Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ale negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Centrální banka dnes předpověděla, že v letošním druhém pololetí se hrubý domácí produkt (HDP) Británie sníží o 0,75 procenta. S pokračováním hospodářského poklesu počítá i v příštím roce i v první polovině roku 2024.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace je tak nejvýše od února 1982, kdy dosáhla 10,2 procenta. Centrální banka dnes předpověděla, že ve čtvrtém čtvrtletí se inflace vyšplhá zhruba na 11 procent. Jejím dlouhodobým cílem je přitom držet inflaci na dvou procentech.
Americká centrální banka (Fed) ve středu již počtvrté za sebou zvýšila základní sazbu o 0,75 procentního bodu. Její základní úrok se tak dostal do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za 15 let. Banka naznačila, že by v budoucnu mohla úroky zvyšovat pomalejším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo. Po těchto slovech pak výrazně oslabily americké akcie.
Evropská centrální banka (ECB) na konci října rovněž zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Bankovní rada České národní banky (ČNB) v září ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, nejvýše od roku 1999. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu.
