Značka Dualtron má v komunitě jezdců na elektrokoloběžkách veliký respekt. Je to totiž ta hlavní prémiová značka, u které najdete jak ty úplně nejšílenější stroje, tak i spoustu velice kvalitních koloběžek pro náročnější uživatele. Až na pár výjimek je vlastnění nějakého dualtronu i do jisté míry otázka statusu, jelikož se jedná o poměrně drahé stroje. Nejlevnější model (Dualtron Mini) seženete za necelých 30 tisíc korun, naopak za špičku v podobě modelu X2 už dáte přes 160 tisíc.
Pokud se však podíváte právě na model X2, tak zjistíte, že se často prezentuje jako koloběžka se sedátkem (byť je třeba jej dokoupit zvlášť) a obecně se už pohybuje opravdu na těsné hraně mezi koloběžkou a motorkou. Technicky vzato je tak pravým top modelem právě Thunder 2, který daleko víc připomíná klasickou koloběžku. Pokud byste si však mysleli, že se na Thunderu 2 budete hlavně odrážet nohou, tak jste také hodně vedle.
Thunder 2 je, jak už jde poznat z názvu, nástupcem modelu Thunder z roku 2019, který si vysloužil status legendy. Thunder 2 je vylepšením prakticky v každém ohledu: dojezdu, výkonu, rychlosti i ovládacích prvcích. Logicky je však také dražší. Na původní Thunder se stále dá u pár prodejců narazit za nižší, byť stále hodně vysokou cenu. Thunder 2 už je pak pro ty, kteří se za takovou věc nebojí dát víc než sto tisíc korun.
Výkon na rozdávání
Ne všechny elektrické koloběžky jsou pomalé a líné. Proto třeba i mne osobně začaly více zajímat, když jsem poprvé vyzkoušel místo 250W „xiaomky“ model s 600W motorem v zadním kole, který už působil docela živě. Pak jsem poznal i dvoumotorové stroje, které už umí nejenom vyvinout docela slušnou rychlost, ale také i zdatně šplhají do kopců. Dualtron Thunder 2 však na mne zapůsobil jako ještě vyšší kategorie: závodní mašina.
Koloběžka má dva elektrické motory, jeden v předním a jeden v zadním kole, a dohromady jsou schopné vyvinout výkon až 10 080 W. Ano, čtete správně, toto je koloběžka s výkonem (teoretickým, s vybíjením baterie klesá) 10kW. Mezi stroji této kategorie je to nevídaná hodnota, většina i těch dražších modelů vyšší střední třídy (Kaabo Mantis 10, Dualtron Victor, Inokim OXO a další) se vejde do 4 kW. Dualtron Thunder 2 je oproti nim zkrátka ještě úplně něco jiného.
Dualtron Thunder 2 v číslech
|
Že máte tu čest s opravdovou bestií, poznáte hned při lehkém stisknutí akcelerační páčky. I na pomalejší režimy chce Thunder 2 doslova vyletět vpřed a musíte se opravdu poctivě naučit správný postoj a zapření těla, abyste tu šílenou sílu vůbec ustáli. Zprvu jsem si vypomáhal zapínáním eko režimu, jenže ten opravdu koloběžku zklidní jen na první rychlostní stupeň ze tří. Všechno ostatní je výzva jen pro zkušené jezdce.
Jak už bylo řečeno, máte k dispozici tři rychlostní režimy, každý v kombinaci s eko režimem pro zklidnění oné ďábelské síly. Zcela na rovinu jej však má smysl zapínat jen na jedničku, kdy Dualtron Thunder 2 opravdu zklidníte na pomalé městské vozítko s průměrnou rychlostí okolo 20 km/h. U zbylých režimů už jeho využití moc nedává smysl. Už i na jedničku bez eko režimu je Thunder 2 docela živý a letí si až rychlostí okolo 40 km/h, podobných výsledků dosáhnete i na dvojku s eko režimem. Pokud si u dvojky vypnete eko režim... upřímně, sám ani nevím.
České zákony samozřejmě zakazují provoz takovýchto strojů na veřejných komunikacích, pokud máte výkon vyšší než 1 000 W nebo jedete rychleji jak 25 km/h. Mimo veřejné komunikace jsem tuto mašinu nechal na dvojku a trojku pořádně dovádět a na rovinu přiznám, že v rychlostech okolo 70 km/h už mě krotil silný pud sebezáchovy. Na internetu kolují videa, kde Thunder 2 na maximální rychlostní stupeň a s tzv. overtaking režimem (ten se zapne dvojitým stisknutím akcelerační páčky) sviští až 110 km/h. Samozřejmě pokud na to máte dostatek prostoru a odvahy, tak proč ne, ale opravdu si musíte uvědomit, na jakém typu vozidla se o takový rekord pokoušíte.
Když si každopádně tuto drtivou sílu ještě spojíme s (na poměry typu stroje) vyšší hmotností 47 kilogramů, pak musím uznat, že už by se v rukou nezkušeného jezdce mohlo jednat o opravdu nebezpečné vozidlo. Dualtron Thunder 2 by si jako první koloběžku měli pořizovat maximálně zkušení jezdci a ti, kteří doposud stáli jen na nějakém krotkém modelu do 300 W, by se také Thunderu 2 měli vyhnout velkým obloukem. Toto prostě není koloběžka na pohodovou projížďku, spíš na adrenalinový zážitek.
Okázalá světelná show
Dualtron Thunder 2 je bytelná koloběžka stavěná pro jezdce s maximální hmotností 120 kilogramů. Když se postavíte na nášlapnou plochu poprvé, zjistíte, že by se sem za sebe dovedli postavit i dva dospělí jedinci. Tedy ne že by bylo rozumné to v praxi zkoušet, toho se naopak rozhodně vyvarujte, ovšem místa je tu zkrátka tolik, že můžete dle libosti přešlapovat, měnit postoj a zapírat se. Nášlapná plocha je pokrytá gumou, aby vám na ní tolik neklouzaly boty.
Nedocenitelný je také zadní nášlap, ve kterém se zároveň nachází i brzdová světla. Při takovém výkonu koloběžky věřte, že jej budete využívat velice často. Naopak co už moc využitelné není, je sklápění tyče řízení. Tato koloběžka kvůli své vysoké hmotnosti opravdu není moc vhodná pro přenášení (už vůbec ne třeba do hromadné dopravy), a byť tu možnost máte, tak si dovedu představit, že tyč budete sklápět leda při nějakém stěhování koloběžky autem.
Komu by koloběžku doporučili odborníci?„Thunder 2 je koloběžka určená především pro zkušenější jezdce a milovníky adrenalinu. Díky jejímu vysokému výkonu určitě není vhodná pro začátečníky. Abyste ji dokázali bezpečně ovládat, měli byste mít na podobných strojích již něco najeto. I zkušenější jezdec by měl mít z této koloběžky neustálý respekt a nepřeceňovat své schopnosti a možnosti tohoto stroje. I drobná jezdecká chyba může mít ve vyšších rychlostech fatální následky. U takto silného stroje je potřeba jezdit s rozvahou a především dbát na bezpečnost svou a ostatních účastníků silničního provozu. Velmi doporučuji kvalitní ochranné motocyklové vybavení, které vám v případě pádu může zachránit život,“ říká zástupce pražské pobočky firmy Voltride.cz, která nám Thunder 2 zapůjčila. |
Sklápěcí jsou také samotná řídítka, což je možná o něco využitelnější věc, pokud chcete Thunder 2 parkovat třeba v úzkém prostoru a potřebujete koloběžku „zeštíhlit“. Na řídítkách se jinak nachází celá řada ovládacích prvků. Na pravé straně najdete celkem obvyklou klasiku: displej indikující rychlost, stav nabití baterie (zde i v procentech!), ujetou vzdálenost a podobně. Společně s ním je tu také akcelerační páčka ve stylu „na ukazováček“. Na levé straně řídítek máte pak druhý panel s celkem čtyřmi tlačítky plus přepínačem indikátoru odbočení.
Největší, červeně podsvícené tlačítko zde ovšem neslouží k aktivaci koloběžky jako takové, nýbrž k zapnutí barevného podsvícení. To hraje všemi barvami a táhne se po většinu délky řídící tyče, dále po bocích nášlapné plochy a také v ramenech zavěšení kol. Koloběžka má také i podsvícený podvozek. Takový „kolotoč“ najdete u všech modelů značky Dualtron, je to v podstatě jeho poznávací znak. Nakolik se vám taková věc líbí, je pak už otázka osobního vkusu, já třeba nechával světla spíše vypnutá.
Zbylé ovládací prvky v levém panelu slouží jednak k aktivaci již zmíněného omezení výkonu také zapnutí výstražného blikání všemi blinkry a nakonec také k troubení klaksonu, které je na takto malý stroj naprosto ohlušující. Chodce tím opravdu nestrašte, klakson je vhodný, pouze pokud chcete zatroubit při jízdě po silnici na auta.
Nakonec nechybí samozřejmě ani hydraulické brzdy typu Nutt, které odvádějí skvělou práci. Aby také ne, koloběžku je potřeba efektivně krotit, pokud se náhodou rozjedete. Během jízd jsem rozhodně neměl pocit, že bych něco neubrzdil, byť samozřejmě pokud budete svištět třeba 80 km/h, tak je zkrátka nutné s delší brzdnou dráhou počítat. A rovnou se raději i naučit padat, pokud byste měli opravdu vší silou zamáčknout brzdy.
Co se odpružení týče, tak Thunder 2, respektive dualtrony obecně nenabízejí zrovna ten nejkomfortnější zážitek z jízdy. Jejich tlumení je poměrně tvrdé, a byť se říká, že po nějaké době s koloběžkou tlumení změkne, nelze na to spoléhat. Na druhou stranu na to, na co je Thunder 2 stavěný, tedy na rychlejší jízdu po zpevněném povrchu, jsou právě tvrdší a tedy „sportovnější“ tlumiče ideální.
Slušnou stabilitu pak Thunderu 2 dodávají jeho 11palcová kola s šířkou 90 mm. Ačkoli má Dualtron i modely s ještě daleko většími koly (především Dualtron City), na takto velkých pneumatikách jsem se cítil daleko bezpečněji, než na malých osmipalcových kolečkách některých jiných modelů. Jak použité pneumatiky značky CST (ty dostanete v základu) odolávají defektům bohužel kvůli kratšímu testování netuším. Pokud to s ježděním myslíte opravdu vážně, v komunitě jezdců na elektrokoloběžkách se velice často doporučuje přezout na pneumatiky značky PMT s lepší přilnavostí.
Výdrž a nabíjení
Ačkoli má Dualtron Thunder 2 opravdu výkonnou dvojici motorů, naštěstí je doplňuje také pořádně objemnou baterií. Koloběžku dostanete s články typu LG 21700 o celkové kapacitě 40 Ah při 72 V. Výrobce uvádí, že v této konfiguraci je koloběžka schopná ujet až 170 kilometrů. To je ovšem pokaždé ten samý příběh – jen v „ideálních podmínkách“. To znamená kombinaci lehkého jezdce, jízdy pouze po rovince a na nejúspornější režim, tedy hodně pomalu.
Praxe je taková, že pokud nevážíte přes sto kilogramů a nedáváte koloběžce pořádně zabrat, platí, že jedno procento baterie znamená jeden ujetý kilometr. Ale opravdu se musíte hlídat, abyste koloběžku nějak výrazně nezatěžovali, byť není nutné se úplně „plazit“ rychlostí do 20 km/h. V opačném případě, pokud vás čekají kopce a občas vám svědomí dovolí pořádně přidat, tak vás Dualtron Thunder 2 doveze do vzdálenosti asi 70 až 80 kilometrů. A pokud byste jeli neustále na plný plyn (možná někde na závodním okruhu), tak ještě méně.
Jakmile se s vybitou koloběžkou vrátíte domu, připravte se na to, že si chvilku zase nezajezdíte. Nabíjecí časy jsou totiž se základní přibalenou nabíječkou opravdu extrémní, až 26 hodin! To je samozřejmě za předpokladu, že jste z koloběžky vymáčkli úplně vše. Rozumnější je každopádně nabíjet, kdykoli stroj nepoužíváte a máte poblíž zásuvku. I kratší nabíjení – čtyři hodiny sem, šest hodin tam – vám zaručí, že se o výdrž nebudete muset tolik starat.
Existují samozřejmě i alternativy. V případě, že si zakoupíte druhou standardní nabíječku (Thunder 2 má dva nabíjecí porty), zkrátíte nabíjení asi na 14 hodin. A pak existují také i rychlonabíječky, které zvládnou doplnit energii už asi za 8 hodin. Je to sice investice navíc v řádu několika tisíc korun, ovšem pokud neradi čekáte, vyplatí se.
Extrémní zážitek
K modelu Thunder 2 jsem už z kraje přistupoval jako k takové lahůdce pro nadšence, ze které je třeba mít ohromný respekt. To se mi během testování i potvrdilo, byť jsem se asi po dvou týdnech s tímto strojem dovedl osmělit a nebát se přidat plyn. Každopádně jsem se do této pozice dostal postupným zkoušením silnějších a silnějších modelů (48V, 60V stroje do 4 kW výkonu) a nedovedu si představit, že bych se měl na Thunderu 2 jet projet jen po krátké zkušenosti s nějakým levným či sdíleným modelem.
Testy elektrických koloběžekTest Inokim OXO: Na parádu i do lesa. Izraelské OXO je opravdu stylová koloběžka Test VSETT 9+: Malá kolečka a velký charakter. Zelené žihadlo nás překvapilo Test Kaabo Mantis 10 Plus: Na tak splašené koloběžce jsme ještě nejeli. Není to nic pro začátečníka Test Xiaomi Mi Scooter 3: Dvoukolové Xiaomi pro nenáročné. Střízlík dojede dál Duel: Segway Ninebot G30 Max versus Eco Vehicle Viper 3: Unikátní sporťák, nebo profláklá značka? Duel elektrokoloběžek za 20 tisíc Test Xiaomi Mi Scooter 2 Pro: Covidu ujeďte na koloběžce. Zastaví ji jen déšť, elektrická má i tempomat |
Dualtron Thunder 2 opravdu není hračka. Je to silný stroj pro zkušené jezdce, kteří prahnou po adrenalinu při jízdě a vyžadují prakticky to nejlepší. S cenou 108 990 korun jde zároveň i o jednu z nejdražších koloběžek na trhu, srovnatelnou s modely, jako jsou Nami Burn-e či Fobos Model X. Pokud by vám ani Thunder 2 nestačil, tak už se rovnou pusťte do výběru nějaké silné motorky, jelikož svět elektrokoloběžek už moc víc nabídnout neumí.
Limity má Thunder 2 prakticky jen v off-roadu, kde by se přece jen dal najít stroj, který ježdění v terénu zvládne o něco lépe. V takovém případě se podívejte třeba po modelu Wolf King GT Pro či rovnou nějakou koloběžku vyráběnou na míru, například českou Hugo Bike. Mezi klasickými „sportovními“ modely je však Thunder 2 šampionem.
