Památkáři přítomnost amatérů, jimž učarovala historie, vítají a považují ji za nezbytnou. Laici pomáhají nyní na dvou místech. Na Zlínsku přispívají k obnově hradu Starý Světlov, na Kroměřížsku pracují na konzervaci a stabilizaci nejohroženějších konstrukcí bývalého hradu Nový Šaumburk.
„Obnovu zřícenin bez dobrovolníků si vůbec nedokážu představit,“ říká pracovník kroměřížské pobočky Národního památkového ústavu Radim Vrla.
Nemáte obavu, že by dobrovolníci mohli svým neodborným zásahem památce uškodit?
Památková péče se opravami hradních zřícenin zabývá hlouběji už od konce 20. století. Za tu dobu se profesionální památkáři i dobrovolní spolupracovníci naučili způsobům, jak citlivě přistupovat k účinné ochraně torzální architektury. Dobrovolníci, kteří se dnes na pracích podílejí, se ve většině případů už podobných akcí zúčastnili a mají zkušenosti. Zcela bez znalostí navíc nejsou, o jejich zaškolení se pravidelně stará Národní památkový ústav. Takto se snažíme zabránit tomu, aby nedošlo k poškození památky. Zatím se nám to daří.
Jak vypadá běžný den při záchraně hradu?
Vše začíná čištěním terénu a zdiva od náletových porostů a trav a přípravou konstrukcí na spárování a zdění. Pokud jsou nutné výkopy, na místě začne rovněž archeologický dohled a záchranný průzkum.
Jak častý je při tom dohled památkáře?
Vzhledem k tomu, že práce přinášejí často nečekané a specifické situace, se kterými by si laik neporadil, profesionál je na místě neustále a musí okamžitě reagovat. Pod jeho kontrolou je veškerá kvalita prací. Průběžně navíc musí vše zdokumentovat a zakreslit. Podobně jako na běžných stavbách se pořádají kontrolní dny.
Co všechno obsáhly poslední práce na Starém Světlově a Novém Šaumburku?
Investorem záchrany Starého Světlova, která začala už v roce 2013, je obec Podhradí. S úspěchem se podařilo zakonzervovat ohrožené části hradeb a brány. Naposledy se pracovalo na záchraně zříceniny hradního paláce, jejíž části hrozily úplným zánikem. Obnova Nového Šaumburku je financovaná Podhradní Lhotou a loni se týkala konzervace zdiv. Stejné práce by měly pokračovat i letos.
Co všechno už dobrovolníci pomohli ve Zlínském kraji obnovit?
Pokud vynecháme dvě velké zříceniny hradů Lukov a Cimburk, které jsou v péči občanských sdružení a kde záchrana začala už v devadesátých letech minulého století, tak se jedná o zříceniny hradů Zuvačov u obce Komňa, o Šaumburk v katastru Rajnochovic a Křídlo u Brusného. Na Šaumburku se povedla konzervace zbytků raně gotického okna, na ostatních místech se kromě konzervací ohrožených částí zdiva vybudovaly přístupové trasy a nainstaloval informační systém.
Dokážete si představit, že by dobrovolníky nahradily třeba stavební firmy?
Vlastní záchranné práce, které spočívají nejčastěji v konzervaci nepříliš velkých zbytků hradních zdí, se odehrávají často na velmi špatně přístupných místech. Práce mají velmi vysoké nároky na kvalitu provedení a nejspíš by nebyly lukrativní zakázkou pro běžnou firmu.
U amatérů hraje roli i vazba k danému místu, že?
Ano, dobrovolníci, kteří často bydlí poblíž, navíc mají k památce osobní vztah a jsou na ni hrdí. Sami ji pak chrání před vandaly a jiným nebezpečím. Kombinace práce odborníků a nadšenců, kterým není jedno, jaký další osud hradní ruiny čeká, je optimální.
