Cizinci musí podle nových předpisů, představených v obsáhlém dokumentu, kontaktovat izraelské ministerstvo obrany nejpozději do 30 dnů od zahájení vztahu s palestinským občanem. Pokud se s Palestincem rozhodnou vzít, bude se pár muset nejpozději do 27 měsíců ze země vystěhovat, a to alespoň na půl roku.
Nová omezení se netýkají pouze milostných partnerů, ale také 150 zahraničních studentů a stovky lektorů na palestinských univerzitách. Vztahy na izraelských univerzitách takovýmto nařízením nepodléhají.
Konfederace Izraele a Palestiny. Nový plán míří do OSN, řeší otázku osadníků |
Postiženi budou také podnikatelé a humanitární organizace. Nová pravidla totiž omezují dobu trvání víz a komplikují jejich prodloužení, což v mnoha případech brání lidem pracovat nebo vykonávat dobrovolnickou činnost na Západním břehu po dobu delší než několik měsíců.
„Jde o demografické inženýrství a izolaci palestinské společnosti od vnějšího světa,“ řekla podle stanice BBC Jessica Montellová, výkonná ředitelka izraelské nevládní organizace HaMoked, která podala proti nařízení petici k izraelskému nejvyššímu soudu. „Znesnadňují lidem, aby přišli a pracovali v palestinských institucích, aby dělali dobrovolníky a studovali,“ dodala.
Izraelský souhlas
Izrael dobyl Západní břeh Jordánu ve válce na Blízkém východě v roce 1967. Za správu okupovaných území je odpovědná jednotka izraelského ministerstva obrany COGAT (Coordinator of Government Activities in the Territories, Koordinátor vládních činností na územích).
Nový příkaz COGATu, čítající 97 stran, nese název Postup pro vstup a pobyt cizinců v oblasti Judea a Samaří, což je biblické označení pro území dnes známé pod označením Západní břeh Jordánu. Dokument, který byl poprvé zveřejněn v únoru, má za cíl „definovat úrovně pravomocí a způsob zpracování žádostí cizinců, kteří chtějí vstoupit do oblasti Judea a Samaří“.
Kus Česka v Palestině: Šminky, škodovky, chmel i solární panely |
Dokument zároveň cituje prozatímní mírové dohody uzavřené v 90. letech 20. století, které vyžadovaly izraelský souhlas k udělení pobytu manželům a dětem palestinských obyvatel Západního břehu a Gazy či k povolení návštěvy. Izraelské úřady tvrdí, že omezení cestování na území jsou nutná z bezpečnostních důvodů. BBC kontaktovala COGAT se žádostí o reakci, ale žádnou odpověď nedostala.
Nová pravidla se nevztahují na ty, kdo navštíví Izrael, židovské osady nebo části Západního břehu, které jsou pod kontrolou Palestiny. V takových případech vstup regulují izraelské imigrační úřady.
Palestinská skupina Právo vstoupit (Right to enter) si stěžuje na „diskriminační, kruté a svévolné praktiky izraelských úřadů“, které podle ní způsobují humanitární potíže manželům – cizincům, což vede k jejich násilnému oddělení od jejich rodin na Západním břehu Jordánu. Nové nařízení podle skupiny zhorší mnohá stávající omezení a donutí mnoho rodin, aby se vystěhovaly a zůstaly v zahraničí.
Omezení studia i byznysu
Znepokojení s novými pravidly vyjádřila také Evropská komise. Ta se obává zejména omezení souvisejících se situací zahraničních studentů a akademiků na palestinských univerzitách. V rámci programu Erasmus+ odešlo v roce 2020 na Západní břeh 366 evropských vysokoškolských studentů a zaměstnanců. Ve stejnou dobu bylo v izraelských institucích 1 671 Evropanů.
„Vzhledem k tomu, že samotný Izrael má z programu Erasmus+ velký prospěch, Komise se domnívá, že by měl usnadňovat a neomezovat přístup studentům na palestinské univerzity,“ uvedla evropská komisařka Marija Gabrielová.
Peníze pro Palestince slouží i k šíření nenávisti. Končí často v kapsách teroristů |
Omezení se kromě vztahů či studia týká také podnikatelů. Bassim Khoury, generální ředitel palestinské farmaceutické firmy na Západním břehu Jordánu, říká, že nové nařízení omezí možnost sehnat zaměstnance, investory či dodavatele a odborníky na kontrolu kvality ze zahraničí.
Izraelské úřady totiž povolí cizincům vstoupit na území Západního břehu pouze přes hraniční přechody s Jordánskem, izraelské letiště Ben Gurion budou moct využít jen ve výjimečných případech.
Jeden z hlavních investorů Khouryho firmy pochází z Jordánska. Ačkoliv tato země udržuje diplomatické styky s Izraelem, její občané mohou na Západní břeh vstoupit pouze ve výjimečných případech, navíc na omezenou dobu.
Změna předpisů se podepíše i na mezinárodní spolupráci. Doktor Benjamin Thomson je vedoucí kanadské charitativní organizace Keys to Health, která vysílá profesory medicíny ze Severní Ameriky a Spojeného království, aby školili palestinské lékaře.
„Každý, kdo se podílí na práci na okupovaných územích Palestiny, je již obeznámen s mnoha administrativními komplikacemi při získávání povolení. Tato nová nařízení výrazně prodlouží zpoždění, zvýší náklady a sníží předvídatelnost cestování na Západní břeh a ze Západního břehu,“ uvedl Thomson pro BBC.
„Tato předvídatelnost je nezbytná k tomu, abychom mohli dělat charitativní práci na Západním břehu Jordánu a zároveň mohli pokračovat v placené práci mimo něj,“ dodal.
Vrchní soud v červenci zamítl nové nařízení s tím, že se jedná o předčasnou legislativu. To naznačuje, že Cogat měl nařízení přepracovat, aby dosáhl konečného rozhodnutí. Žádné změny v dokumentu však nebyly zveřejněny.
