Trauma z války. Strach o rodinné příslušníky, kteří zůstali na Ukrajině, či dům, do kterého by se chtěli jednou vrátit. Stres ze špatné socioekonomické situace, nekvalifikované práce, kterou najednou musí navzdory vysokému vzdělání vykonávat, či nevyhovujícího bydlení.
Pomoc v ukrajinštiněNárodní ústav duševního zdraví vytvořil pro uprchlíky webové stránky v Ukrajinštině, na kterých se mohou dozvědět informace o duševním zdraví a jak o něj pečovat včetně odkazů na dostupnou péči. Dostupné jsou na adrese www.samopomi.ch. |
To jsou jen některé z důvodů, proč uprchlíci, kteří do Česka z Ukrajiny přišli, trpí velmi často psychickými problémy. Konkrétně se jich podle aktuálního průzkumu společnosti PAQ Research, Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Sociologického ústavu Akademie věd potýká se symptomy depresí či úzkosti v rozsahu, kdy je doporučovaná konzultace s psychiatrem, 45 procent.
Odbornou péči by tak aktuálně potřebovalo asi 75 tisíc ze 160 tisíc dospělých uprchlíků.
Symptomy 42 procent dospělých odpovídají středně těžké formě deprese, čtrnácti procent těžké depresi a sedmi procent dokonce velmi těžké formě tohoto duševního onemocnění. Pro srovnání, v české populaci mělo vloni příznaky středně těžké deprese jen osm procent lidí. Tedy asi pětkrát méně. Středně těžká úzkost pak trápí 23 procent uprchlíků. Mezi Čechy to je řádově méně, jen asi sedm procent.
Nespavost, pocit beznaděje, únava
Mezi symptomy deprese, které uprchlíky trápí, se objevují třeba problémy se spánkem, negativní sebeobraz, pocit beznaděje nebo únava. U úzkosti pak jde především o nervozitu, obavy, neklid nebo podrážděnost. Mnohdy může jít kromě deprese také o reakci na trauma.
„Potýkají se s poruchou spánku, nemohou jíst nebo normálně fungovat,“ popsala dříve v rozhovoru pro iDNES.cz ukrajinská psycholožka Světlana Tavantseva, která pracuje na terapeutické lince Sluchátko.
Podpora uprchlíků z Ukrajiny klesla, pomoct má nová nevládní kampaň |
„Jedna klientka ze skupinové terapie mi řekla, že si neumí představit, jak by měla žít dál. Nachází se v Evropě, v bezpečí, ale je tady spousta Rusů. Chápe, že hodně z nich jsou hodní lidé, ale necítí se v bezpečí. Má strach, protože neví, komu může věřit. Kdo z nich vlastně páchal válečné násilí a kdo ne. Je zmatená, ztracená, jak se v té situaci zorientovat,“ dodala.
Častěji se symptomy vyskytují právě u žen, kterých je mezi uprchlíky v Česku přes sedmdesát procent.
Že jde o známky duševního onemocnění, si ale příchozí z Ukrajiny mnohdy neuvědomují. Připouští si to jen necelá třetina z nich. „Citlivější jsou vůči příznakům obecně mladí lidé do 30 let, což odpovídá menší stigmatizaci duševního onemocnění v této cílové skupině,“ upozornil Petr Winkler, ředitel NÚDZ. Ti současně častěji některým z onemocnění trpí - alespoň středně těžká deprese či úzkost se objevuje u 59 procent uprchlíků do třiceti let věku.
Mladí, chudší a bez znalosti češtiny
Kromě věku souvisí míra výskytu duševních obtíží i s životní situací. Častěji se s nimi potýkají ti, jejichž příbuzní na Ukrajině zůstali nebo jejichž dům byl poničen v bojích. A velkou roli kraje i socioekonomická situace v Česku. Psychické problémy má 51 procent těch, kteří zde žijí v těžké materiální deprivaci.
„Dopady má i pracovní situace. Hůř na tom jsou lidé, co nemají práci, ale i ti, co pracují na výrazně méně kvalifikovaných pozicích, než měli původně,“ popsala analytička PAQ Research Martina Kavanová. S tím souvisí i horší duševní zdraví u těch uprchlíků, kteří neumí mluvit česky, nebo těch, kteří žijí na ubytovnách.
Nevyužité kvalifikace, malé mzdy a jazyk. To brzdí uprchlíky v práci |
Situaci komplikuje fakt, že uprchlíci se zdráhají vyhledat pomoc, kterou by potřebovali. Učinila tak zatím jen asi tři procenta z nich. Dalších osmatřicet procent to zvažovalo. Nízký počet těch, kteří se s duševními obtížemi léčí, má řadu důvodů. Jednak kvůli stigmatizaci. Ta je totiž na Ukrajině výrazně silnější než v Česku.
Dalším důvodem je ale i nejistota, jaký typ pomoci uprchlíci potřebují. Tu jako důvod uvedlo 38 procent z nich.
„Jasně se zde ukazuje potřeba osvětové kampaně motivující k péči o vlastní duševní zdraví, péči o své bližní a v případě potřeby také vyhledávání odborné pomoci. Kampaň by neměla být pouze komunikační, ale musí nabídnout také příležitosti pro zvyšování duševní gramotnosti, tak abychom vybavili populaci uprchlíků znalostmi a schopnostmi jak se postarat o své duševní zdraví, budovat svoji psychickou odolnost a nabýt kompetence k tomu, jak efektivně pomáhat bližním, kteří mají problémy v oblasti duševního zdraví,“ dodal Winkler.
To by podle něj NÚDZ dokázal. Chybí na to ale prostředky. Stát by se každopádně měl podle odborníků začít situací zabývat. Včasné vyhledání pomoci totiž může předejít dlouhodobým, vážnějším problémům.
