Vaše vize prezidentství obsahuje pět bodů – právo na důstojnou mzdu, právo na teplo a elektřinu, právo na bydlení, právo na zdraví a právo na internet a mobilitu. Může něco takového prezident zajistit?
Prezident je přece součástí politické scény. Může chodit na jednání vlády, parlamentu a může se všemi aktéry mluvit a může je přesvědčovat. Je také součástí legislativního procesu. Pokud chce být aktivní, tak může. Pokud se týká mě, rozhodně bych aktivní v roli prezidenta byl.
Tvrdíte, že chcete jako prezident budovat zemi, která táhne za jeden provaz, kde si elity váží lidí práce a lidé práce mají dobré důvody vážit si elit. Jak to přesně chcete udělat?
Dá se toho dosáhnout pouze v dialogu se všemi. Jde i o kultivaci prostředí, podporu věcí, které pomáhají těm, kteří jsou slabší, handicapovaní a podobně. A je to také kritizování toho, jak se někteří chovají ke svým zaměstnancům, je to otázka vzdělávání. Nejde to udělat jen jediným krokem.
Zeman rozděloval společnost, udělal příkop
Jak moc podle vás končící prezident Miloš Zeman přispěl k rozdělení společnosti? Dělal to cíleně, úmyslně?
Bohužel přispěl. Nevím, jestli to dělal cíleně, nejsem jeho mluvčí ani zpovědník, ale bohužel některými výroky přispěl k rozdělení společnosti a udělal ten příkop ještě o něco větší.
Co byste si vzal od tří prezidentů po roce 1989 – Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana?
Vyberu si u každého jednu věc. U Václava Havla je to vztah k humanismu a lidským právům. Co se týká Václava Klause, nejen že umožnil, ale společně s podnikateli se do světa vydal, vzal je s sebou. A u Miloše Zemana by to bylo, že se vydal mezi lidi v České republice, jel do krajů a setkával se s občany bez ohledu na jejich sociální statut.
Řekl jste opakovaně, že jste od Zemana při osobním setkání slyšel, že by vás viděl rád ve druhém kole proti Andreji Babišovi. Ale řekl jste to jen vy, Zeman nikoli, i když k tomu měl určitě příležitost.
Řekl to mně a řekl mi, že pokud budu chtít, mohu to říci novinářům. A já jsem to udělal. To, že se k tomu nepřihlásil, je jeho vůle, na to má plné právo.
Přišel s tím za mnou Bohuslav Sobotka
Jak a kdy vás vlastně poprvé napadlo, že budete kandidovat na hlavu státu? A proč si myslíte, že právě vy byste měl být prezidentem?
Nenapadlo to mě. Přišel s tím za mnou tehdejší premiér Bohuslav Sobotka v roce 2017 a to bylo poprvé, kdy jsem byl s touto myšlenkou konfrontován. Byl první člověk v mém životě, kdo s tím formálně přišel.
Obhajuji třicet let lidi a myslím, že to umím. Jsem člověk, který umí vyjednávat a také se na ty věci umí připravit. Znám politickou scénu, aniž bych byl součástí kterékoli strany.
Víte, co máte společného s premiérem Petrem Fialou?
To netuším.
Přece deštník. Pan premiér měl „deštník proti drahotě“. Vy jste si právě deštník vzal jako klíčovou rekvizitu pro svůj volební spot. Nabízíte ho také občanům jako ochranu.
Je rozdíl mezi deštníkem mým a tím, o kterém hovoří pan premiér. Ten jeho je děravý jako cedník a před ničím občany neochrání.
Máte jako předseda spíš levicových odborů na některé věci dost jiný názor než pravostředová vláda. Jak by vůbec vaše spolupráce mohla fungovat?
Za tu dobu, co obhajuji zaměstnance, jsem si zvykl, že vlády se mění a jejich zabarvení je odlišné. Tudíž mě nijak nepřekvapí, že bych jednal s vládou Petra Fialy o věcech, které jí nemusí konvenovat. Ale jsou věci, kde je třeba najít konsensus. Například v oblasti zahraniční politiky. Neměla by být dvojí zahraniční politika České republiky.
Měl by mít prezident právo zákonodárné iniciativy?
Do budoucna určitě ano. Je to na parlamentu.
Není povinné se účastnit demonstrací
Zpočátku vás komentátoři považovali za černého koně prezidentské volby, ale ustalo to, když se dlouho dopředu avizované demonstrace odborů 8. října na Václavském náměstí v Praze zúčastnilo relativně málo, jen pár tisícovek lidí. Od té doby vám začaly klesat preference.
Pro mě to předěl nebyl. To je otázka subjektivního hodnocení, jaká to byla demonstrace. Za mě byla věcná, slušná, měla jasné požadavky. Sedm, osm, do deseti tisíc účastníků je malý počet? Řada lidí se zúčastnila demonstrací, které se odehrály předtím. Lidé mají právo se rozhodnout, to není povinnost se účastnit.
Koho za prezidenta? Vyberte si díky volební kalkulačce iDNES.cz |
Jmenoval byste předsedou vlády za všech okolností vítěze voleb? A jmenoval byste koaliční vládu za účasti extremistů?
To je jedna z nejtěžších otázek, která může být. Nikdo neví, co bude v budoucnu.
Možná těžká otázka, ale dá se na ni odpovědět ano, nebo ne.
Moje první signální říká ne a v žádném případě. Ale prezident republiky není ten, kdo mění výsledky voleb. Určují je voliči. A jestli by se Česká republika posunula do nějaké extrémní polohy, to se stalo i jiným zemím, tak je to rozhodnutí voličů ve svobodných volbách. Přál bych si, aby taková situace nenastala.
Vy jste řekl, že na prezidentském postu nemá být nikdo, kdo byl členem KSČ. Jste šéfem odborů, které jsou vnímány jako levicové. Tušíte, zda i pro odboráře, které vedete, a pro levicové voliče je tato věc klíčová?
Já si myslím, že pro Středulu je to klíčová otázka, jestliže jsem v roce 1989 stál na náměstí v Ostravě přesně proti těmto lidem. Na prezidentský úřad kandidují lidé, kteří byli velmi aktivní v KSČ. Jestliže někdo byl předsedou základní organizace KSČ, někdo byl agentem, někdo byl rozvědčíkem, to je pro mě za hranou jakékoli tolerance.
Je třeba pomáhat lidem utíkajícím před válkou
Jak vnímáte politiku vlády směrem k Ukrajině a pomoc uprchlíkům před Putinovou válkou? Mají podle vás pokračovat dodávky zbraní Ukrajině, která se brání ruskému agresorovi?
Je třeba pomáhat lidem, kteří utíkají před válkou. My jsme upozorňovali na náklady, které z toho vzniknou, při péči o ty lidi, ale z mého pohledu musíme pomoci.
Co se týká dodávky zbraní, zároveň tím pomáháme i našim sousedům, Slovensku. Je třeba pomáhat. Toto je agresivní válka Ruské federace vůči Ukrajině a ta je neakceptovatelná.
Středula představil kampaň, požaduje důstojné mzdy či právo na zdraví |
Co soudíte o prezidentských milostech? Zeman nejprve tvrdil, že s nimi nepočítá, aby nakonec dal milost na doživotí odsouzenému Jiřímu Kajínkovi a za skandálních okolností šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Jak byste s milostmi nakládal vy?
Je dobře, že existuje možnost milostí. Jak jste pojmenoval ty dva příklady, to je zodpovědnost prezidenta, že je vůbec připustil. Ale možnost milostí má zůstat jako mimořádný opravný prostředek.
Je pravda, že jste vymyslel cestu, jak zrušit stavební firmě Metrostav tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách, jak tvrdí Seznam Zprávy? A to formou milosti od prezidenta Zemana?
Odboráři z Metrostavu mě seznámili s tím, co se odehrálo. Řekl jsem jim, že mají jedinou zákonnou možnost, a to obrátit se na prezidenta, ale upozornil jsem je, že je jen na něm, co udělá. To bylo někdy v dubnu nebo v květnu. S prezidentem jsem o tom nikdy nemluvil.
Má Česko usilovat o co nejrychlejší přijetí eura?
My jsme se zavázali k přijetí eura, ale jsem zásadně skeptický k jeho rychlému přijetí, v této chvíli není ani důvod k debatě o tom.
Na Hrad bych si přivedl ženu
Už víte, koho byste si přivedl na Hrad, třeba jako kancléře?
Takovou věc má člověk dělat ve chvíli, kdy k tomu má kompetenci. Je jedna osoba, kterou bych rozhodně s sebou na Pražský hrad přivedl. To je moje žena.
Pavel za kampaň utratil přes 35 milionů. Vysoké dary bere Nerudová, haléře Babiš |
Průzkumy veřejného mínění vám nedávají prakticky žádnou šanci na úspěch. V čem je podle vás problém? Přemýšlel jste už o tom, zda jste někde neudělal vážnou chybu?
Myslím, že jsem žádné takové chyby neudělal. Nechme to na voliče.
Pokud vám to při volbě prezidenta nevyjde, asi byste pokračoval v čele ČMKOS. Pokusíte se však dostat do jiné politické funkce, třeba kandidovat na senátora, jak to udělali po poslední volbě neúspěšní kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer s Markem Hilšerem, kteří to zkoušejí ve volbě prezidenta znovu?
Nepředpokládám, že bych kandidoval do Senátu. Pokud se neprobojuji do funkce prezidenta, pokračuje má práce pro odbory. Odboráři budou asi zvažovat, jak se k tomu postaví, ale věřím, že budu moci pokračovat dál.