Skoro dvě třetiny amerických veteránů působí na Blízkém východě a v Severní Africe, uvádí list The Washington Post (WP), který z rozhodnutí soudu obdržel tyto informace od příslušných orgánů. Jen Saúdská Arábie přilákala 25 bývalých příslušníků mariňáků, letectva či námořnictva. Z toho patnáct jsou bývalí generálové či admirálové, kteří v království mají roli armádního poradce.
Zahraniční státy za služby zkušených armádních činitelů královsky platí. Saúdská Arábie si například najala bývalého příslušníka Navy SEALs jako poradce pro speciální operace za 258 tisíc dolarů (6 450 000 korun) ročně. V Indonésii si veterán od mariňáků přijde na 500 dolarů (12 500 korun) za den jako dopravní konzultant pro vládou vlastněnou důlní společnost. K tomu mu navíc hradí životní náklady. Ještě lépe je na tom generál letectva ve výslužbě, kterému Ázerbájdžán nabídl za konzultace plat ve výši 5 000 dolarů (125 000 korun) denně.
V jednom zdokumentovaném případě z roku 2020 armáda a ministerstvo zahraničí umožnily bývalému příslušníkovi letectva získat pozici za 300 tisíc dolarů (7 500 000 korun) ročně v satelitní společnosti se sídlem v USA, ale z větší části vlastněné ruskou vládu. Jiné případy, kdy američtí vojenští činitelé pracovali přímo pro „protivníky“ USA, nejsou známy.
Kontroverzní Saúdská Arábie
Kontroverzní je ale samotná Saúdská Arábie. I když patří mezi blízké spojence Washingtonu na Blízkém východě, podle lidskoprávních organizací nehumánní válka Rijádu proti povstalcům v Jemenu a podezření, že saúdský korunní princ Mohamed Bin Salmán (MBS), nechal zabít svého kritika, novináře Džamála Chášukdžího, tento vztah narušily. Saúdská Arábie navíc dlouhodobě čelí obviněním z porušování lidských práv a ze zapojení do útoků 11. září. Ke sporům s USA dochází i kvůli těžbě ropy.
Rijád podle odpůrců MBS využívá metod kybernetické války k potlačování kritických hlasů na internetu a sledování lidí. Na vzniku princovy Vysoké školy kybernetické bezpečnosti se přitom podílel bývalý ředitel Národní bezpečnostní agentury a také první šéf amerického kybernetického velitelství Keith Alexander.
Obrat v americké politice. Senát ukončil vojenskou podporu Saúdské Arábie |
Ve službách Saúdů navzdory vraždě Chášukdžího zůstal bývalý Obamův poradce pro národní bezpečnost, generál James L. Jones. „Znepokojovalo mě, že Saúdové mohli sklouznout k jiným vztahům, k Číňanům a Rusům. Nemyslím si, že by to bylo dobře,“ obhajuje se.
Soudní spor
Pokud bývalý voják vyslyší nabídky zahraničních vlád a rozhodne se pro ně pracovat, musí nejprve získat schválení od té větve ozbrojených sil, k níž náleží. Zelenou mu musí též dát ministerstvo zahraničí.
Americká vláda informace o této praxi skrývala. List WP zažaloval americkou armádu a ministerstvo zahraničí a po dvou letech právních sporů dosáhl toho, že federální soud umožnil novinářům získat čtyři tisíce stran dokumentů s údaji o současném angažmá bývalých vojáků.
Zástupci armády argumentovali, že zveřejnění informací by narušilo právo na soukromí bývalých členů ozbrojených sil a nespravedlivě by poškodilo jejich pověst na veřejnosti. Soudce Amita Mehtu ovšem nepřesvědčili. Podle něho „má veřejnost právo vědět, zda vysocí vojenští vůdci ve výslužbě využívají své pozice k vytváření pracovních příležitostí u zahraničních vlád“.
Automatické schvalování
Ti, kteří plánují pracovat pro zahraničí subjekty, mohou působit jen na civilní pozici, nikoliv jako uniformovaní činitelé. Musí projít prověrkou amerických zpravodajských služeb, přičemž armádní složky a ministerstvo zahraničí mohou odstranit jakoukoliv žádost, která by podle nich mohla negativně ovlivnit zahraniční vztahy USA.
Podle WP nicméně schválení probíhá skoro automaticky. Z více než 500 žádostí podaných od roku 2015 jich 95 procent dostalo zelenou.
Podobně marginální jsou případy, kdy bývalí vojáci byli popotahováni za to, že porušili zákon a dali se do služeb zahraničních států bez souhlasu vlády. List zjistil případy několika vojáků, kteří na svých profesních profilech uvádějí, že pracují v Perském zálivu, aniž by u nich existovaly takové záznamy.
Čína platí miliony pilotům RAF, aby cvičili její letce. Londýn to chce zastavit |
Úřady podle listu prakticky postrádají mechanismy, jak identifikovat, jestli dotyčný voják porušuje pravidla. Ministerstvo obrany může požadovat, aby provinilec vrátil zahraniční peníze, který před schválením práce pro cizí stát obdržel. Není ale znám případ, kdy by k tomu došlo.
Mluvčí vládní agentury pověřené vyplácením penzí (Defence Finance and Accounting Service) Steve Burghardt řekl, že zablokovali penze jen u „méně než pěti“ lidí. Jedním z nich byl generál Michael Flynn, který krátce působil jako poradce pro národní bezpečnost v Trumpově administrativě. Flynn lhal FBI o svých kontaktech s Ruskem a nepřiznal ministerstvu obrany platby, které obdržel za nepovolené služby ruským firmám.
