„S ukončením vánočních prázdnin, návratem dětí do škol a dospělých po svátcích do zaměstnání lze očekávat opětovný nárůst nemocnosti. Třeba chřipka v minulém týdnu výrazně posílila, a to ze šestnácti procent na aktuálně dosahujících třicet procent mezi nemocnými,“ upozorňuje Renata Ciupek, ředitelka protiepidemického odboru krajské hygieny.
Se statistikou 2 500 nemocných na sto tisíc obyvatel je situace v kraji nejhorší za posledních pět let. Hranice pro chřipkovou epidemii se pohybuje okolo 1 600 až 1 800 případů na sto tisíc obyvatel. „Aktuální údaj reflektuje pouze počet lidí ošetřených v ambulancích praktických lékařů. Reálná situace tedy může být horší,“ podotýká Ciupek.
V brněnské Dětské nemocnici se čeká až pět hodin, konflikty řeší policie |
U doktorů se plní čekárny a neustále vyzvání telefon. „Máme teď opravdu hodně pacientů. Takovou sezonu, jako byla teď na konci podzimu a před Vánocemi, nepamatuji,“ říká praktická lékařka Marie Mečkovská. I ona očekává, že čísla nemocných ještě porostou. „Myslím, že žádné výrazné zlepšení čekat nemůžeme, žádný zázrak nás asi nečeká.“
Dětská lékařka Alena Havličková přirovnává situaci ve své ordinaci k vietnamské tržnici. „Máme neustálý přísun pacientů, stále více a více. Lidé chodí k lékaři s každou maličkostí. Přijde mi, že se u dnešních maminek někdy vytrácí selský rozum. Kdysi měly naše babičky deset dětí, a taky to nějak zvládaly – i bez neustálých návštěv doktora. Měly různé bylinkové tinktury, a také si samy nějak dokázaly poradit. Toto období nemocí na přelomu roku tu vždy bylo, je a bude,“ přemítá Havličková.
Přibývají také průjmy
Nejvíce nemocných, a to 3 488 na sto tisíc obyvatel, je v okrese Hodonín, následují Brno-venkov a Znojmo, kde se číslo pohybuje kolem tří tisíc.
Právě ve znojemské nemocnici zakázali od Nového roku návštěvy. „Během svátků bylo hospitalizováno podstatně víc pacientů, než je zvykem. Velký nápor je v tuto chvíli především na interní a dětská lůžka. Kapacita některých interních oddělení je zcela naplněna a bylo nutné využít jiná pracoviště, především ta, kde jsou lůžka s kyslíkem,“ přibližuje mluvčí nemocnice Petra Veselá s tím, že na infekčním oddělení přibývá i pacientů s průjmy.
Návštěvy už koncem roku zakázala rovněž Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), naopak ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně mohou podle mluvčího Jiřího Erlebacha lidé za pacienty stále chodit ve středu a neděli.
Ve FN Brno, největším špitále v kraji, evidují zvýšený počet pacientů s respiračními onemocněními v těžším stavu. Omezovat péči nebo zavírat oddělení kvůli tomu však nemusí.
Před Vánocemi čelila náporu pohotovost v dětské nemocnici, kde rodiče s malými dětmi čekali na ošetření až pět hodin. „Během svátků se potvrdila naše predikce a v prosinci jsme překročili hranici tří tisíc ošetřených dětských pacientů. Nejvytíženější byly dny pracovního volna, v některých se čísla pohybovala i kolem tří set ošetřených dětí. Proti letům před covidem jsme zaznamenali až padesátiprocentní nárůst,“ vyčísluje mluvčí FN Brno Veronika Plachá.
Do očkování se lidé nehrnou
Lékaři se také stále potýkají s výpadky léků. V nemocnici u svaté Anny proto už před Vánocemi začali s výrobou dětských čípků proti horečce.
„Situace se mění každým dnem. Stále je nedostatek paracetamolu a V-penicilinu, v souvislosti s nedostatkem základních penicilinů může být druhotně i nedostatek dalších antibiotik. Ibuprofen v sirupu už dostupný je. Chybí i některé léky pro nemocniční použití, což řešíme mimořádnými dovozy ze zahraničí nebo přípravou v lékárně,“ sděluje Erlebach.
Léky docházejí už i nemocnicím. Nejvíc proti bolesti a teplotě, chybí penicilin |
Také znojemská nemocnice řešila výpadky některých antibiotik i dětských léků na horečku. „V tuto chvíli jsou léky k dispozici v podobě sirupu,“ oznamuje Veselá. Ve FN Brno se potýkají s nedostatkem antibiotických sirupů. „Aktuálně na trhu chybí i základní penicilinová řada,“ zmiňuje Plachá.
Přestože lékaři v listopadu varovali, že chřipka bude silnější, třeba u svaté Anny zvýšený zájem o očkování nezaznamenali. „Šlo převážně o pacienty, kteří se nechávají očkovat každoročně,“ informuje primářka oddělení praktických lékařů Ivana Bogrová. Lidé se podle ní často snažili nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti covidu-19.
Podle doktorů jsou lidé na své zdraví méně opatrní, než byli v době vrcholící covidové pandemie. Ani chřipku však není radno podceňovat, i toto virové onemocnění totiž může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.
