Je příprava volejbalistů podle vašich představ, jak pokračuje?
Každým týdnem mírně ubíráme na kondiční a silové přípravě a naopak přibývá volejbalových tréninků či zápasů. V začátku jsme více využívali i venkovní podmínky, nyní se pohybujeme už spíše v režimu hala – posilovna.
Sport se hodně mění. Co je dnes v přípravě profesionálního volejbalisty to nejdůležitější?
Podobně jako u jiných sportů se mění intenzita utkání i tréninkového procesu. Pozorujeme hráče, kteří jsou silnější, rychlejší, skáčou výše. Tomu tedy musíme přizpůsobit i tréninky. Nicméně stále podstatnější je i regenerace a za mě je to také snaha o to, udělat něco navíc i nad rámec svých povinností.
Hodně chodíte do posiloven, je to současný trend? Dříve se například v letních přípravách více jezdilo na kole, běhalo a podobně.
Fyzická příprava by měla být doplňkem k tomu, co je třeba provádět v utkání. Pokud si vezmeme volejbal, který je sportem rychlým, výbušným, s vysokým počtem změn směrů a výskoků, tak hráči musí být adekvátně „obrnění“ k tomu, aby tyto nároky dokázali tolerovat. Pokud by se věnovali jen volejbalu samotnému, případně zařazovali jen vytrvalostní aktivity, které jsou vzdálené tomu, co se děje při hře, tak by ochrana před přetížením či zraněním byla téměř nulová. Nedokážu posoudit, jak nový je to trend, ale jsem přesvědčený o tom, že je správný.
Hráči nedávno absolvovali i speciální testy, co vám řekly? Jsou hráči dobře připravení?
Měli jsme specifickou sadu testů, jak s ohledem na silovou připravenost, tak výbušnost. Kluci měli určité standardní hodnoty, na které se museli při testech dostat s ohledem na svůj post a úroveň, na které hrají. Občasné nedostatky se našly, ale věřím, že na konci přípravy budou všichni hráči na úrovni, kterou jsme si stanovili.
Jihostroj trénuje přes léto například i v bazénu, což je docela neobvyklé. Co na taková cvičení říkáte? Nebo na oblíbené výšlapy na Kleť?
Trénink ve vodním prostředí dokáže nabídnout jak přídavný odpor, tak pomoci hráčům s odlehčením šlach, vaziva, a pohybového aparátu jako celku. Například při skákání. Věřím, že své místo v přípravě má. Výstupy na Kleť mají v Budějovicích také své historické kořeny, a kdo ho někdy absolvoval, tak ví, že to není procházka růžovým sadem, a dokáže napovědět ohledně aerobní vytrvalosti sportovce, částečně i jeho silové připravenosti a vůli.
Který hráč kádru je na tom s fyzičkou a natrénovaností nejlépe?
Pokud se bavíme o silové připravenosti, tak nahrávač Matias Giraudo. Ohledně výskoku jsou na tom nejlépe naši dva mladí blokaři Josef Polák a Oliver Sedláček, kondičně velmi dobře působí například Daniel Šulista či Petr Michálek.
Který prvek byste do budoucna do přípravy ještě rád zařadil?
Technologický pokrok je velmi viditelný i ve sportovním prostředí, a tak se nabízí možnosti měření mnoha parametrů. Letos třeba více pracujeme s vlastní odrazovou platformou pro výskok či s omezením krevního průtoku při rehabilitaci i silovém tréninku. Do budoucna se nabízí systémy k monitoringu zatížení sportovců, případně pomůcky pro kognitivní trénink, což jsou reakce na světelné stimuly a podobně.
Co vám udělá při sezoně největší radost? Když například vidíte dosažený cíl, připravenost hráčů, jejich dobrou fyzičku?
Moc si užívám, když vidím, že stíháme postavit dobrý blok, vybereme balón, který se zdál ztracený nebo to, když je při smeči náš hráč znatelně výše než soupeř. Další kapitolou jsou poté úspěšné návraty po zranění, ty si užívám asi nejvíce.
Jak vůbec prožíváte po sportovní stránce zápasy Jihostroje?
Prožívám je hodně, fandím, nadávám, mám radost, když se vyhraje, a jsem smutný, pokud ne. Pokud si pamatuji dobře, tak minulý rok jsem viděl všechna soutěžní utkání, i když osobně v hale jen hrstku, protože do Budějovic dojíždím z Brna.
