Aukce se konala v utajení už 5. května v muzeu Mercedes-Benz ve Stuttgartu, firma o ní ovšem informovala až nyní. Pozvaní na aukci byli vybraní zákazníci značky a sběratelé automobilů a umění. Kupec zůstal v anonymitě.
Aukční síň RM Sotheby’s v zastoupení Mercedesu pozvala asi deset nebo možná i méně pečlivě vybraných sběratelů aut, kteří jsou nejen dost bohatí na to, aby se mohli aukce zúčastnit, ale kteří byli schopni vyhovět přísným kritériím, jak požadovala německá automobilka. Ta chtěla mít jistotu, že nový vlastník bude o vůz pečovat tak dobře jako výrobce, že jej bude nadále vystavovat a neprodá ho nikomu dalšímu jen proto, že by mu to přineslo rychlý zisk.
Dosavadní rekord u auta prodaného v aukci držel vůz Ferrari 250 GTO z roku 1962, který se před čtyřmi lety prodal za 48,5 milionu dolarů (1,1 miliardy korun).
Nejdražší auto Česka je válečná kořist ze stodoly. Jediný mercedes na světě |
Sportovní kupé Mercedes-Benz 300 SLR (Super Leicht Rennsport) bylo dosud majetkem automobilky. O jeho prodeji přesvědčil firmu známý britský expert na veterány Simon Kidston, který 18 měsíců lobboval v představenstvu německé společnosti, aby zvážila prodej vozu, „který by se nikdy neprodal“.
Všechny peníze z aukce použije Mercedes-Benz na založení charitativního fondu, který bude mladým lidem poskytovat vzdělávací a výzkumná stipendia v oblastech environmentální vědy a dekarbonizace.
Mercedes přirovnává Kidston díky jeho vzácnosti, kráse, nedostupnosti a závodnímu rodokmenu k Moně Lise, sám uznává, že nečekal, že by automobilka svolila k prodeji.
Mercedes-Benz 300 SLR Coupé z roku 1955 je vývojovým prototypem závodního vozu postaveného Mercedesem pro sezonu 1955, se kterým startovali v Grand Prix hvězdy jako Stirling Moss, Juan Manuel Fangio a Peter Collins. V roce 1955 dominoval mistrovství světa sportovních vozů a Mossova rekordní jízda v italském závodu Mille Miglia roku 1955 bývá označována jako jeden z největších výkonů v motorsportu.
Otevřený závodní vůz s kódovým označením W196 S byl poháněn 302koňovým třílitrovým řadovým osmiválcem spřaženým s pětistupňovou převodovkou. Inženýr dvou národností (německé a britské) a šéf oddělení motorsportu Daimler-Benz Rudolf „Rudi“ Uhlenhaut nechal postavit dvě uzavřené verze vozu pro vytrvalostní závody. Jednomu říkali „červený, druhému „modrý“ podle barvy interiéru. Odlišovaly se ještě několika dalšími detaily
„Design sdílí prvky se slavným silničním vozem 300 SL Gullwing, ale pod povrchem je to čistě soutěžní vůz s téměř žádným ústupkem praktičnosti, protože nebyl nikdy zamýšlen k prodeji soukromým klientům.“ popisuje Kidston.
Jen 998 kilogramů lehké kupé nakonec nezávodilo, i když je tým používal k tréninku. Nakonec jej nejvíc využíval sám Uhlenhaut při vysokorychlostních přesunech po Evropě. Říká se, že 220kilometrovou trasu mezi Stuttgartem a Mnichovem prý zvládal ujet asi za hodinu.
V testu, který společně provedl britský časopis Autocar a švýcarský magazín Automobil Revue v roce 1956, naměřili vozu maximální rychlost 284 kilometrů v hodině a zrychlení na stokilometrovou rychlost kolem sedmi sekund.
„Pamatujte si, že toto auto není na prodej a v této podobě nikdy nebude: je to závodní auto přizpůsobené pro silniční provoz s určitými experimentálními cíli. Musí se ovládat jako obratný kůň,“ psal v lednu 1957 magazín Autocar.
„Řídit ho zastínilo všechny předchozí zkušenosti za 20 let testovacích jízd na nejlepších vozech světa a neočekávám, že ještě dlouho najdu obdobu,“ popisoval redaktor Gordon Wilkins jeho nadpozemské schopnosti.
Automobil Revue v 16stránkovém testu popisujícím 3 500 kilometrů dlouhou jízdu s prototypem přes švýcarské Alpy píše „stabilita v zatáčkách jako by popírala zákony odstředivé síly“. Dodává, že „300 SLR vyžaduje řidiče mnoha kvalit. Chladnokrevnost, rychlé reakce, cit pro stroj, k tomu slušnost a ohleduplnost, stejně jako rozhodnost, odvahu a výdrž“.
„Pokud byste za poslední půlstoletí požádali odborníky na klasická auta a špičkové sběratele, aby jmenovali nejžádanější auto na světě, je velká šance, že by se shodli na Mercedesu-Benz 300 SLR,“ komentuje Kidston a vyzdvihuje fakt, že auto až dosud nikdy nezměnilo majitele.
„To si myslel celý motoristický svět, ale časy se mění, a pokud se nezeptáte, nikdy se to nedozvíte.“
„Dá se říct, že si nikdy nikdo nepředstavoval, že by toto auto mohlo být někdy nabídnuto k prodeji, takže když Mercedes-Benz požádal aukční síň RM Sotheby’s, zda by nemohla zorganizovat aukci, byla to pro nás opravdová čest,“ řekl šéf RM Sotheby’s pro oblast Británie, Evropy, Blízkého východu a Afriky Peter Wallman.
Podle lidí z branže se předpokládá, že vybraní zájemci se v muzeu Mercedes-Benz nejprve zúčastnili slavnostního oběda a že klíčoví sběratelé do Stuttgartu těsně před aukcí přiletěli v soukromých tryskáčích. Hlavní výstavní plocha muzea byla ten den pro veřejnost uzavřena.
„Soukromý kupující souhlasil s tím, že kupé 300 SLR Uhlenhaut zůstane přístupné veřejnosti při zvláštních příležitostech, zatímco druhé původní kupé 300 SLR zůstává ve vlastnictví společnosti a bude i nadále vystaveno v Muzeu Mercedes-Benz ve Stuttgartu,“ upřesňuje Marcus Breitschwerdt, vedoucí veteránského oddělení značky Mercedes-Benz Heritage.
