V současnosti do oblastí mírného a silného erozního ohrožení dohromady spadá 25 procent půdy. Od roku 2024 by jí mělo být podle současného návrhu 65 procent.
Na půdě, která je silně ohrožená erozemi, by hrozil zákaz pěstování širokořádkových plodin. Mezi ty patří brambory, kukuřice, řepa, bob setý nebo slunečnice.I mírně ohrožená půda by ale dopady nových pravidel pocítila.
„Ochrana půdy v režimu mírného erozního ohrožení nařizuje zemědělcům využívání půdoochranných technologií, jako jsou setí do mulče, bezorebné setí, setí do mělké podmítky či setí do ochranné plodiny. Následkem toho může dojít například k výraznému omezení osevních ploch kukuřice či brambor na Vysočině, která má v pěstování těchto plodin v rámci České republiky významné postavení,“ tvrdí mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
V Česku hrozí kvůli růstu cen vybíjení chovů, říká šéf spolku výrobců krmiv |
Vysočina patří z pohledu pěstování brambor v tuzemsku k hlavním oblastem. Loni se v Česku brambory sklízely z 19,4 tisíce hektarů, z nichž se 5,7 tisíce hektarů nacházelo na Vysočině.Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý upozorňuje, že ještě není rozhodnuto, o jak velkou plochu půjde.
K větší ochraně ale stát určitě přistoupí, protože byla jednou z připomínek Evropské komise k českému strategickému zemědělskému plánu. Navíc s tím počítá i programové prohlášení vlády.
„Nevyhovět tomuto požadavku by mohlo negativně ovlivnit další postup projednávání strategického plánu,“ uvedl Bílý. „Nicméně je důležité připomenout, že citované procento se vztahuje k výměře dílů půdních bloků. V praxi má zemědělec možnost tuto výměru a kategorii erozní ohroženosti snížit prostřednictvím vymezení takzvaných erozních parcel,“ vysvětlil mluvčí.
„Měli by si doplnit vzdělání“
Agrární komora ČR považuje současný návrh za nesmyslnou ambici české vlády. „Jednalo by se o skokový nárůst až na 65 procent orné půdy, a to mírně erozně ohrožených oblastí i silně erozně ohrožených oblastí. Postrádáme však dopadové studie tohoto záměru i benefitů, které v minulosti přineslo rozšíření ploch označených jako erozně ohrožené a s tím související zpřísnění pravidel pro hospodaření v těchto lokalitách,“ říká mluvčí Pánková.
„Současně je třeba říct, že pro určení míry rizika pro ornou půdu je třeba vzít v úvahu především opakující se erozní události, nikoliv ty nahodilé,“ dodává Pánková s tím, že erozních událostí od roku 2019 ubývá.
To prokazují i data Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Podle nich bylo loni v tuzemsku evidováno 253 erozních událostí, předloni 399 a o rok dříve 427. Letos jde zatím o 99 poškození půdy.
Je po žních. Čeští zemědělci sklidili už téměř celou úrodu obilovin a řepky |
Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha považuje za problém také kombinaci protierozní ochrany s dalšími opatřeními. „Když k tomu přidáme povinné zmenšování pozemků a praktické znemožnění podzimní orby, dostáváme vražednou kombinaci především pro tradiční bramborářskou oblast – Vysočinu,“ uvádí. „Sníží se tak plochy, na kterých lze pěstovat brambory, ale i kukuřici, která je nejdůležitější složkou krmiv pro skot,“ domnívá se Pícha.
Může tak podle něj dojít k dalšímu zvyšování závislosti na dovozu brambor a snižování dostupnosti kvalitních krmiv. „Přitom existují opatření, která dokážou zvýšené nebezpečí eroze eliminovat. Patří k nim technologická opatření v podobě vytváření přerušovaných ploch na pozemku, různé metody zpracování půdy, případně hnojení organickými hnojivy při podzimní orbě. Možná by si měli ti, kdo o podobných zákazech a omezeních rozhodují, doplnit vzdělání, nebo by měli začít poslouchat odborníky,“ dodal Pícha.
Nejde podle něj pouze o diskusi s lidmi z praxe, ale také o názory vědců, kteří ochraně půdy věnují svůj profesní život. Ministerstvo uvedlo, že dojde k omezením při hospodaření. Požádalo ale Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy o návrhy alternativ pro zemědělce.
Obmění se každé čtyři roky
Předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček má chystaná opatření za problematická. Kvůli rotaci plodin se obává se úbytku kukuřice, která se využívá jako topivo do bioplynových stanic, a v některých lokalitách ji zemědělci pěstují dva roky za sebou.
Jestliže nebudou moci pěstovat kukuřici vícekrát za sebou, vyčlení pro ni více plochy, čímž brambory vytěsní. „Rozšíření ohrožených ploch by mělo bezprostředně dopad na pěstování brambor a místo na polích by se hledalo obtížněji,“ uvádí.
Povinné střídání plodin by mělo podle mluvčího ministerstva zemědělství platit kvůli výjimkám z evropských požadavků až od roku 2024, takže problém podle něj nebude tak velký.
„Tím jsme zemědělcům poskytli dodatečný časový prostor zvážit možnosti a do budoucna uzpůsobit osevní postupy novým požadavkům. V příštích letech pak pro splnění podmínek rotace bude vyžadováno meziročně prostřídat plodinu na minimálně 40 procentech orné půdy, spolu s tím se v periodě čtyř let musí plodiny obměnit na veškeré výměře,“ tvrdí Bílý.
