Pařížský grandslam si Šwiateková podmanila podruhé, premiérový titul slavila v roce 2020. Nyní naprosto přesvědčivě splnila roli největší favoritky, vždyť naposledy prohrála v polovině února.
Sérií 35 vítězství vyrovnala sérii Venus Williamsovou z roku 2000. „Je to velmi speciální, protože jsem vždycky chtěla nějaký rekord,“ radovala se.
O čem ještě na tiskovce po finále mluvila?
O porovnání s prvním titulem v roce 2020: „Tehdy jsem cítila hlavně zmatení, protože jsem nikdy stoprocentně nevěřila, že můžu skutečně vyhrát grandslam. Přišlo mi, že jsem měla štěstí, ale teď cítím, že jsem opravdu odvedla tu práci. Taky už vím, co obnáší vyhrát grandslam, jak si všechno musí sednout a jak každý aspekt hry musí fungovat. Proto jsem teď ještě šťastnější.“
Šwiateková podruhé vyhrála Roland Garros. Ve finále smetla Gauffovou |
O zvládnutí očekávání: „Je to nejtěžší část práce, protože na grandslamech je hodně překvapení. Není jednoduché se vypořádat s jinou atmosférou a tlakem. Cítila jsem to závaží. Nejtěžší je nedovolit sama sobě přemýšlet o všech těch číslech a předpokladech. Tyhle dva týdny byly složité i proto, že mi to tady novináři pořád připomínali.“
O slavném krajanovi Robertovi Lewandowském, který jí fandil z lóže: „Nevěděla jsem, že přijde, za což jsem ráda. Kdybych to věděla, byla bych hrozně vystresovaná. Ale jsem šťastná, že tam byl. Nevím, jestli je velký tenisový fanoušek, nebo ne, ale je to nejlepší sportovec naší země po tolik let, takže je těžké uvěřit, že skutečně přišel, aby se na mě díval. Snad se mu to líbilo, doufám, že se vrátí.“
O podpoře Ukrajině, kterou vyjádřila při přebírání trofeje: „Tohle téma je pro mě opravdu emotivní. Chci, aby lidi věděli víc o tom, co se děje. Je důležité, abychom využívali svůj hlas, protože jsme veřejné osobnosti a máme nějaký vliv. Když jsem se stala světovou jedničkou, cítila jsem, že mám povinnost mluvit, ale chci to dělat chytře a nepřehánět, ať toho není příliš. Pak to totiž může i ovlivnit váš výkon.“
O skvělé kariérní bilanci ve finále 9:1: „Snažím se k nim přistupovat jako ke každému jinému zápasu, což je dost těžké, ne-li nemožné, protože tam vždycky bude větší stres. Cítíte, že turnaj se blíží ke konci a chcete ho zakončit dobře. Myslím, že tohle teď víc přijímám a snažím se spoléhat na své silné stránky. Taky vím, že i soupeřky budou vystresované, tak se snažím nepanikařit a být míň ve stresu než ony.“
O svých limitech: „Pořád mám co zlepšovat. Pořád nejsem komplexní hráčkou. Hlavně na síti bych mohla být solidnější. Jsou to i další věci, ale neřeknu vám je, ať to nevypadá, že jsem znepokojená.“
O přípravě na Wimbledon: „Ještě nevím. Chci zůstat aspoň týden doma, máme travnaté kurty kousek od Varšavy. Můj trenér věří, že na trávě můžu vyhrát víc zápasů, ráda bych jeden nebo dva přidala. Ale tráva je vždycky zrádná. Mám na ní ráda, že nemám žádná očekávání. Je to osvěžující.“