Na stadionu Hayward Field vystřihl úžasný čas 46,29 vteřiny. Třetí nejrychlejší výkon historie. Do závěrečné rovinky vbíhal na prvním místě a náskok díky stupňování tempa ještě navyšoval.
Už když prolétl cílem, věděl, že ukázal mimořádný výkon. Teprve 22letý rychlík radostně máchal rukama, přiložil si dlaň k uchu, aby vybídl obecenstvo k hlasitějšímu jásotu.
Vítěznou euforii si vychutnával ještě několik desítek minut po závodě. S brazilskou vlajkou se fotil u světelné tabule, na níž zářil jeho famózní čas, plácal si s fanoušky na tribunách.
5. DEN MS: Překvapení mezi výškařkami i mílaři, obhájce Warholm propadl |
„Jsem moc šťastný, energie od diváků byla úžasná. Cítil jsem jejich lásku, skoro jako by mě objímali. Ani jsem se nestaral o čas, chtěl jsem hlavně titul. Takže věřím, že můžu běžet ještě rychleji,“ vyhlásil.
Proč by nemohl, jeho velmi silnému příběhu by to jedině slušelo. Začátek totiž prožil velmi krušný.
Když coby desetiměsíční mimino přebýval u prarodičů, přimotal se ke kuchyňskému sporáku tak nešťastně, že na sebe vylil obsah pánve, v níž babička připravovala rybu. A ošklivě se popálil.
Zachránil ho až dlouhý pobyt v nemocnici, kde oslavil i první narozeniny. Jako zázrakem však z nehody, která klidně mohla skončit tragédií, vyvázl „jen“ s výraznými jizvami.
Kvůli nim však neprožil snadné dospívání. Sice se chtěl pustit do sportu, než se našel v atletice, vyzkoušel i judo. Jenže kvůli památkám na neštěstí, které ho neustále provázely, se bál.
MS Eugene 2022příloha iDNES.cz |
„Kvůli popálením se tak styděl, že vždycky nosil čepici. Umíral hanbou,“ prozradila jedna z jeho prvních trenérek Ana Fidélisová.
Mladý Brazilec málem odmítl i pozvánku na první závody, přesvědčil jej až blízký kamarád.
Přesto malý dos Santos k prvnímu startu v olympijskému centru v Sao Paulu vyběhl s hlavou ukrytou pod žlutou kšiltovkou. Zábrany však postupně překonal, jistě i díky skvělým atletickým výkonům.
Na mistrovství světa do dvaceti let v sezoně 2018 vybojoval třetí příčku, načež brzy začal prohánět i dospělé soupeře.
Na loňských olympijských hrách slavil bronz v čase 46,72, měl trochu smůlu, že jeho soupeři se předvedli v ještě větší formě. Američan Rai Benjamin ukázal 46,16, a šampion Karsten Warholm z Norska svým výkonem 45,94 dokonce stanovil světový rekord.
„Historii nepřihlížíme, tvoříme ji. Jsem moc rád, že jsem součástí této generace,“ cení si dos Santos.
Nahoře rekordy, dole kadeřnictví. Vítejte v legendami opředené Mekce atletiky |
A v úterý v Eugene už oba své přemožitele z Tokia nechal za sebou.
Benjamina udržel na stříbrné pozici skvělým finišem, jímž předem zhatil jakýkoli pokus Američana o dotažení. A Warholm, který útočil na třetí světové zlato v řadě a ještě v polovině závodu vedl, v koncovce odpadl a skončil sedmý.
Nečekaně? Trochu ano, ovšem nutno podotknout, že norský favorit si před šampionátem prošel zdravotními problémy a na tréninkové manko nakonec ve finále doplatil.
„Byl to velmi náročný závod. Měl jsem zranění, ale vždycky chci odevzdat na trati to nejlepší. Cítím, že jsem to udělal. Doufám, že až se ohlédnu, tak na to budu pyšný, i když bych preferoval medaili,“ hodnotil. „Pracoval jsem hodně tvrdě, abych se do mistrovství zotavil, ale nestačilo to. Kluky respektuju, dnes to byl jejich den, tak doufám, že si ho užijí.“
Dos Santos určitě, neboť hned po triumfu hlásil: „Miluju atletiku, miluju, když běžím rychle. Je to moje práce, můj život. Na oslavu si dám pizzu ve vesnici sportovců. Už mi jí hodně lidí doporučilo.“
Teď si ji konečně může dopřát. Světovému šampionovi jistě chutnat bude.