Kandidátku SPD vede ve Zlíně Pavel Sekula (září 2022)

Kandidátku SPD vede ve Zlíně Pavel Sekula (září 2022) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Zlín musí stavět byty, aby udržel lidi ve městě, říká volební lídr SPD

  • 11
MF DNES přináší předvolební rozhovor s Pavlem Sekulou, opozičním zastupitelem Zlína, který vede volební kandidátku SPD. Hlavním bodem programu SPD je výstavba cenově dostupných bytů, které Zlínu scházejí. „Masovou výstavbu bytů považujeme za naši prioritu, je to zanedbáno dvacet let. Město za tuto dobu nepostavilo jediný byt,“ zmínil Sekula.

Podle volebního programu chcete, aby se do konce příštího volebního období ve Zlíně postavilo tisíc bytů a do dalších dvou let dalších tisíc. Kde by mohly být?
Vhodné plochy pro bytovou výstavbu jsou po torzu na Jižních Svazích, na Bartošově čtvrti, pod sportovní halou i v Malenovicích. Město ale může koupit i další pozemky a udělat změny územního plánu, aby se tam daly stavět byty.

Mělo by jít o městské nebo družstevní byty?
Modely se dají kombinovat i v rámci jednoho domu. Mohou to být nájemní byty, družstevní, nebo spolkové. Náklady na výstavbu bytů jsou pro stavitele víceméně stejné, ale město nemusí do ceny promítat režie. Nepotřebuje zisk, realitní kancelář, nemusí většinou kupovat pozemky, platit zvlášť své pracovníky. Díky tomu mohou být ceny městských bytů o třicet procent levnější, než kdyby je postavil soukromý developer.

Takže do bytů by město mělo investovat nejvíce peněz?

Předvolební rozhovory

MF DNES přináší před komunálními volbami, které se konají 23. a 24. září, sérii rozhovorů s lídry kandidátek politických stran a hnutí ve Zlíně.

Čtěte: Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín) Jiří Robenek (Piráti) Pavel Sekula (SPD) Následovat budou:
Čestmír Vančura (Zlín 21)
Tomáš Goláň (ODS) Kateřina Francová (STAN) Vojtěch Volf (KDU-ČSL) Jiří Korec (ANO)

Pozn.: Vybrány byly strany a hnutí, které jsou zastoupené ve Sněmovně či ve zlínském zastupitelstvu.

Investice do bydlení je jedna z mála, která se vrací. A dokonce dvakrát. Lidé po nějaké době byty zaplatí a navíc se město začne rozvíjet. Přijdou sem lidé, bude narůstat počet obyvatel. A díky tomu z rozpočtového určení daní město dostane peníze navíc. Pokud bude obyvatel ubývat, budou se snižovat rozpočtové příjmy. Potřebujeme podporovat mladé rodiny a to bez dostatku moderních bytů za přijatelnou cenu není možné.

V programu navrhujete také přeložku hlavní silnice, které prochází Zlínem z Otrokovic do Vizovic. Můžete to upřesnit?
Myslíme tím variantu, která je zmíněna i v generelu dopravy. Přeložka by měla vést z Želechovic, nebo Lípy, případně z východního okraje Zlína po okolních kopcích, kolem Tlusté hory směrem na Otrokovice. Počítalo by se na ní i s tunely. Prosazujeme zpracování studie, podobně jako na tunel pod centrem Zlína. Ta by nám řekla, zda je to vůbec technicky možné a ekonomicky smysluplné.

Plánovaný tunel pod centrem by situaci nevyřešil?
Tunel neřeší přesměrování tranzitní dopravy. Jde pouze o zahloubení malé části cesty, díky čemuž se může zmírnit doprava krátkého úseku v centru. Tunel a přeložka jsou dvě rozdílné věci. My se navíc obáváme toho, že jakmile se pokročí s výstavbou dálnic D55 a D49, tak lidé, kteří pojedou po dálnici D55 od Břeclavi na Slovensko, budou chtít projet Zlínem. Nebudou si zajíždět 40 kilometrů přes Hulín, aby se dostali na dálnici D49, jež povede ke státní hranici.

Chcete také upravit provoz křižovatek. Jak?
Před čtyřmi lety jsme žili v naději, že se doprava ze Zlína do Otrokovic výrazně zlepší. Některé strany před volbami slibovaly zelenou vlnu. Nepodařilo se to ale splnit. Mírné zlepšení v řízení světelných křižovatek možná nastalo, ale je potřeba kompletně vyměnit systém liniového řízení křižovatek. Není to sice levné, jedna křižovatka vyjde zhruba na pět milionů korun, ale mělo by to smysl. Režim na křižovatkách by byl více provázaný a nemusely by tolik brzdit dopravu.

Rádi byste také změnili provozní čas křižovatek.
Dlouhodobě navrhujeme, aby křižovatky nebyly řízeny od pěti ráno do 22 hodin v noci. Mezi Zlínem a Otrokovicemi, ale i v jiných částech města, je možné už po sedmé hodině večer polovinu křižovatek vypnout, aby nebrzdily dopravu. Chodec by si křižovatku zapnul ve chvíli, kdy by chtěl přejít cestu. Některé křižovatky mezi Zlínem a Otrokovice by se také mohly zrušit a vznikly by tam podchody. Na mnohých křižovatkách je potřeba vybudovat odbočovacími pruhy s nájezdy. Odpadlo by zdržení i řízení pomocí semaforů. Týkat by se to mohlo například křižovatky v Malenovicích u provozovny McDonald's.

Po torzu na Jižních Svazích by podle vás měla vyrůst hala pro kulturu i sport, byty, zdravotní středisko a další občanská vybavenost. Proč?
Jižní Svahy si zaslouží, aby měly své centrum. Teď je zde jen katolické centrum u kostela, kde se scházejí lidé. Jinak zde nejsou odpovídající možnosti kulturního, společenského ani sportovního vyžití. Lidé by pak nemuseli za vším jezdit do centra, k lékaři, na sport, na koncert.

Město chce ale na toto území vypsat architektonickou soutěž.
Řekl jsem už dříve, že je to zbytečné. Pokud bude soutěž vypsaná, půjde hlavně o to, jak bude formulované její zadání. Jestli v něm bude například uvedeno, že tam mají vyrůst jen obytné domy, tak se na halu nedostane. A to by byla chyba.

Proč se podle vás mají Jižní Svahy stát místní částí?

Pavel Sekula

Narodil se v roce 1963. Vystudoval strojní a pak ekonomickou střední školu ve Zlíně. Poté pracoval ve Svitu.

Po roce 1989 začal podnikat, dnes se věnuje dodávkám dílů pro výrobce oken. Je také předsedou představenstva Bytového družstva Podlesí.

V Malenovicích, odkud je ekonomický náměstek primátora za STAN Bedřich Landsfeld, mají svoji komisi místní části, která dostává miliony korun, o jejichž využití spolurozhoduje. To na Jižních Svazích není. Ale lidé by měli mít možnost říct i tady, že chtějí někde přeložit chodník, umístit pár laviček, vyměnit koše. Když se obrátí na radnici, trvá to dlouho a výsledek není vždy takový, jaký si představovali.

Všechno, o čem hovoříte, znamená obrovské výdaje. Bude ale město mít dost peněz, když tak prudce rostou ceny energií?
Zákon o obcích v paragrafu 2 říká: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.“ Jestliže město od roku 2010 nepostavilo žádnou novou stavbu a vlastně nic nového neudělalo, mimo částečnou údržbu a některé rekonstrukce, tak je to zrada na občanech a vlastně proti smyslu zákona. Město musí investovat, i kdyby se zadlužilo.

Může vám jako opoziční partaji pomoci k lepšímu volebnímu výsledku současná nespokojenost řady lidí s vládou?
Je pravda, že i bez našeho přičinění máme vyšší volební potenciál, než jsme měli před čtyřmi lety. Chceme ale věřit, že nás lidé také sledují a vědí, jaké kroky děláme. I to by nám mohlo pomoci k lepšímu výsledku.

Dotazník pro lídra

1. Jak vidíte podporu pro hokejový klub ve Zlíně?
Jsem proti tomu, aby město soukromému klubu doplácelo na provoz, když samo má tolik výdajů. Ukazuje se navíc, že takové kluby špatně fungují a pak zchátralá sportoviště (fotbalový i hokejový stadion) a náklady na jejich rekonstrukce padají na město. Je potřeba více podporovat mládež, a to napříč sporty.

2. Má se Zlín pustit do projektu tunelu pod centrem města?
Jsem proti tunelu. Je příliš nákladný a vyvstává hodně otázek s jeho provozováním. Dopravu potřebujeme řešit jiným způsobem. Za pár let nám dálniční přivaděč přivede o 10 tisíc aut více na Sokolskou ulici a jenom část z nich pojede po obchvatu Zálešné. Zbytek pojede do centra. Tunel nám v tom nepomůže. Je to nesmysl a zbytečné vyhazování peněz.

3. Jakou investici upřednostnit i za cenu, že by ji město platilo jen ze svých peněz: přestavbu náměstí Míru, opravu kina, či rekonstrukci zimního stadionu?
Kdybych si měl vybrat, tak Velké kino, které je ukázkou neschopnosti města starat se o dědictví našich předků z baťovské éry. Přednost bych ale dal jiné investici. Prioritou je postavit pro občany města byty za přijatelnou cenu.

4. Souhlasíte s městem plánovanou změnou územního plánu v průmyslovém areálu Rybníky, kde má vzniknout území pro bytovou výstavbu, s čímž nesouhlasí tamější podnikatelé?
Rozhodně ne. Považuju to za tlak jedné tamní společnosti, která tak chce prostřednictvím města zhodnotit své pozemky. Byty by byly na naprosto nevhodných místech. Je třeba tuto oblast bránit a rozvíjet v ní podnikatelské prostředí. Na byty máme ploch relativně dost v jiných částech města.