„Je to o hodně jiné než před deseti lety. Tehdy mi bylo šestadvacet, také to bylo moc hezké, ale tady si toho musím vážit o něco víc,“ řekl serveru hokej.cz. „Člověk si toho prožil hrozně moc v hokejové kariéře i v životě. Je to tím dlouhým čekáním, také tím, že my jsme zase starší.“
Táta Zdeněk si letos zamluvil hotel ve Finsku až do posledního dne šampionátu. Věřil, že když se krásná kariéra jeho syna chýlí ke konci, může ji završit vytouženou medailí.
„Byl to jeden z důvodů, proč jsem se vracel z NHL. Kvůli rodině. Dostat tu šanci hrát tady ve Finsku a zakončit to tímhle způsobem, to je prostě nepopsatelné. A že to mohlo být ještě před rodiči v hledišti, to je nádherné, jsou to vzpomínky na celý život,“ povídal elitní forvard.
O čem po šampionátu hovořil?
O bitvě o bronz s týmem USA: „Když už se ta šance naskytne, je třeba ji chytit za pačesy. V nároďáku asi nebyl větší zápas, který jsem chtěl tak moc vyhrát. A jsem strašně rád, že se to podařilo. Když to bylo 4:3 a 5:3, tak už jsme věděli, že to dotáhneme. Byli jsme v laufu, cítil jsem energii z celého týmu a střídačku ovládla během třetí třetiny taková euforie, že si ji budu pamatovat do konce života. To bylo něco neskutečného. Je něco strašně hezkého udělat radost fanouškům a celému národu.“
O hodnotě bronzové medaile: „Pamatuju si zlatý hattrick nebo vítězné MS 2010, od té doby nic. Potřebujeme novou generaci a mladé hokejisty, aby mohli k někomu vzhlížet. Tohle je velký krok dopředu. Řekli jsme si, že musíme vyhrát placku, a všechno zapadlo, jak mělo. S Romanem Červenkou už jsme ve starším hokejovém věku a moc jsme chtěli uspět. Ať teď děti vidí ty oslavy, jak to bylo na ledě, v kabině. Kvůli tomu hokej hrajeme. Přesně to bylo číslo jedna, proč jsem chtěl být hokejistou. Není to sice zlatá medaile, ale po deseti letech nějaká placka. Myslím, že je to pro náš hokej strašně důležité. Že teď víc dětí bude hrát hokej. Je to pro ně radost a motivace.“
O partě v týmu: „Vrátil jsem se z NHL, poznal jsem ty kluky v reprezentaci a věděl, že jde vážně o super kluky. Jsem strašně moc rád, jak jsem se rozhodl, že jsem s tím mužstvem mohl tohle podstoupit a absolvovat turnaj celý od začátku do konce, což pro mě bylo snad poprvé. Je prostě super vyhrát něco společně, tím spíš po deseti letech. Jet domů s plackou je neskutečné, něco nepopsatelného. Opravdu hodně mi na tom záleželo, abychom nejeli domů s prázdnou. Mám tady spoustu kamarádů, s Romanem Červenkou jsme toho prožili strašně moc už od mládežnických reprezentací. Ale i když vezmu kluky z extraligy a všechny ty, co jsem poznal při turnajích Euro Hockey Tour... Vyhrát to s nimi je nádherný pocit. Tyhle věci však člověku naplno dojdou teprve postupem času.“
 |
O souhře s Davidem Pastrňákem: „Bylo skvělé, že nám Pasta přijel pomoct. Ukázala se jeho kvalita, hlavně pak v zápase o bronz. Spolupráce fungovala dobře. Byl jsem strašně rád, když přijel. Je to výborný kamarád, pomůže každému týmu. Nejen na ledě, ale i v kabině, na hotelu. Ta jeho energie! Je radost jej mít vedle sebe. Ale já bych takhle mohl jmenovat všechny hráče. Konečně jsme také něco dokázali společně s Pastou, když nám to nevyšlo v sedmém finále o Stanley Cup.“
O své budoucnosti: „Jestli je to reprezentační tečka, o tom se budeme bavit někdy jindy. Teď si to hlavně pořádně užiju. Po zápase jsme měli hezkou párty na hotelu i v kabině. Co bude příští rok, vůbec neřeším. Do Olomouce ale ještě zamířím. Musím tam ještě něco vyřídit. Určitě přijedu na pár dní do Čech - oslavit to. Ještě mám něco naplánovaného. Kluci mi psali během mistrovství. I v Olomouci je super parta. Určitě se tam ještě objevím, pozdravím a ukážu jim placku.“
