Stejně jako funkce, jimiž BrnoID ulehčuje uživatelům život. Dávno už neslouží jen jako zmíněná předplatní jízdenka či pro uhrazení poplatku za odpady. Od listopadu se propojí i s vilou Tugendhat či hradem Špilberkem, nabídne také suvenýry z hvězdárny či zoo.
Inovace a moderní přístupy se ovšem pilotně testují nebo připravují i v jiných oblastech, Brno je nedávno představilo na veletrhu Urbis na zdejším výstavišti. Neotřelé novinky zkrátka dokážou pokrýt slabá místa, na něž stávající technologie zcela nestačí.
Brno se přitom snaží pomáhat firmám, které přicházejí s novými nápady a chytrými řešeními, jež by mohlo město či jeho instituce obratem rovnou využít či zatím alespoň otestovat. „Spolupráci se soukromým sektorem dál rozvíjíme, aktuálně mapujeme chytrá řešení jednotlivých brněnských startupů,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Konkrétní produkt zatím vybraný není, nicméně několik pilotních projektů už má Brno za sebou a nyní se rozhoduje, jak tyto inovace nasadit v širším měřítku. MF DNES vybrala ty nejzajímavější z nich.
Stromy zachrání aplikace
Když se ve městě kácí stromy, mnoho lidí to nese nelibě, sepisují petice a protestují. Pro dobré klima v ulicích jsou navíc naprosto nezbytné, protože ochlazují okolí. Je potřeba se o ně ale pravidelně starat, což městská společnost Technologický park, v jejíchž prostorách sídlí různé inovativní firmy, dlouho zanedbávala. Pak se to však její zástupci rozhodli změnit.
Nejdříve si objednali klasický dendrologický průzkum, nakonec se dostali do kontaktu s brněnskou firmou Arbo Technologies. „Naše metoda je odhalovat rizika, ale zároveň zabraňovat zbytečnému kácení,“ sdělila Jaroslava Šmerdová ze zmíněné společnosti.
„V Technologickém parku bylo odsouzeno ke kácení osm desítek stromů, my jsme to zredukovali na pouhé čtyři. U jiných navrhujeme lepší péči, další budeme dál monitorovat,“ přiblížila.
Jak upřesnila šéfka Technologického parku Jitka Sládková, jde o to, že se stromy nemusí kácet hned, ale možná je tento osud nakonec stejně nemine.
Startup využívá ke zjištění stavu mobilní aplikaci, pomocí níž se stromy vyfotí nebo se pořídí 3D sken, a hned se ví, jak na tom strom je. Aplikace je nicméně určená pro odborníky, laické užívání vývojáři nedoporučují.
V Technologickém parku, kde budou nadále pracovat, si v aplikaci při pilotním testování vyladili dosavadní nepřesnosti, a tak věří, že rozjedou byznys, což se už začíná dařit. „Brzy poletíme do Amsterdamu, kde jsme získali velkou zakázku,“ dodala Šmerdová.
„Dýchatelno“ hlídá krabička
Zatímco doporučení ze strany státu je, aby školy méně větraly a snažily se tak šetřit energie, na Základní škole Hudcova v brněnských Medlánkách už na jaře zjišťovali, jak moc čerstvý, či naopak vydýchaný vzduch ve třídách mají. Pomáhala jim speciální krabička a program od dalšího brněnského startupu Luftio.
Když svítila zeleně, byl vzduch ve třídě v pořádku, červená barva značila vyšší hodnoty vydechnutého oxidu uhličitého. „Jeho zvýšené koncentrace ovlivňují kognitivní schopnosti a to je zvlášť u žáků ve škole problém,“ vysvětlil Tomáš Markytán z Luftia.
Podle ředitele školy Jakuba Cimaly se už zhruba po půlhodině v plné nevětrané třídě vzduch vydýchal. „Je to problém. Navíc o přestávce není možné kvůli bezpečnosti otevírat okna,“ podotkl s tím, že teď na podzim měření zopakují.
Podle medlánecké místostarostky Kateřiny Žůrkové (nez.) se i městská část jako zřizovatel školy hodlá zapojit. „Nejen tím, že rozdáme takové krabičky do tříd, ale budeme tlačit na pravidelné větrání, což je také komplikace, protože zrovna u nás není možné kvůli ruchu otevírat okna u silnice,“ vysvětlila.
U přístavby školy, kterou aktuálně projektují, proto už počítají s tím, že do ní instalují i rekuperační jednotky. Ty by chtěli i do stávajících prostor, ale nejsou na ně peníze.
Levná energie do autobusů
Ačkoli už pro příští topnou sezonu slibovaly Teplárny Brno dokončení přestavby maloměřického provozu, aby se v něm mohla spalovat štěpka, nakonec se termín o rok zpozdí. Dnes už David Tišl z městské společnosti hovoří o roku 2024. Každopádně ruku v ruce s projektem, u něhož visí otazník nad dostatkem dřevní štěpky pro spalování, jde i plán na výrobu vodíku a jeho následné energetické využití.
Společně se solárními panely, které rovněž teplárny dál rozšiřují, a plánovaným třetím kotlem na spalování odpadu v městské firmě Sako ale v určitou chvíli vznikne přebytek energie. Teplárny ji mohou samozřejmě prodávat, uchovávat nebo využít právě na výrobu vodíku – běžně energeticky nákladného postupu, který by byl v tu chvíli de facto zdarma. „Ročně bychom byli schopni vyrobit dvacet tun vodíku,“ vypočítal Tišl.
Vozítko v Brně jezdí bez řidiče (4. 5. 2021)
5. května 2021 |
Kromě vlastního energetického využití je možné vodíkem zásobovat brněnskou MHD. Ostatně na zdroj ekologického paliva už mají teplárny z loňska uzavřené memorandum s místním dopravním podnikem. „V roce 2025 zahájíme zkušební provoz výroby vodíku a jeho využití,“ doplnil Tišl.
Původně přitom měl dopravní podnik zkoušet vodíkový autobus už letos, jak loni sliboval. „Vzhledem k tomu, že se stranám memoranda nepodařilo naplnit jejich předsevzetí – výstavbu plničky a výrobu autobusu, nemá náš podnik možnost vodíkový autobus testovat,“ sdělila stručně mluvčí městské firmy Hana Tomaštíková.
Samořiditelný minibus v Brně zatím nejezdíNa začátku letošního března slibovalo brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV), že ve spolupráci s městem nasadí do ulic – snad přímo na nějakou linku MHD – speciální minibus s autonomním řízením. Zatím pilotně, proto i v kabině měl sedět řidič pro případný zásah, kdyby nastala neočekávaná situace. Minibus měl vyjet v létě, jenže se tak nestalo. Objevil se ale na nedávném veletrhu Urbis, kde ho mohli návštěvníci vyzkoušet a stát se tak cestujícími v tomto netypickém vozítku. „Po veletrhu zůstal autonomní minibus v provozu v areálu výstaviště, později se objeví i na dalších brněnských lokalitách. O vhodném výběru aktuálně vedeme jednání,“ sdělila mluvčí CDV Šárka Želinská. |
