikalizaci společnosti. „Když se podíváme na celou předvolební situaci, často se výsledek rodil z velmi vlažných sympatií k jednotlivým kandidátům. I když se Babiš opírá o své skalní voliče, bude se volební výsledek ve druhém kole vytvářet z podpory, která je výsledkem až předvolební situace. To není podhoubí, které by svědčilo o výrazné radikalizaci,“ myslí si.

KOMENTÁŘ: Druhé kolo bitvy o Hrad je vysokou školou politiky

Jedním dechem Hartl dodává, že společnost není rozpolcená na černou a bílou. „Je to spíše celý vějíř různých odstínů šedi.“

„Kandidáti nemají v zádech dezinfoscénu“

O černých scénářích v podobě demonstrací či útoků na některé z ministerstev nebo jiné státní instituce po oznámení výsledků druhého kola prezidentských voleb nemá žádné indicie ani sociolog Pavol Frič. A to proto, že Pavel nebo Babiš za sebou nemají extrémní dezinformační scénu. „Nemyslím si, že by něco podobného hrozilo. A podporovatelé SPD, kteří dají svůj hlas Babišovi, nejsou jeho skalní příznivci. Nemám proto pocit, že by mělo k něčemu dojít,“ vysvětlil.

Pokud by se novým prezidentem stal generál ve výslužbě, ani ti nejskalnější Babišovi fanoušci by podle Friče do ulic nevyšli. Při opačné situaci by v táboře Pavla došlo spíše ke zklamání a depresi. „Situace se pro ně totiž nyní jeví velmi nadějně,“ poznamenal ještě sociolog.

Babiš má kurz 6, Pavel 1,1. Výhru generála predikuje STEM i bookmakeři


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video