ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta.
Banka zahájila zvyšování úroků v červenci. Její základní úrok tehdy stoupl na půl procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Na minulém zasedání v září ECB zvýšila svou základní úrokovou sazbu také o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
Sazby ještě porostou
„Očekáváme, že úrokové sazby budeme dále zvyšovat, abychom zajistili včasný návrat inflace k našemu dvouprocentnímu cíli. Budoucí vývoj úrokových sazeb budeme opírat o výhled inflace a ekonomiky,“ uvedla těsně po oznámení výsledků zasedání Lagardeová.
Právě toto prohlášení podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera ovlivnilo trhy především. „Na trhy mělo vliv zejména prohlášení Lagardeové, že vzhledem k vysoké inflaci bude cyklus zvyšování úroků pokračovat, nicméně o intenzitě rozhodnou příchozí makrodata. To berou investoři jako holubičí signál, jelikož se ECB nezavazuje k agresivnímu zvyšování. Burziáni tak sází na to, že do konce roku zvedne banka sazby o půl procentního bodu,“ uvedl na dotaz iDNES.cz Pfeiler.
Cenová hladina v eurozóně nadále trhá rekordy. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích platících eurem poprvé od jeho zavedení dosáhlo deseti procent. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
Evropské státy dohánějí Česko. Rozdíly v mírách inflace se postupně zmenšují |
Nejvyšší hodnoty inflace měla podle posledního odhadu trojice pobaltských zemí v čele s Estonskem (24,2 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 13,6 procenta, v Německu na 10,9 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace klesla na 6,2 procenta.
Dvouprocentní základní úroková sazba z pohledu řady ekonomů stále nízko. Evropská centrální banka je ale oproti jejím zahraničním protějškům v nezáviděníhodné pozici, kdy musí brát ohled na předlužené jižní křídlo. Tomu vyšší úroky prodražují vysoké dluhy.
O eurové půjčky je zájem
Vývoj úrokové sazby sledují některé české podniky. Eurové půjčky jsou totiž výrazně lépe úročené oproti těm korunovým, vzhledem k tomu, že ČNB drzí základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
„Vysoký rozdíl úroků mezi korunou a eurem vedl k tomu, že tuzemské firmy s příjmy v eurech začaly ve velkém přecházet na půjčky v (jednotné) evropské měně,“ řekl ČTK obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Na konci letošního srpna měly podniky podle dat České národní banky půjčeno 566 miliard korun v cizí měně, především v eurech. Objem dluhu v cizí měně vzrostl za rok o 200 miliard korun.
„Ze strany exportních firem šlo o logický krok, který snižoval jejich náklady na obsluhu dluhu a také minimalizoval kurzové riziko. S dalším zpřísňováním měnové politiky se však tato výhoda může brzy ztratit,“ dodal Kudla.
