A zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka prohloubí českou závislost na zahraničních expertech ještě více, obávají se plánované změny ve školství zaměstnavatelé. Větší polovina center IT, zákaznických a podnikových služeb už teď řeší nedostatečné jazykové znalosti uchazečů o práci i zaměstnanců.
Právě zrušení povinného druhého jazyka navrhuje expertní skupina pověřená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v připravované reformě základního vzdělávání. Důvodem je dle nich zejména orientace na individuální potřeby každého žáka, možnost volby a posílení zodpovědnosti.
Druhý jazyk jen pro nadané žáky. Základní školství čekají změny i úlevy |
Chystané změny kvitují někteří ředitelé škol. „Podle mého názoru to dává žákům možnost volby, aby v případě, že nemají předpoklady ke zvládnutí dvou cizích jazyků, se mohli věnovat dobře jednomu do větší hloubky a zvládli ho tak, že ho mohou používat,“ těší Luboše Zajíce, prezidenta Asociace ředitelů základních škol.
Že by rázem o druhý cizí jazyk na základních školách nebyl zájem, se nebojí. Věří, že ho budou chtít nejenom rodiče dětí, ale i žáci.“Uvědomují si, že jazyky jsou v dnešní době pro určitá povolání a oblasti nezbytné,“ dodává Zajíc.
Zrušení výuky jako krok zpět
Řada odborníků se i přesto, že by v případě zrušení školy musely cizí jazyk povinně nabízet jako volitelný předmět, domnívá, že by si jej zvolilo jen minimum dětí. Ze škol na venkově či v menších městech by tak mohla výuka druhého cizího jazyka zcela vymizet. Jeho volitelnost by navíc mohla dále prohloubit nerovnosti ve vzdělávání.
S připravovanou změnou nesouhlasí i zástupkyně ředitelky pro jazykové vzdělávání ze Základní školy Angel Marie Horčičková. Soudí, že by se jednalo o krok zpět. „Jsme malá země ve střední Evropě, jazyková vybavenost je velkou výhodou pro život, práci a cestování v našem multikulturním světě. Pokud budeme jazyky učit komunikativním způsobem a nebudeme děti odrazovat nadměrným důrazem na gramatiku a lpěním na překladech, pro toto opatření nevidím důvod,“ říká.
Zkouška porovnala znalosti školáků. Nejlepší je Praha, nejhorší Ústecko |
Zrušení povinného druhého jazyka by mělo mimo jiné výrazný dopad na sektor IT, zákaznických a podnikových služeb, který je založen na zaměstnávání kvalifikovaných lidí se znalostí cizích jazyků. „Nedostatek odborníků s dostatečnou jazykovou vybaveností by mohl výrazně ohrozit růst našeho oboru. Aktuálně zaměstnáváme v 350 centrech po celé republice 145 tisíc zaměstnanců a do roku 2025 plánujeme nárůst o dalších 50 tisíc,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.
„Situace v českém školství není aktuálně pro náš obor ideální, a to zejména kvůli velmi rychlému rozvoji, kterým sektor prochází. České školství na něj nedokáže dostatečně rychle reagovat a flexibilně zařazovat nové potřebné studijní obory a předměty. Nedostatečná je zejména výuka technických oborů a cizích jazyků,“ dodává.
Mezi Čechy jazyky chybí, firmy nabírají cizince
Úroveň znalostí cizích jazyků není v České republice ani dnes ideální. Dle posledního průzkumu personální agentury Grafton Recruitment se mohlo pochlubit jejich pokročilou znalostí pouze 26 procent Čechů.
Cizí jazyk neumí každý pátý vysokoškolák, ve věku nad 30 dokonce dva z pěti |
I přesto, že je dle výsledků stále nejrozšířenější anglický jazyk, kleslo v loňském roce dle organizace Education First Česko na 27. příčku v mezinárodním hodnocení znalosti anglického jazyka, a meziročně tak mělo jeden z největších propadů na celém světě. Druhým nejrozšířenějším jazykem je s velkým odstupem němčina, kterou ovládá pouhých osm procent uchazečů. Francouzština je se sedm procent na třetím místě.
„Dlouhodobě zaznamenáváme nedostatek českých kandidátů s potřebnou znalostí cizích jazyků. I proto patříme k největším zaměstnavatelům cizinců v Česku,“ vysvětluje Appleton. Sektor podnikových služeb zaměstnává 57 tisíc zahraničních pracovníků, což představuje 44 procent z celkového počtu zaměstnanců. Až 31 procent center podnikových služeb uvádí, že zaměstnává dokonce více cizinců než místních zaměstnanců.
Široké spektrum jazyků
V sektoru podnikových služeb se mluví celkem třiceti jazyky a jsou zde zástupci až osmdesáti národností. Mezi nejpoužívanější jazyky patří standardně angličtina, čeština a němčina. Právě německým jazykem zde mluví až 26 tisíc pracovníků, což představuje 18 procent celého sektoru. Poptávka po těchto lidech navíc stále stoupá.
Zaměstnavatelé však hledají také kandidáty se znalostí francouzštiny, polštiny, holandštiny, italštiny, švédštiny, španělštiny, slovenštiny či ruštiny. Výjimkou nejsou ani požadavky na znalost méně obvyklých jazyků, jako je například arabština, albánština, hebrejština či čínština.
Dobrou motivací pro studium cizích jazyků může být i lepší finanční ohodnocení. Pracovníci se znalostí němčiny, nizozemštiny či francouzštiny si totiž mohou polepšit až o sedm tisíc korun.
„Uchazečům se znalostí dvou cizích jazyků se otvírají kariérní možnosti i v lukrativních oborech, jako je IT. Jazyková výbava je pro zaměstnavatele často cennější než odborné zkušenosti a znalosti, v těch totiž může zaměstnavatel své lidi vyškolit,“ říká na závěr Jaromír Staroba, prezident asociace ABSL a ředitel centra ABInBev.
