Navzdory nočnímu neúspěchu, kdy čeští junioři padli v prodloužení s Kanadou 2:3 a z mistrovství světa v Halifaxu odváží stříbrné medaile, je dopoledne venku slunečné počasí. Přicházím do budovy Středního odborného učiliště gastronomie v pražských Malešicích a stejně jako někteří žáci chodovské základní školy jsem po probdělé noci ospalý.
„Honem, pojďte si vzít zástěry, čepice,“ koriguje deváťáky Dušan Metelka, učitel odborného výcviku v oboru kuchař. „Máme dnes hodně práce,“ dodává vzápětí a upozorňuje, že celá kuchyň vyšla na několik milionů. Nabádá tak všechny k opatrnosti nejen k vybavení, ale hlavně svému zdraví. „Zakážeme si úrazy. Budeme pracovat s noži, tak opatrně,“ vysvětluje.
Děti i jejich učitelky Metelka informuje, že budou vařit nadívané baby kuře s nádivkou, čerstvými bylinkami a batátovým pyré se zeleninou. „A upravovat to budeme i ve vakuu,“ láká žáky, zatímco jedna část dětí se odpojuje a odchází do vedlejší místnosti, kde se budou seznamovat s profesí cukráře.
V kuchyni nechybí Forejt či Pastrňák
To už všichni stojí podél stolu u prkýnek a přijímají první instrukce. Nejdříve Metelka ukazuje, jak správně rozklepnout vajíčko a jak oddělit žloutek od bílku, který následně žáci ručně šlehají. Nikdo z přítomných ale nemusí učiteli nahlížet přes rameno – nad sebou má zavěšenou kameru, která obraz rukou a všeho na pracovní ploše přenáší na několik televizních obrazovek zavěšených z obou stran kuchyně, aby viděl opravdu každý.
Následně skupinka hádá, s jakými bylinkami budou pracovat, a poté je zpracovává. Přidávají a krájí i slaninu a toastový chleba. „A celou směs budeme dávat do baby kuřátka, ta jsou čtrnáctidenní. Někdy jsou nažloutlá, takže se jim říká kukuřičná,“ popisuje šéfkuchař, jak mu mezi sebou již žáci stihli vymyslet přezdívku. „Neštiťte se toho, mekáč a KFC máte většinou rádi, ale syrové maso vám vadí,“ směje se a kroutí nechápavě hlavou.
„Mňam, mňam, mňam, je to fresh, mám to rád,“ zpívá si jeden z přítomných po zmínce o McDonald’s písničku od Přemka Forejta o daném fastfood. Metelka mezitím začíná kuře plnit nádivkou a instruuje ostatní: „Chytnete kuřátko za biskupa...“ zbytek žáci stojící dál neslyšeli přes smích při zmínce o biskupovi, z počínání svých spolužáků si ale vše domysleli a postupovali stejně.
Tým byl nemocný, tak soutěžil sám. A stal se druhým nejlepším kuchařem v Česku |
Kuřata jsou v konvektomatu, skupinka zpracovala i chřest a mrkev. „Jak dopadl hokej s Kanadou?“ táže se Metelka kluků, kteří mu nešťastně zvěstují zprávu o prohře v prodloužení. „Fakt? Škoda. Teď zpracujeme petržel neboli petroselinum,“ pokračuje Metelka.
„Pastrňáka?!“ vyděsil se jeden z přítomných, který přes krájení špatně rozuměl. „Petroselinum. Petržel,“ opravuje ho jeho učitelka pobaveně.
Vaření podle Babici
„Jak to strouháš?“ ptá se zděšeně žák svého kamaráda. „To jsem viděl u Babici,“ hájí se svým postupem při strouhání petržele a směje se. Zatímco někteří ještě zpracovávají zeleninu, jiní už jen postávají a čekají. A tak z nudy pojídají mrkev. „Hej, to je moje! Mi tu žere drobeníčko,“ směje se žák před šéfkuchařem a naoko schovává misku s nepoužitými zbytky.
Jiná žákyně využila volné chvíle, aby vyčinila kamarádovi za nepořádek na pracovní desce, zatímco mu zbytky poklízí do misky. „Filipe! Staneš se teď místo mě šéfem a zavakuuješ všem jejich zeleninu,“ deleguje Metelka úkoly na deváťáka, kterému se nabídnutá role líbí.
„Byla to zábava, protože jsem mohl nacpat nádivku do kuřete. Na to jsem se nejvíc těšil, nikdy jsem to nedělal,“ soukal ze sebe své dojmy z vaření žák Jan Hudec.
Rodiče si od února připlatí za školní obědy, budou se moct zdražit o 20 procent |
Ve vedlejší třídě mezitím Hudcovi spolužáci modelují růžičky z mléčné hmoty. „Vyzkoušeli si pečení plátů, navíc vytváříme mini dezerty, které si později sníme,“ popisuje výkon svých svěřenců Petra Vosátková, učitelka odborného výcviku v oboru cukrář. Podle ní je o její profesi velký zájem, a to i díky různým medializovaným soutěžím. „Je to pro děti velká motivace,“ míní.
Dodává, že jsou děti velmi šikovné, nejvíce je podle ní baví modelování. „Zato hrubší práce nebaví téměř nikoho, není tak atraktivní,“ směje se.
Jakmile byla veškerá práce hotová a o zbytek se staraly kuchyňské přístroje jako zmíněný konvektomat, vzal Metelka celou třídu na obchůzku školou, coby na deváťáky se na žáky snaží zapůsobit jako jejich potenciální budoucí učitel.
„Cílíme právě na tyto ročníky, některé děti nám navíc posléze říkají, že náš obor a školu zvažují. Je to velmi přínosné, důležitá je i praktická část,“ zmiňuje v učebně praktického výcviku. Kvituje, že se studenti jeho školy učí věci teoreticky, pak jdou ale s učiteli do kuchyně, kde si vše ukážou i prakticky.
Kapacity škol v Praze opět nikdo neřeší, na střední se dostanou jen ti nejlepší |
Učiliště U Krbu se zapojilo do takzvaných polytechnických hnízd – jde o projekt Magistrátu hlavního města Prahy a pražské Hospodářské komory. V rámci hnízd na vybraných školách mají speciální dílny, do kterých dochází děti ze základních škol a učí se praktickým dovednostem. Snahou je zvýšit motivaci jít studovat i odborné obory, nikoliv pouze gymnázia, na kterých je v Praze v posledních letech převis.
„U nás mají žáci možnost si vše prakticky vyzkoušet a seznámit se s kuchyní,“ těší Metelku. Spokojené se svými výkony byly i žákyně Ema s Terezou. „Docela nám to šlo, paní učitelka nám pomáhala. Asi by mě bavilo péct, ale už mám vybranou jinou školu,“ sdělila iDNES.cz. Její parťačka pak doplnila, že i když ji pečení bavilo, obor jako takový ji nezaujal. „Raději bych šla na pedagogickou školu,“ vysvětlila.
Podle koordinátorky projektu Barbory Kafkové po spuštění projektu hlásí školy větší zájem uchazečů. „Děláme to proto, aby se děti, které žijí v Praze, s obory seznámily. Převážná část z nich žije v bytě. Proto nemají moc prostor seznámit se s dílenskými věcmi, nemají k tomu takový přístup jako kdysi,“ říká.
