Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu meziročně vzrostly ceny o 16,2 procenta a největší vliv na růst cenové hladiny měly ceny bydlení a potravin, které se meziročně zvýšily o 27 procent. Doležal poznamenal, že většinu potravin v Česku vyrábějí velké podniky, a bude proto záležet na tom, jaké budou mít výrobní náklady.
Vláda pro ně stanovila maximální ceny elektřiny a plynu na stejné úrovni jako pro malé a střední firmy a domácnosti. Podle Doležala lze očekávat, že ceny potravin by se mohly postupně mírně stabilizovat a tempo zdražování se zpomalí. „Když to srovnám s rokem 2020, tak rozdíl bude velký,“ doplnil.
Změna DPH? Možná se ceny nesníží
Možností by bylo podle něj snížení daně z přidané hodnoty, premiér Petr Fiala (ODS) ale v prosinci deklaroval, že pro takové změny není ve vládě vůle. Navíc by se snížení nemuselo promítnout do cen na trhu. Doležal se obává toho, že zhruba desítka obchodních řetězců ovládá tři čtvrtiny českého maloobchodního trhu. „Vyzkoušely si, že spotřebitel se před nimi nemá kam schovat a trochu té situace zneužívají,“ poznamenal. Mohlo by se pak stát, že by se ceny příliš nezměnily a stát by pouze vybral méně peněz na daních.
Komora letos upozorňovala na výrazné nárůsty spotřebitelských cen, které sleduje ČSÚ. Například v říjnu stálo deset vajec v průměru 45 Kč, což je meziročně nárůst o 70 procent, zatímco ceny zemědělských výrobců stouply o 42 procent.
Zisk v zemědělství klesne o 5 procent na 25 miliard korun, odhadují statistici |
Zemědělci si také dlouhodobě stěžují na různé výše podpor pro prvovýrobu mezi členskými státy. Například v Polsku vláda na pomoc s vysokými cenami hnojiv dala přes 20 miliard Kč, jedna z podpor, kterou Evropská komise schválila italské vládě, byla ve výši přes 16 miliard Kč.
Doležal podotkl, že různé úrovně podpor jsou důvod, proč se vyplatí českým zemědělcům vozit mléko na zpracování do Německa, kde vláda na regulaci cen energií zřídila fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). V ČR získali zemědělci na zvládání vysokých nákladů 831 milionů korun, z toho dvě třetiny byly z národních peněz.
V příštím roce by se podle prezidenta komory měly alespoň částečně změnit dotační podmínky, které letos ČR schválila Evropská komise. Komora spolu se Zemědělským svazem ČR dlouhodobě protestuje proti nastavení nových dotací, kde se 23 procent tzv. přímých plateb rozdělí poměrově mezi prvních 150 hektarů půdy na každé farmě. Tématem by ale podle něj mělo být i přehodnocení erozního ohrožení půdy, kvůli změnám v jeho nastavení by bylo pro mnoho podniků náročnější pěstovat brambory a kukuřici.
