Věděl jste, co vás čeká, když jste funkci bral?
Nastoupil jsem v době, která rozhodně není jednoduchá jak pro území parku, tak pro pracovníky správy. Ale v oblasti ochrany přírody se pohybuji už od roku 2008, dříve jsem pracoval v Agentuře ochrany přírody a krajiny. Před časem jsem měl na starosti chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce, která dnes také spadá pod správu národního parku. Myslím, že zkušenosti s ochranou přírody mám a rád bych svojí prací přispěl právě v této složité situaci národnímu parku. Uvidíme, co se podaří.
V čem je vaše práce ředitele správy parku odlišná proti tomu, co jste dělal předtím?
Odlišností je několik, ale zároveň je hodně společného. V agentuře jsem byl ředitelem pouze regionálního pracoviště, řídit národní park je trochu složitější. Základní principy a filozofie se neliší. Jsou jimi ochrana přírody a péče o území. V národním parku je klíčový důraz na umožnění přírodních procesů, zejména při péči o lesní ekosystémy. Naopak při péči o CHKO Labské pískovce je práce velmi podobná.
Petr Kříž (47 let)Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu. Do listopadu loňského roku byl ředitelem regionálního pracoviště správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Největším koníčkem je práce. Ve volném čase rád cestuje, baví ho plavání. V literatuře dává přednost beletrii a literatuře faktu, hlavně historii 20. století. |
Do začátku příští turistické sezony zbývá pár měsíců. Co děláte, aby sezona vůbec mohla začít?
Aktuálně se věnuji vyhodnocení situace po požáru a stanovení úkolů, kterým se budeme věnovat. Některé úkoly vyplynuly i z nedávného setkání s ministrem životního prostředí Marianem Jurečkou, kdy musíme zpracovat podklady pro ministerstvo s harmonogramem činností. Pokud bych měl zmínit jeden z nejdůležitějších úkolů, je to zajištění bezpečnosti návštěvníků na požárem zasaženém území. Dalším úkolem, na kterém pracujeme, je vyhodnocení stavu záchytných sítí nad Hřenskem, které požár zasáhl. Spolu s Českou geologickou službou jsme již dříve provedli bezpečnostní opatření podél cesty z Hřenska na Mezní louku. Aktuálně probíhá zajištění bezpečnosti cesty na Pravčickou bránu od Tří pramenů. Ale pracuji i na věcech, které s turistikou přímo nesouvisejí, je potřeba dokončit zásady péče o park na následujících 15 let. Nyní do tohoto dokumentu budeme muset zapracovat i poznatky právě z požáru. To jsou hlavní úkoly pro následující pololetí.
Jaká je situace v soutěskách, které jsou vedle Pravčické brány největším turistickým tahákem?
Se starostou Hřenska jsme domluveni na pochůzce terénem, abychom si situaci vyhodnotili společně. Soutěsky jsou poměrně rozsáhlé a území členité, někde je okolí požárem zasažené intenzivně. Musíme zanalyzovat jednotlivé části a připravit opatření tak, aby alespoň nějaká část byla na turistickou sezonu připravena. Práce na odstraňování nebezpečných stromů a zajištění skal přijdou na řadu nejspíše až po zimě.
V jakém stavu je přístupová cesta k Pravčické bráně?
Nachází se ve stavu, kdy vyžaduje rozsáhlejší opravu. Musím upozornit, že cesta na Pravčickou bránu je ve vlastnictví parku a musíme se o ni starat. Opravy realizujeme především pro všechny návštěvníky, nikoli jen pro provoz areálu Sokolího hnízda. Aby se turista vůbec dostal do míst, odkud Pravčickou bránu uvidí, musíme cestu opravit, aby se na ni mohl podívat alespoň z podhledu. Pak už je na jeho zvážení, jestli půjde dál a zaplatí vstupné. Prozatím jsme strhli jeden mostek v havarijním stavu a zřídili provizorní trasu jinudy. Současně jsme opravili dva historické mostky v oblasti tzv. Olžina pádu. Další práce připravujeme.
Ještě se vrátím k poslednímu setkání ministra Jurečky a zdejších starostů. Jurečka byl překvapen, že geologický průzkum v oblastech požáru neprobíhá tak rychle, jak by měl. Zajistili jste víc odborníků na kontrolu skal?
Ze setkání pro nás vyplynul úkol připravit podklady pro ministerstvo životního prostředí týkající se průzkumu skal. Společně s ředitelem České geologické služby pracujeme na vyhodnocení kapacity, co jsme schopni zvládnout sami a kde je potřeba hledat externí zdroje.
Navážete na rozdělanou práci po vašem předchůdci Pavlu Bendovi?
V něčem určitě ano. Spolu s týmem můžeme navázat na úspěchy, které pod jeho vedením celé pracoviště vytvořilo. Určitě se budeme řídit dvěma liniemi, kdy jednou jsou základní principy ochrany přírody v parku a zajištění přirozeného fungování ekosystému, případně jeho stabilizace. Budu se snažit navázat, a tady si myslím, že správa národního parku má velmi dobré výsledky, na mezinárodní spolupráci. V letošním roce správa spolu s Národním parkem Saské Švýcarsko potřetí obhájila certifikát Transboundary Parks, což je potvrzení kvalitní spolupráce v ochraně přírody u přeshraničních parků. To chci určitě dál rozvíjet.
Předchozímu řediteli bylo vytýkáno, že málo komunikuje s obcemi. Bude to za vás lepší?
Vzhledem ke zkušenostem z předchozího působení vím, že s obcemi se komunikovat musí, stejně jako s dalšími významnými partnery v regionu. Pokusím se navázat na způsob, jakým jsem to dělal v agentuře. Začal jsem se setkávat se starosty. Až budou zpracovány a ministerstvem odsouhlaseny podklady k dalším našim krokům, v nejbližším možném čase je představím starostům a dalším členům rady parku.
26. července 2022 |
Požár v Českém Švýcarsku
Sledovat další díly na iDNES.tvJak říkáte, s některými starosty jste se už sešel. Co starostové požadují?
V současné době jsou to především požadavky na urychlené zpřístupnění problémového území po požáru. Plnění tohoto úkolu může být organizačně a kapacitně hodně náročné. Obávám se, že termíny budou asi jiné, než jsou dosavadní představy o zpřístupnění zasažených míst.
Požáry hned nehasme, žádal park. Hazard, varovalo město. A přišla tragédie |
Jaký je váš názor na těžbu suchých popadaných stromů z bezprostředního okolí obcí? To byla jedna z výtek starému vedení, že je tam nechává.
Území národního parku je velice rozsáhlé a členité, rozhodně není možné souhlasit s tím, že by se měly veškeré kůrovcové souše vytěžit. Jiná otázka jsou těžby v blízkosti obcí, které se už realizují. O celé problematice s obcemi debatujeme a závěry se budou muset promítnout do připravovaných zásad péče o park. Důležité závěry také vyplynou ze studie, kterou nechává zpracovat ministerstvo životního prostředí, ta má mimo jiné vyhodnotit vliv suchého kůrovcového dřeva na šíření požáru.
Máte informace z vyšetřování požáru?
Zatím ne. S policií ani s hasiči jsem setkání neměl. Předpokládám, že se závěry vyšetřování budeme po jeho skončení seznámeni.
Krajský úřad podporuje pobytovými vouchery hoteliéry v národním parku a jeho okolí. Neobáváte se na začátku sezony velkého nárůstu počtu turistů?
Základním cílem bylo rozprostřít návštěvnost na delší období i mimo hlavní turistickou sezonu. Zatím nemáme žádná data, jak se vyvíjí křivka obsazenosti v jednotlivých měsících. Ale věřím, že sezona bude standardní. Do budoucna by asi bylo vhodné rozložit návštěvnost nejen v průběhu celého roku, ale pokusit se mimo hlavní sezonu podpořit pobyty i v průběhu pracovního týdne. Víme, že na jaře a na podzim jsou nejvíce obsazené víkendy. V těchto návštěvních špičkách přijíždí nejen více aut, ale daleko více je zatížené i samotné území parku enormním množstvím lidí.
Přichází v úvahu například budování dalších parkovišť?
Samotná správa národního parku touto cestou nepůjde, ani pro to nemáme vhodné pozemky. Ve spolupráci s regionem to v úvahu na některých místech připadá, ale mnohem spíše bude nutné hledat chytrá řešení, která obcím národního parku nepřinesou ještě vyšší dopravní zátěž, než jaké čelí dnes. Umím si představit, že součástí tohoto řešení bude, ve spolupráci s krajem, podpora turistických linek veřejné hromadné dopravy.
