Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Konec skládek? Odpad půjde do tepláren. Pomůže to i v krizi, říká technolog

Ostrava se chystá jako první v republice topit upraveným komunálním odpadem v teplárně. Projekt má na starosti městská odpadová firma OZO Ostrava, kde už dnes paliva z odpadu vyrábějí – pro cementárny.

Technický náměstek OZO Ostrava Petr Bielan | foto: archív Petra Bielana

„S koncem skládkování budeme muset v České republice odklonit ze skládek asi 2,5 milionu tun odpadu. Ale odklon tak velkého množství odpadů bez spolupráce s energetikou není možný,“ říká Petr Bielan, technický náměstek OZO Ostrava. Množství spalitelného odpadu z domácností by v Česku pokrylo asi desetinu paliv pro teplárny.

Ostrava je první, kde se bude třídit směsný komunální odpad (SKO). Budete ho posílat na spalování do tepláren. Za jakých okolností mohou teplárny spalovat odpady?
Za předepsaných technických podmínek zajišťujících ochranu ovzduší. Zjednodušeně řečeno je třeba na to mít speciální kotel a nákladné čištění spalin. První nově budovanou teplárnou na využití paliv z odpadů bude zařízení v Přerově (patří Veolii, pozn. red.). Další se připravuje v Karviné. Směsný komunální odpad se bude upravovat a palivo z něj vyrábět v městské firmě OZO Ostrava. Naši linku na třídění směsného odpadu a výrobu paliva připravujeme do provozu na polovinu roku 2023.

Máte na mysli třídit odpad z černých popelnic, je to tak?
Ano, na speciální třídicí lince se dají vytřídit inertní materiály – tedy všechno, co nehoří, keramika, kámen, cihly, a dále materiálově využitelné složky: PET láhve, polyethylenové fólie, sklo, papír, polypropylen, nápojový karton, železo a hliník. Zhruba se tak dá vytřídit do dvaceti procent odpadu.

Petr Bielan (61)

  • Po skončení Vysoké školy báňské v Ostravě, oboru silnoproudá elektrotechnika, pracoval jako projektant ve Vítkovicích.
  • Od roku 1990 pracoval na Magistrátu města Ostrava, kde se na odboru ochrany životního prostředí zabýval ochranou ovzduší a odpadovým hospodářstvím.
  • Od roku 1996 pracuje v OZO (Odvoz a zpracování odpadů) Ostrava. Jako technický náměstek se zabývá výstavbou technologií na výrobu paliv z odpadů, kompostování a třídění odpadů.

Jak moc se dnes odpad používá k energetickým účelům?
Především jde o technologie ZEVO – zařízení pro energetické využití odpadu, lidově spalovny komunálních odpadů. Ty ročně využívají k výrobě tepla a elektrické energie zhruba 700 tisíc tun odpadů z domácností. ZEVO vyrábí teplo pro domácnosti, případně páru pro průmyslové podniky v okolí a současně i elektrickou energii, kterou dodává do sítě.

Současná čtyři ZEVO mají plně vytíženou kapacitu, takže zvýšit energetické využití odpadů lze jen výstavbou dalšího ZEVO nebo tříděním směsného komunálního odpadu před vstupem do spalovny. Kdybychom všechen odpad před vstupem do těchto spaloven vytřídili, mohlo by se tam navézt dalších 140 tisíc tun směsného odpadu z okolních měst a obcí, které ho dnes vozí na skládky. Ale žádný takový projekt se v tuto chvíli nechystá.

A co spalování odpadů v podobě takzvaných tuhých alternativních paliv (TAP) v cementárnách? Jde o mix na míru z nadrcených průmyslových odpadů z výroby a zčásti i z výmětů ze žlutých popelnic.
Pro výrobu paliva z odpadů, jak komunálních, tak průmyslových, je nutno odpad sofistikovaně upravit, aby palivo splnilo přísné požadavky odběratelů. Nesmí totiž utrpět kvalita cementu, jehož se odpad po spálení stává součástí. V cementárnách na území ČR se využívá zhruba 400 tisíc tun těchto paliv. Velkých výroben TAP je v Česku asi pět, mezi nimi i naše OZO Ostrava, největší ovšem bude Ecowaste Energy v Prachovicích, která dělá pro tamní cementárnu Cemex.

V souvislosti se zdražením energií a nedostatkem fosilních paliv dává spalování odpadu smysl. Navíc postavení klasické spalovny je v Česku komplikované prosadit. Tohle byly v Ostravě hlavní důvody pro výstavbu třídírny a pro výrobu paliva?
Hlavním důvodem je zákon zakazující od roku 2030 skládkování spalitelného komunálního odpadu. Musíme ze skládek v Česku odklonit asi 2,5 milionu tun komunálního odpadu ročně. Pro tak velké množství odpadů je nutné vybudovat potřebnou infrastrukturu s napojením na energetiku. Jsou to velké investice s dlouhodobou návratností. Když nastane energetická situace jako dnes, takové projekty nabývají na důležitosti.

Jak jste k rozhodnutí investovat do linky a vyrábět palivo ze směsného odpadu dospěli?
Využití SKO pro výrobu paliva do tepláren řešíme na Ostravsku od roku 2015, kdy byl projekt ZEVO v Karviné zrušen. Máme vlastní kompostárny, skládku, svoz, třídírnu. Když neuděláme nic, kapacita skládky se během několika let vyčerpá, takže bylo třeba vymyslet dlouhodobou strategii. Projekt jsme připravovali osm let, technologie třídírny SKO bude stát 280 milionů korun, žádný dotační titul na to v současné chvíli není.

Nově budovaná linka bude umět také zpracovat a roztřídit plasty, které se v obcích sbírají do žlutých nádob. Předpokládá se, že vzroste množství sesbíraného plastu a bude ho potřeba zpracovat a současně se očekává snížení množství směsného odpadu díky zvýšenému třídění na obcích, takže linka zůstane dlouhodobě vytížena.

Proč neházíme všechen odpad do černé popelnice, když se to dá vytřídit strojově?
Protože náklady na dotřídění barevných popelnic jsou nižší než na třídění směsného odpadu. Na to potřebujeme zapnout v lince více strojů a na obsluhu mít víc lidí. Navíc za třídění do žlutých popelnic dostává obec příspěvek od společnosti EKO-KOM a z toho uhradí část nákladů na jejich svoz a likvidaci. Proti tomu svoz černé popelnice musí obce platit ze svého rozpočtu v plné výši. Co se týká kvality, není mezi výstupem z třídění směsného odpadu a výstupem ze žlutých popelnic velký rozdíl. Oboje vytříděné plasty jsou dobře uplatnitelné na trhu.

Bude si moci město Ostrava započítat strojově vytříděný odpad z domácností do vykazování procent recyklace?
Evropská směrnice o obalech to připouští, ale současná metodika ministerstva životního prostředí ne. Obcím se bude započítávat jen to, co se vytřídí do barevných popelnic.

Češi třídí odpad stále víc, přesto končí na skládce. Firmám se to vyplatí

Provádějí třídění směsného odpadu někde už dnes?
Celou síť zařízení na třídění směsného odpadu vybudovali například v Polsku, mají to v Nizozemsku, Rakousku, v Itálii i Německu. V norském hlavním městě Oslo dokonce provozují plně automatickou linku bez obsluhy a zbytkový odpad po třídění půjde do místní spalovny komunálního odpadu. Je to o něco dražší než skládkování, ale zvyšuje se díky tomu materiálové využití odpadu, tedy recyklace, a odklánějí se odpady ze skládek.

Navíc se tak využívají lokální zdroje energie, jimiž odpady jsou, a není nutné dovážet uhlí třeba až z Austrálie. Mimochodem, třídění tohoto odpadu má ještě další benefity – například zvyšuje výtěžnost PET láhví a hliníkových plechovek na úroveň více než 90 procent v daném regionu. V Česku by se nemusela zavádět nákladná nová infrastruktura pro zálohování PET láhví, o kterém se mluví.

Ostrava tedy vstupuje do nové éry odpadového hospodářství, která se bude muset obejít bez skládek. Budou následovat další města? Nebo jak jinak si ostatní města a obce vyřeší svůj odpad?
Druhé zařízení, třídicí linku na odpad z domácností, připravuje komunální společnost CEVYKO z Havířova, palivo bude určeno pro teplárnu Karviná (rovněž Veolia, pozn. red.). Velká města mají odpadové hospodářství ve svých rukou – vlastní komunální odpadové podniky, mají dostatečné množství odpadů pro velké projekty a dokážou je také zainvestovat.

Problém menších měst a obcí je, že vlastní pouze odpad, ale vše ostatní si musí nasmlouvat. Takových obcí je na území ČR asi 6 000. Stát odklon odpadů ze skládky nařídil, ale neřídí ho. Starostové menších obcí v této chvíli mohou hledat cesty ke zvýšenému třídění, ale odklon zbytku spalitelného odpadu do energetiky nejsou schopni sami vyřešit – ani investičně, ani zajištěním odbytu tepla. Nezbývá jim než čekat, až takovou infrastrukturu někdo postaví a prostřednictvím svozových firem nabídne volnou kapacitu.

A kdo by to měl postavit?
Odklon tak velkého množství odpadů, 2,5 milionu tun, bez energetiky není možný. Takže se musí propojit zájmy obcí, což jsou vlastníci odpadů, se zájmy odpadových firem, které odpad svážejí a upravují, a se zájmy energetiky. Tak budou vznikat nové podnikatelské záměry, lokální projekty. Pokud taková úzká spolupráce nenastane, pak zákon nebude naplněn.

Petky se hromadily v obchodech, zálohování mělo trhliny, říká slovenský expert

Půjdou do toho soukromí podnikatelé či komunální firmy?
Podobné investice se těžko prosazují v čistě tržním prostředí, na druhé straně stát s vytvářením sítě pro nakládání s komunálním odpadem nepočítá. Zákonodárce uzákonil, že směsný komunální odpad a ani jiný odpad s výhřevností nad 6 MJ na kilogram v sušině po roce 2030 nesmí jít na skládku. A dal do zákona nový ekonomický nástroj, zvyšující se poplatek za skládkování. Zároveň poslanci tento nástroj otupili v podobě třídicí slevy pro obce. Poplatek se jim proto nebude zvyšovat tak výrazně.

V roce 2029 bude poplatek v průměru se slevou činit 1 100 korun za tunu. Když se k tomu připočtou náklady na skládkování, bude celková cena 1 600 až 1 800 korun za tunu uloženého odpadu. To je cena, které budou muset konkurovat nové technologie na využití odpadu. Otázka zní, zda a kdy se za těchto ekonomických podmínek velká investice v řádu až jednotek miliard korun vrátí.

Třídicí sleva podle vás brzdí odklon odpadů ze skládek?
Faktické odpuštění části poplatku za komunální odpad obcím, když právě tento odpad je největší problém, nedává smysl. Poslanci se schválením třídicí slevy vyhnuli nepříjemnému rozhodnutí zvýšení plateb občanům za odpad. Fakticky tak problém s odpadem jen odložili. Ohrozili tím rozhodování o nových investicích do infrastruktury. Naopak u ostatních odpadů, průmyslových, se zvýšením poplatků za jejich skládkování otevřela příležitost pro investory do nových zařízení.

KVÍZ: Umíte správně třídit odpad? Poradíte si i s tím vánočním?

Co když dostatek nových zařízení na zpracování odpadu nevznikne a skládky budou zakázané?
Pokud se do toho nikdo nepustí, v budoucnu poneseme náklady z nerealizovaných investic. Pak čas od času vidíte odpady na ulicích měst, které není kam dávat, posledním případem byl Řím. V roce 2030 podle mě nastane některý z těchto tří scénářů: bude se nadále ukládat směsný komunální odpad na skládku i přes zákaz, protože prostě nebude dostatečná infrastruktura k využití odpadů.

Nebo se odloží platnost zákona zakazujícího skládkování. Už jednou se uzákoněný zákaz skládkování posouval kvůli nepřipravenosti všech dotčených, tehdy měl začít platit od roku 2024. Přijímat příliš restriktivní zákony situaci nevyřeší, bez potřebné infrastruktury je to pak jako Potěmkinova vesnice.

Nebo skutečně vznikne dostatečná infrastruktura pro odklon odpadů ze skládek do energetiky a nebude se muset skládkovat. Dva a půl milionu tun směsného komunálního odpadu představuje energii, která v rámci ČR pokryje potřebu paliv v teplárenství asi z deseti procent. V lokálním pohledu může být toto procento i vyšší.

Budou se skládky jednou rozebírat kvůli materiálu pro výrobu tepla a elektrické energie?
Podle mého názoru je to ekonomický nesmysl. Uleželý odpad na skládce se změní v černou, mokrou hmotu, něco jako bahno, a to nehoří. Některé využitelné složky, např. papír, už tam ani nebudou, protože se rozloží. Plastového odpadu je na skládce 8 až 10 procent. Je něco jiného rozebírat skládku, v níž dvacet a více let probíhá rozklad materiálů, a třídit SKO hned.

Víte, proč se rozebírá skládka ve Vídni? Ze dvou důvodů: jednak kvůli tomu, že nemusí provozovat hydraulickou stěnu před kontaminací podloží, a pak kvůli pozemkům. Po odstranění skládky zůstanou zastavitelné plochy a pozemky ve Vídni prostě mají jinou cenu, vyplatí se to.

Autor:

Loď, která zničila most v Baltimoru, odtáhli do přístavu

  • Nejčtenější

Zelení navrhují soupis majetku a daň z bohatství. Vtip, reagují ekonomové

23. května 2024  14:25

Strana zelených přišla před volbami do Evropského parlamentu s návrhem, jak alespoň částečně...

Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu

24. května 2024

Kontroverzní přirážka za tranzit plynu z Německa se od července zvýší. Poplatek prodražující...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Zájem o penzijní DIP je menší, než se čekalo. Mají jej jen desítky tisíc lidí

29. května 2024

O zajištění na důchod prostřednictvím investic se státní podporou Češi zatím velký zájem...

Vlakem 200 km/h na českých kolejích. Jak to cestující pocítí v jízdních řádech

27. května 2024

Premium Na začátku měsíce oznámilo ministerstvo dopravy, že na čtyřech úsecích tratí prověřuje možnost...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Polsko zvažuje zkrácení pracovního týdne na 35 hodin, nebo volné pátky

25. května 2024  8:45

Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne,...

Lázně Teplice. Blahodárné zjevení 50 minut od Prahy

30. května 2024

Advertorial Za kopci Českého středohoří čeká pro mnohé překvapení. Teplice. První úžas přichází se zjištěním,...

Umělá inteligence šetří čas, zdroje i peníze. I v energetice, říkají odborníci

30. května 2024

Umělá inteligence už ovlivňuje i fungování energetického průmyslu. A to i v Česku. Čím dál více...

Test cyklistických přileb: Při nárazu chrání i ty levné. Rozdíly jsou jinde

30. května 2024

Premium Povinnost nosit cyklistickou helmu platí v Česku pouze do 18 let. Podle statistik ji ale polovina...

Ryba jménem Wanda. Startup vytvořil hybridní maso tuňáka, rozdíl pozná málokdo

29. května 2024

Izraelský startup Wanda Fish, který se zabývá pěstováním mořských plodů, vyvinul hybridní maso...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...