Ostrava se využitím alternativních zdrojů zabývá od roku 2000.
„Využíváme je hlavně na objektech v sociální oblasti. V provozu máme solární kolektor pro ohřev teplé vody v Domově Sluníčko v Ostravě-Vítkovicích, další ve Čtyřlístku, což je centrum pro osoby se zdravotním postižením. Sluneční panely jsme umístili také v Domově Korýtko a Domě s pečovatelskou službou v Mariánských Horách,“ jmenovala některé mluvčí města Gabriela Pokorná.
„V oblasti fotovoltaiky dosáhly úspory výše až 65 procent potřeb pro ohřev teplé vody,“ dodala.
Ostrava patří k městům s pevnou fixací ceny do konce roku 2023. Vysoký nárůst cen energií tedy v příštím roce nepředpokládá.
Bez fixace poletí ceny nahoru
Pevné ceny pro příští rok má nasmlouvané i Bruntál. Úspory energie řeší několika cestami. „Jednou je postupná výměna zdrojů veřejného osvětlení, druhou zateplení městských škol, školek, knihovny, budovy úřadu a jiných městských nemovitostí,“ konstatoval mluvčí města Jiří Ondrášek.
V Opavě se zaměřují na solární systémy. „Ty hodláme instalovat na městské budovy. V pokročilejší fázi přípravy máme žádosti o dotace na šestnáct fotovoltaických elektráren pro veřejné budovy,“ řekl energetický manažer Opavy Jiří Lerche.
Tepelné čerpadlo město v tuto chvíli využívá ve víceúčelové sportovní hale, další vhodné objekty pro tento typ úspor mapuje.
„Letošní náklady na elektrickou energii jsme odhadli na 75 milionů korun, za zemní plyn 47 milionů. Sledujeme, co se na trhu děje, a věříme, že nám dodavatel nepřipraví nemilé překvapení,“ věří Lerche. „Dodávky energií pro rok 2023 budeme soutěžit a hrubé odhady naznačují, že cena za elektřinu vystoupá ke 170 milionům korun, za plyn ke 140 milionům,“ doplnil.
Karviná mění veřejné osvětlení
V Karviné chtějí ušetřit výměnou starého veřejného osvětlení. „Loni jsme vyměnili 40 sloupů, letos jich obměníme 115 a dalších 80 plánujeme v dalším roce,“ říká mluvčí města Lukáš Hudeček.
„Osvětlení jsme modernizovali také na křižovatce u zimního stadionu. Spotřeba elektrické energie se starými sodíkovými žárovkami byla cca 16 819 kWh za rok. Po výměně došlo ke snížení spotřeby na přibližně 2 402 kWh za rok, což je o 86 procent. Ve stávajících cenách jsme ušetřili asi 72 tisíc korun, a pokud budeme počítat s dalším nárůstem v roce 2023, mohu říct, že skutečné úspory budou ještě vyšší,“ vypočítal.
Karviná a její organizace chtějí v roce 2023 nakupovat elektřinu a plyn na komoditní burze. Podle Hudečka město předpokládá, že vzhledem k situaci na energetickém trhu se celkové náklady na energie navýší zhruba o 200 procent.
Cestou fotovoltaických elektráren se vydali také ve Frýdku-Místku. „Máme vybráno 24 budov, u kterých budou odborníci zkoumat proveditelnost instalace solárních panelů. Pro deset budov máme již vybrané dodavatele na tuto studii,“ popsala situaci města mluvčí Jana Musálková Jeckelová.
Frýdek-Místek zaplatí za energie v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 odhadem o milion korun více za elektřinu, kdy částka naroste z 15,5 milionu na 16,5 milionu korun. U plynu město s nárůstem ceny nepočítá. „Pro rok 2023 jsme přistoupili k centrálnímu nákupu energií přes úřad kraje. Jaké ceny nás čekají, netušíme,“ říká mluvčí.
Návratnost investic jen několik let
Moravskoslezský kraj platí ročně za spotřebu elektrické energie stovky milionů korun.
„Zhruba 153 milionů korun jsme v roce 2021 zaplatili za elektřinu, spotřeba zemního plynu nás přišla na 65 milionů. Za rok 2022 budou ceny podobné. Ceny pro rok 2023 budeme soutěžit a předpokládáme že jejich cena výrazně vzroste,“ míní mluvčí kraje Nikola Birklenová.
„Možnost, jak ulevit rozpočtu kraje, je kombinace tepelných čerpadel a fotovoltaických systémů. Z dlouhodobého hlediska má největší potenciál výroba a spotřeba energie z fotovoltaiky, která podle odborníků dokáže ušetřit až 30 procent energie,“ uvedla.
K dokončeným projektům kraje patří instalace fotovoltaické elektrárny na střeše budovy krajského úřadu, Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci a na budově Sagapo v Bruntále. Tady jsou solární panely doplněny o tepelná čerpadla a fototermický ohřev teplé vody.
„Velkým projektem kraje je výstavba Černé kostky, tedy centra digitalizace, vědy a inovací, kde budou instalovaná tepelná čerpadla. Sloužit budou pro vytápění, ohřev teplé vody a chlazení. Stavbu doplníme fotovoltaickou elektrárnou a veškerá vyrobená energie se spotřebuje v budově,“ uvedla Birklenová.
„Spíše než řešit výši úspory, kterou podstatně znehodnocuje výše inflace, je zajímavější bavit se o návratnosti těchto investic. A ta se konkrétně u těchto vynaložených investic pohybuje podle našich odborníků okolo pěti let,“ dodala.
