Mezi lidmi nicméně převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou, i když s určitými omezeními. „Bude to těžké, ale zvládneme to,“ vyjádřilo se 78 procent Čechů.
„Asi největším rizikem pro hospodářský vývoj České republiky je nadále vývoj cen energií. Ty vzrostly v poslední době několikanásobně. Rostou tak nejen náklady obyvatel, které negativně ovlivní jejich koupěschopnost, ale podobně jsou zasaženy i firmy,“ říká ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát.
Finančně nejtěžší to budou mít samoživitelé a samoživitelky. Za další ohrožené skupiny obyvatel označili Češi v průzkumu důchodce a rodiny s malými dětmi.
Máme děti a peněz málo. Jaké speciální dávky rodičům stát vyplácí? |
„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ říká Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení.
Ceny energií, surovin a snaha domácností ušetřit dopadá i na živnostníky a drobné podnikatele. Někteří již ukončují své podnikání a další stojí před rozhodnutím, zda ekonomickou situaci ustojí a uživí svou rodinu, nebo mají zavřít a jít na úřad práce.
Inflace meziročně dál stoupá
Inflace se totiž nezastavuje a dál strmě roste. V září se meziročně vyšplhala na 18 procent. „Náklady na bydlení jsou nyní o čtvrtinu vyšší než loni. Dál zdražuje elektřina, plyn, paliva; rostou ceny tepla, zvyšuje se nájemné. Bydlení se stává stále dražší položkou českých domácností, které na pokrytí těchto nákladů musí vynakládat stále větší díl ze svých rozpočtů,“ poznamenává Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Stát sice ceny energií zastropoval, přišel s úsporným tarifem a příspěvek za rok 2022 získávají domácnosti automaticky podle sjednané distribuční sazby. Díky tomu si přilepší rodinné rozpočty o několik tisíc korun. Řada domácnosti se v zimě chystá i na to, že bude méně topit a tím šetřit. Má to však i svá ale.
Potřebujete půjčku? Půjčte si s rozumem ještě dnes. |
„Mezi nevýhody vládního zastropování patří stejně jako u tarifu jeho přílišná plošnost. Od drahých energií bude totiž ulevovat opět i bohatým domácnostem. Navíc bude penalizovat prozíravé domácnosti, které správně ceny energií fixovaly. Naopak ty domácnosti, které nefixovaly, případně mají nyní vysoké ceny energií, neboť se upsaly některému z padlých dodavatelů typu Bohemia Energy, jsou vlastně zvýhodněny. A to proto, že zastropování jim zajistí větší úsporu než prozíravějším domácnostem. Stát tedy vlastně trestá správnou spotřebitelskou volbu,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Ceny potravin zdražily v průměru o 21 procent
Příliš pozadu za bydlením nezaostávají ani ceny potraviny, které jsou v průměru dražší o 21 procent a reagují tak vývoj nákladů zpracovatelů i cen zemědělských produktů. „Česká inflace je docela plošně rozložená a nedotýká se tedy pouze energií a potravin. Výrazně se prodražuje oblečení a obuv, vybavení domácností nebo třeba elektronika. Některé tyto ceny už řadu měsíců rostou dokonce nejrychleji v rámci celé Evropské unie,“ dodává Petr Dufek.
Příkladem je cukr, jehož cena vzrostla podle dat Českého statistického úřadu nevídaným tempem. „Ceny cukru se v českých obchodech utrhly ze řetězu. Mezi zářím a říjnem letošního roku zdražil kilogram cukru krystalu průměrně celorepublikově o více než 60 procent. Ještě v září stál 21,40 korun, v říjnu již 35,50 korun. Je to historicky zcela mimořádné zdražení cukru,“ říká Lukáš Kovanda.
Nebývalý je podle Kovandy také rozdíl mezi současnou cenou v obchodech a zářijovou cenou výrobní. „Cukrovary totiž ještě v září dodávaly kilogram krystalu za 13,20 korun, jak plyne z dat ČSÚ. Nelze tedy vyloučit, že prodejci, například obchodní řetězce, využívají mimořádné situace k alespoň přechodnému navýšení si svých marží a zisků,“ poznamenává ekonom.
Češi mění spotřební chování, cena je klíčová
Růst cen potravin i dalšího zboží se každopádně promítá do spotřebního chování Čechů. Omezujeme nákupy drahých potravin, návštěvy restaurací a z dalších průzkumů vyplývá, že přibývají také počty lidí, kteří nakupují hlavně v akčních nabídkách.
„Stále více lidí nakupuje v rámci speciálních akcí. Akční nabídky využívá 69 procent respondentů a jejich počet stále narůstá. Mezi nejoblíbenější produkty nakupované v akci patří trvanlivé potraviny, mléko, mléčné výrobky, pochutiny, nápoje nebo ovoce a zelenina,“ potvrzuje Vít Vojtěch, vedoucí strategického marketingu PENNY.
Poradna: Potřebuji si přivydělat. S čím musím počítat? |
Řada domácností dnes šetří, kde se dá. Podle aktuálního průzkumu společnosti Zonky plánuje během zimních měsíců odložit výdaje převyšující 10 tisíc korun celá třetina oslovených. Pokud už budou lidé pořizovat něco nákladnějšího, půjde kromě vánočních dárků spíše o výměnu starých nebo nefunkčních věcí než o nákupy pro radost.
Maloobchod zaznamenává propad nákupů
„Krácení nákupů zaznamenává téměř veškerý maloobchod. Největší propad je vidět u prodejců oblečení a obuvi, vybavení domácností, zboží pro volný čas a elektroniky. Je vidět, že spotřebitelé pod tlakem inflace nakupují stále méně zboží. Rekordní náklady na bydlení, které domácnosti postihly nebo ještě výhledově zastihnou, nutí měnit spotřebitelské návyky, omezovat zbytné a v některých případech omezovat i nezbytné výdaje,“ komentuje Petr Dufek.
Pohotovostní rezerva v domácím rozpočtu šetří čas i peníze |
S poklesem reálných tržeb obchodů lze podle Dufka počítat i v dalších měsících s tím, jak bude pokračovat propad reálných výdělků. „Dá se předpokládat, že zesílí tlak na slevy, pozornost se bude dál přesunovat k internetu, a ještě se zvýší i zájem o levnější privátní značky,“ předpokládá ekonom.
Inflace se nejspíš nezastaví, ceny dál porostou
Zhruba polovina domácností ale počítá v nejbližší době i s většími výdaji, které však mají své opodstatnění. Tedy například vyměnit staré spotřebiče za nové a úspornější nebo investovat do nových oken, zateplení nebo střechy. Má to svou logiku.
„Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále více přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný a bude tlačit inflaci dál nahoru,“ říká Dufek.
Do konce roku čekáme, že vyšší ceny energií a potravin přispějí ještě k dalšímu růstu inflace nad 19 procent. Neměla by tomu zabránit ani kombinace úsporného energetického tarifu a cenových stropů pro plyn a elektřinu,“ uzavírá Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
