Do soukromé nemocnice Agel ve Valašském Meziříčí jezdí rodit maminky nejen z blízkého okolí, ale i z Frenštátu pod Radhoštěm, Bystřice pod Hostýnem, Hranic na Moravě nebo Rožnova pod Radhoštěm. V období prázdnin se tady měsíčně narodí kolem šedesáti miminek.
Další pacienti míří na dětské oddělení. Tento týden se však bez péče v Meziříčí musejí obejít. „Důvodem je rekonstrukce v prostorách novorozeneckého oddělení a také nedostatek zdravotnického personálu dětského oddělení, který se ve zvýšené míře projevuje v době čerpání řádných dovolených,“ vysvětlil ředitel nemocnice Milan Leckéši.
V nutných případech funguje ve Valašském Meziříčí dětská pohotovost. Nastávající matky a rodiče s dětmi, které mají závažnější zranění nebo potíže, však musejí jet do půl hodiny vzdálené nemocnice Agel v Novém Jičíně. Pro porody se nabízí ještě Vsetínská nemocnice, kde v prvním půlroce rodilo 387 maminek.
Není to poprvé, kdy rodiny na Valašsku nebo záchranáři musejí kvůli nemocniční péči absolvovat delší cestu. Příhraniční region se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Nejen obyvatelé, ale i zdravotníci se navíc obávají, že péče o dětské pacienty brzy může skončit.
Vsetínská nemocnice už musela v lednu kvůli chybějícímu personálu uzavřít dětské lůžkové oddělení. Znovu otevřít se ho dosud nepodařilo. „Samozřejmě to vnímáme jako problém a komplikaci. Děti musíme posílat většinou do Zlína, což je daleko, cestování je složitější a pro rodiče to není vůbec jednoduché,“ popsal vsetínský dětský lékař Radek Stejskal.
Pediatři v ambulancích na Valašsku také musejí více než dříve zvažovat, jestli zdravotní problém zvládnou rodiče s dítětem doma či zda v případě zhoršení nebude komplikací delší vzdálenost do nemocnice. Řeší také, jestli je ve Zlíně vůbec volné lůžko. Z okrajových částí Valašska jde často o více než hodinovou cestu. S příchodem podzimu navíc lékaři čekají tradičně vyšší nemocnost dětí.
Nástupní bonus pro lékaře je až 400 tisíc korun
Problémy s personálem připouštějí obě valašské nemocnice. Pediatrie je přitom pro jejich fungování důležitá a patří k základním oborům podobně jako interna nebo porodnice.
„Naším záměrem je lůžkové dětské oddělení znovu otevřít. Nadále aktivně hledáme lékaře, kteří by byli ochotni a schopni sloužit pediatrické i neonatologické služby,“ sdělil ředitel Vsetínské nemocnice Martin Pavlica.
Zatím se to ale nedaří. Ve Vsetíně chybí na dětském oddělení sedm lékařů. Někteří jsou dlouhodobě nemocní, jiní jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené. Pomáhat proto musejí několikrát do týdne doktoři ze Zlína. Řada dětských pacientů ale zároveň míří do krajského města a zlínská pediatrie tak zažívá enormní zátěž.
Ani Agelu, byť má jako soukromé zařízení jiné možnosti než krajský špitál, se nedaří doplnit profesionály. Shání lékaře na dětské i gynekologicko-porodnické oddělení, porodní asistentku, dětskou sestru, zástupce primáře i primáře na pediatrii. Nástupní bonus opakovaně navyšuje, teď se pohybuje od 200 do 400 tisíc korun. Ani to ovšem nepomáhá.
Na Valašsku se tak v praxi projevuje obecný problém s nemocničními pediatry: menší zájem o obor, tím pádem méně absolventů, mnohdy negativní zkušenosti starších kolegů s rodiči dětí a k tomu handicap příhraničního regionu, který nemá mladým lidem co nabídnout. „S lékaři jednáme osobně i cestou personálních agentur. Jedná se však o systémový ‚výpadek‘, který je dlouhodobý, v posledních letech gradující a dotýká se celé země, zvláště pak menších nemocnic,“ shrnul Leckéši.
