Že na Marsu byla s vysokou pravděpodobností voda, je známo již z dřívějších výzkumů. Další potvrzení přinesla poslední analýza zveřejněná na konci uplynulého roku. Hlavní roli v objevu hraje robotické vozítko Curiosity, které se na rudou planetu sneslo 5. srpna 2012. Od té doby pracuje v oblasti označované jako Galeův kráter.
Curiosity kromě pátrání po základních prvcích nutných ke vzniku života zkoumá také klima a geologii planety a sbírá data pro případný budoucí let s lidskou posádkou. Nový objev, který byl zveřejněn v časopise Journal of Geophysical Research: Planets, popisuje analýzu objevených světlých sedimentů obklopující zlomy, z nichž vyplynulo, že tato hornina je plná opálů. Zmíněné zlomy, které protínají určité části marsovské krajiny, se objevily během putování Curiosity po kráteru.
Zkoumání pomohlo i to, že shodou okolností projelo před mnoha lety vozítko Curiosity přímo přes jednu z těchto oblastí. Složení horniny následně potvrdila analýza pomocí speciálního neutronového spektrometru DAN.
Zlomy v Marsovské krajině, v nichž Curiosity objevila opál
„Studie zjistila, že rozsáhlé podpovrchové puklinové sítě by poskytovaly podmínky bohaté na vodu a byly chráněné před radiací, což vytváří potenciálně vhodnější podmínky pro život než na povrchu,“ vysvětlují vědci na stránkách Arizonské univerzity.
Mezi hlavní důkazy, které podporují toto tvrzení má být právě objevený nerost opál. Opál, což je v podstatě vodnatý oxid křemičitý, může obsahovat až dvacet procent vody. Právě to dává doklad o tom, že v těchto místech bylo kdysi velké množství vody. Z opálů by mohla být jednoho dne získávána voda, která je v něm uložena, a mohl by tak být jejím zdrojem pro případné mise posádek na rudou planetu.
Asi tunová šestikolová pojízdná laboratoř Curiosity se 5. srpna 2012 snesla na povrch Marsu v oblasti označované jako Galeův kráter a přinesla již řadu zajímavých objevů.
8. června 2018 |
Vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 bylo první astrobiologickou misí NASA od sedmdesátých let, kdy Spojené státy vyslaly do kosmu sondy Viking.
