Když v únoru začala na Ukrajině válka, vzala Hanna Avarmenko své čtyři děti a uprchla s nimi do Česka. Jelikož pochází ze Záporožské oblasti, která je téměř celá již od počátku invaze pod ruskou kontrolou, zůstat ve své vlasti nemohla
„Přijela jsem do Česka a nevěděla jsem, co se mnou bude, co bude s mými dětmi, jak budu zajišťovat peníze,“ popsala.
Dostala se do kempu v Řevnicích nedaleko Prahy, kde jeho majitel Štefan Oršoš zřídil prozatimní ubytování pro několik desítek uprchlíků. „Na Ukrajině jsem měla vlastní kadeřnický salon, Štefan mi nabídl, abych ho zřídila i tady a já souhlasila,“ popsala. Děti zapsala do školky a ve chvílích, kdy jsou děti pryč, začala pracovat.
 |
Nebyla jediná. V kempu se podle Oršoše vystřídalo čtyřicet až padesát uprchlíků. V dřevěných chatkách mají vlastní sociální zařízení, ve vedlejším objektu se nachází velká kuchyň. Na vytápění dostali v jarních měsících přímotopy. „Ze začátku jsme se je pokoušeli začlenit do společného vaření a tak dále, sehnali jsme jim v okolí práci. Někteří se odstěhovali, zase se přistěhovali noví,“ popsal.
„Dětem se tu moc líbí, mají tady hřiště, krásnou přírodu, řeku, mohou tady běhat. S dětmi jsme zde strávili krásné léto,“ popsala další uprchlice Valentýna.
Nyní v kempu žije na třicet uprchlíků. Kvůli blížící se zimě se však brzy budou muset odstěhovat. „Jsme v polovině září a zrovna dnes je počasí, kdy už obyvatelky znovu začínají vytápět přímotopy, protože ty chatky jsou opravdu jen stlučená prkna,“ popsal Oršoš. Až se ještě více ochladí, v chatkách už nebude možné trvale žít. Kemp běžně fungoval jen od dubna do konce září. Na zimní měsíce je třeba vypustit vodu. Topení přímotopy by si při současných cenách elektřiny nemohl kemp dovolit.
Nevyužité kvalifikace, malé mzdy a jazyk. To brzdí uprchlíky v práci |
„Já jim už několik měsíců říkám, že únosné to je tak do konce října a že si musí hledat vlastní bydlení,“ dodal Oršoš.
To je ale komplikované. Ubytování v okolí Prahy je mnohdy finančně nedostupné i pro Čechy. „V této lokalitě je zrovna poměrně složité si najít nájem i pro našince, protože tady chce bydlet každý,“ podotkl Oršoš.
A stěhovat se dál by pro uprchlice bylo kvůli dětem velmi složité. „Dcera tady začala chodit do školy, proto hledám bydlení poblíž. Pořád hledám, zatím jsem nic nenašla,“ dodává uprchlice Valentýna.
Problém pro třetinu uprchlíků
Obyvatelé řevnického kempu nejsou ti jediní, co tento problém řeší. Podle srpnového průzkumu společnosti PAQ Research žije ve standardním bydlením pouhá čtvrtina ukrajinských uprchlíků.
Necelá polovina žije v bytech a domech, které nedosahují kvality standardního bydlení, jako je spolubydlení bez vlastního sociálního zařízení a podobně. A další asi třetina zůstává právě v nebytovém bydlení, jako jsou ubytovny či hotely a penziony, podobně jako v případě řevnického kempu.
Oršoš míní, že celá situace se měla začít řešit daleko dříve. „Všem bylo od začátku jasné, že válka neskončí za dva nebo za tři měsíce. Už v červnu, kdy se začaly řešit školy, se mělo přemýšlet o tom, co bude s tou třetinou Ukrajinců, kteří bydlí v nebytových prostorech. Nyní se stalo, že se děti nahlásily do škol, čímž je pozice zhoršená,“ řekl.
Co tak nyní s uprchlicemi bude, ženy neví. „Ráda bych zůstala tady nebo poblíž, aby to děti měly blízko do školy. Když nebude bydlení, budu se muset vrátit na Ukrajinu,“ dodává jedna z obyvatelek kempu Naďa.
