„Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny tepelné energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než 500 procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Zvýšená cena tepla podle Fajmona zohledňuje v plné míře zastropování ceny plynu pro příští rok, které na začátku října schválila vláda.
„Navýšená cena tepla nekopíruje skutečný strmý nárůst ceny zemního plynu na burze. To umožnilo nejen zastropování cen plynu, ale i promyšlená strategie nákupu zemního plynu v čase. Plyn pro rok 2023 jsme začali nakupovat v létě roku 2021 a nakupujeme jej postupně. Svou roli sehrává i využití tepla ze spalovny odpadu SAKO Brno,“ doplnil Fajmon.
Finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura upozornil, že bez vládních opatření i opatření samotných tepláren by cena za teplo v Brně rostla ještě výrazně víc.
„U průměrné domácnosti, jejíž roční náklady na teplo jsou podle nového ceníku 33 400 korun, by bez zastropování ceny plynu a dalších vládních opatření tato roční suma vzrostla ještě o 9 300 korun a bez opatření tepláren o dalších 7 000 korun ročně,“ doplnil.
Teplárny v současné době vyrábí 80 procent tepla ze zemního plynu, 20 procent pak ze spalování odpadu ve spolupráci s městskou odpadovou společností SAKO Brno. V příštím roce teplárny zahájí instalaci kotle na dřevní štěpku, z níž by mělo pocházet 15 procent vyrobeného tepla.
Po instalaci třetího kotle ve spalovně odpadu by pak v roce 2025 měl podíl tepla vyrobeného z plynu klesnout na 55 procent, podíl tepla vyrobeného z odpadu se pak zvýší na 30 procent.
Cena tepla v Brně se dlouho prakticky nezvyšovala, růst ceny v roce 2019 pro odběratele vyrovnal pokles DPH. Loni na podzim ale kvůli rostoucím cenám vstupů teplárny zvýšily cenu pro domácnosti o čtvrtinu na 784 korun za gigajoule včetně DPH.
