Na stoupající ceny elektřiny a plynu reagují domácnosti v posledních týdnech snahou mít výdaje za vytápění více pod kontrolou. Jako jednoduché řešení se nabízejí kamna na dřevo.
„Evidujeme nárůst zájmu o palivové dříví i o takzvanou samovýrobu, kdy si lidé vytěží vybrané dříví z lesa sami,“ potvrdila mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) Dagmar Obšilová.
Pokud se lidé na těžbě sami podílejí, mohou ušetřit, jelikož palivové dříví postupně výrazně zdražuje. Zatímco například před dvěma lety ukazovaly ceníky arcibiskupských lesů cenu za metr krychlový smrku, borovice nebo modřínu 520 korun, letos je to 1 829 korun za kubík. Například buk je i přesto dočasně vyprodaný.
„Ceny palivového dříví vzrostly hned z několika důvodů – postupný pokles nahodilých těžeb způsobených kůrovcovou kalamitou a dále nárůst nákladů na zpracování dříví. Proto je také samovýroba výrazně levnější a snažíme se ji i nadále držet na nízkých cenách, jelikož v ní nejsou zahrnuty ceny za zpracovatele,“ vysvětlila Obšilová.
Zároveň zdůraznila, že palivové dřevo i samovýrobu firma nabízí pouze pro osobní spotřebu, tedy na vytápění, a nepřeje si, aby ho někdo dále přeprodával.
Nedostatkové není jen dřevo, ale i kamna
I státní podnik Lesy ČR sleduje výrazně větší zájem než v minulých letech. Proto zvedl omezení na prodej jednomu člověku na 35 metrů krychlových. Podle jeho webového ceníku se dá dřevo koupit za 100 až 3 250 korun za metr krychlový. Záleží na kvalitě i způsobu prodeje.
„Například smrková souš o tloušťce přibližně 25 centimetrů ve výšce 1,3 metru nad zemí bude stát zhruba 115 až 160 korun včetně daně v případě, že si souš zájemce vytěží a z lesa odveze sám,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Největší zájem je podle ní o tvrdé listnaté dříví, tedy dub, buk, jasan, habr, javor nebo třešeň či akát.
Podnik aktuálně ceny nenavyšoval, také se ale snaží předcházet dalším prodejům třetím stranám. Odběratelé se tak musejí ve smlouvě zavázat, že dřevo použijí jen pro sebe.
Mnoho z těch, kteří se nyní po dřevu shánějí, kupuje i kamna. Ani ta ale kolikrát nejsou.
„Často se bohužel čeká třeba do jara. Navíc ani výrobci nevědí, co ceny udělají, takže nám je ani nemohou garantovat,“ popsala Kateřina Kumštová ze specializované prodejny krbů a kamen v Těšeticích-Ratajích na Olomoucku. Ceny se mohou lišit i o několik tisíc korun. Dostupnější podle ní nejsou ani kondenzační kotle.
Návrat k tuhým palivům může odnést ovzduší
V souvislosti s přibývajícími počty těch, kteří si chtějí topit sami, se objevují názory, že se může lokálně zhoršovat ovzduší.
„Staré byty a domy v centru Olomouce jsou vybaveny komíny a jako projektant vím, že lidé je teď čistí, pořizují kamna a připravují se na to, že budou nezateplené historické domy v centru vytápět,“ vystoupil například na posledním olomouckém zastupitelstvu začátkem září Michael Mencl.
„Obávám se, že letošní zima přinese tak špatný vzduch, jaký dnešní mladá generace nepamatuje,“ varoval dále a apeloval kvůli tomu na zavedení městské hromadné dopravy zdarma v době smogových situacích. Město nicméně tento bod z plánu udržitelné mobility v Olomouci vyškrtlo jako neefektivní.
Topení dřevem však prodejci hájí. „Je to skoro nejčistější spalování, akorát musí být dřevo suché. Pokud někdo topí mokrým, je to špatně. Rozhodně ale lepší než uhlí,“ připomenula Kumštová, že dřevo by mělo být dva roky proschlé.
