Čím vám soupeřka nesedí?
Má nepříjemnou hru a já jsem byla ze začátku nervózní. Ale držely jsme si servis a přišlo mi, že spíš jsem to já, kdo si vytváří šance na její podání, což mě při vyrovnaném průběhu prvního setu uklidňovalo.
Australian Open můžete sledovat zdarma díky iDNES Premium |
Úvodní sadu jste urvala ve zkrácené hře, byl to klíčový moment?
Určitě, vyhraný tiebreak byl strašně důležitý pro vývoj druhého setu. Trošku jsem se uvolnila, začala jsem do toho víc chodit a údery jsem i častěji trefovala. A ona pak byla ještě víc pod tlakem.
Potěšilo vás, jak jste podávala? Nečelila jste jedinému brejkbolu.
To jsem ani nevěděla, takže výkon na servisu i díky tomu hodnotím velice dobře. Ale z jedné strany nebylo vůbec vidět, slunce svítilo přímo do očí a bylo strašné hrát proti němu servis naslepo. Hodně jsem si hrála s nadhozem a servírovala trošku jinak, než bych chtěla.
Začalo Australian Open. Pět českých postupů, zaskvěli se Lehečka a Svrčina |
Jak jste se cítila v John Cain Areně?
Je má oblíbená, možná i díky tomu, že vím, že kdyby náhodou pršelo, tak se zavře střecha a hraje se dál. I Nick Kyrgios ji má rád, asi i proto, že to není aréna jen na tenis. Je zajímavější hrát někde, kde bylo třeba mistrovství světa v plavání.
Co jste po zápase napsala na kameru?
Nakreslila jsem na ni AO a srdíčko, protože to tu mám moc ráda. Ale bylo to neplánované. Při zápase panovala hrozně hezká atmosféra, všichni mi fandili a já si vzpomněla na rok 2019, kdy jsem tu hrála skvělý tenis a došla až do finále. Byl to pro mě tehdy neuvěřitelný grandslam, vracela jsem se po tom hnusném zranění (pořezané ruce). Všechno se mi teď vrátilo, proto ten vzkaz.
Výhrou nad Van Uytvanckovou jste si vylepšila letošní bilanci na pět vítězství a jedinou porážku.
Začátek sezony je super, hodně dlouho jsem takhle dobrý nezažila. Hlavně United Cup byl úžasný, moc jsme si ho užili a máme z něj skvělé vzpomínky. Na začátek roku je hrozně příjemné takhle strávit čas i s klukama a celým týmem a brát to trochu jinak než každý týden na okruhu. Takže možná i to mi pomohlo v lidském nastavení, abych si tenis užívala.
Jak ještě na vás United Cup působil?
Než skvělá parta vznikla, byl to velký chaos. Záleželo vlastně na mně, jestli Česko hrát bude. A usoudili jsme, že to bude super začátek sezony, Jirka (trenér a partner Vaněk) obvolával holky a kluky a nakonec to vyšlo skvěle, že jsme se tam takhle všichni sešli a taky jsme si sedli. Jirku (Lehečku), Dalibora (Svrčinu), Tomáše (Macháče) ani Jesiku (Malečkovou) jsem tolik neznala, jen Marušku (Bouzkovou) trošku líp.
Našli jste si k sobě cestu?
Rozhodně, máme pořád společnou skupinu na WhatsAppu a píšeme si i dál, gratulace a tak. Nebo hrajeme nožičky a chodíme na večeře. Vyšlo to moc hezky, že každý měl svoji roli a každý se od ostatních i něco naučil.
Jaký byl Jiří Vaněk jako kapitán?
Přišlo mi rozumné, aby jím byl právě on, ale nevěděla jsem, že to bude až tak velká role. Pak mě trochu proklínal, když musel na tiskovky a další věci okolo, které moc rád nemá. Myslím, že i pro něj to byla nová zkušenost.
Co říkáte na to, že hlavní soutěž Australian Open hrálo 11 Češek?
Je to krásné, jsme taková malá zemička a kolik nás tam je. Všichni Češi na to můžou být hrdí a jsem ráda, že tu jsou i tři kluci, což je v poslední době taky super číslo.