Vyšetřování možných válečných zločinů zahájil Mezinárodní trestní soud (ICC) na začátku března. Ukrajina tvrdí, že od začátku války jich identifikovala již 10 000, což Rusko vytrvale odmítá. Kreml dokonce uvedl, že za celou dobu „ani jeden civilista nečelil žádné násilné akci ze strany ruské armády“, píše BBC.
Pravidla vedení války jsou z větší části obsažená v Ženevských úmluvách. Ty posuzují jako válečný zločin zejména úmyslné útoky na civilní obyvatelstvo, použití chemických či biologických zbraní, nelidské nebo kruté zacházení, ničení kulturních památek či ponižování lidské důstojnosti. Také říkají, že musí být postaráno o raněné, a to včetně vojáků, kteří mají práva válečných zajatců.
Stíhání podezřelých z válečných zločinů
|
Klíčem je shromáždění důkazů
Již na začátku dubna vyzval k trestnímu stíhání Putina americký prezident Joe Biden. Stalo se tak poté, co byly v ukrajinské Buči nalezeny masové hroby se svázanými těly ukrajinských civilistů. Jak ovšem píše list The Guardian, postavit ruského prezidenta před soud není zdaleka tak jednoduché, jak se zdá.
Česko chce sladit vyšetřování zločinů na Ukrajině. Bradáčová připouští tribunál |
Hlavní žalobce ICC Karim Khan pro CNN Politics uvedl, že právo hovoří jasně. „Je zločin úmyslně útočit na civilisty a civilní objekty, ale zádrhel je ve shromáždění důkazů a v celém procesu, který se musí odehrát,“ dodal.
Hugh Williamson z organizace Human Rights Watch potvrdil, že důkazy o hromadných popravách civilistů ze strany ruských sil existují. Dle jeho slov je však mnohem snazší připsat válečný zločin vojákovi, který ho spáchal, než vůdci, který ho nařídil.
Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost, v pondělí novinářům řekl, že existují čtyři hlavní zdroje důkazů: informace shromážděné USA a jejich spojenci, včetně zpravodajských zdrojů; vlastní úsilí Ukrajiny na místě; materiály mezinárodních organizací, včetně OSN a nevládních organizací; a informace od světových nezávislých médií s fotografiemi, rozhovory a dokumentací.
Putin před soud?
Politolog a zakladatel International Justice Lab Kelebogile Zvobgo však pro americkou NRP uvedl, že je velmi nepravděpodobné, že by Putin osobně čelil procesu za válečné zločiny na nejvyšší mezinárodní úrovni. „Řada mezinárodních soudních institucí má jurisdikci nad činy, z nichž je Putinova armáda na Ukrajině obviňovaná. Tyto soudy však fungují odlišně a rozhodnutí vynucují rozdílnými prostředky – a jen málo z nich má na Rusko nějaký vliv,“ řekl Zvobgo.
Putin je válečný zločinec, řekl Biden. Vyzval k další podpoře Ukrajiny |
Podle jiných znalců, které oslovil list The Guardian, by obžaloba mohla tvrdit, že se Putin dopustil válečného zločinu tím, že přímo nařídil nezákonný útok nebo věděl, že jeho armáda páchá zločiny, a nezabránil jim. Tento případ je ovšem velmi těžko prokazatelný.
Philippe Sands, profesor na University College London, podobně reagoval na otázky agentury AP. „Musíte dokázat, že zločinci věděli, mohli vědět nebo měli vědět. Existuje reálné riziko, že za tři roky skončíte u soudů s lidmi na „střední úrovni“ a hlavní osoby odpovědné za tuto hrůzu, jako jsou Putin či Lavrov, se z toho vyvléknou.“
Další problém je podle Zvobga s tím, jak dotyčné osoby vůbec dostat na místo fyzicky. „Kdo by byl ochoten zatknout a převézt Putina do Haagu?“ položil řečnickou otázku. ICC totiž neprovádí procesy v nepřítomnosti obžalované osoby. Putin by tedy musel být vydán přímo Ruskem nebo zatčen mimo Rusko, přičemž obojí se zdá nepravděpodobné.
Jsou i jiné cesty
Podle Zvobga budou nejlepším řešením evropské soudy. „Dalším způsobem, jak dostat Rusy před soud, by bylo, že by se USA a jejich spojenci, jako je Francie, Spojené království a Německo, pokusili vytvořit ad hoc mezinárodní tribunál mimo OSN, podobný soudům o válečných zločinech v Norimberku. Takový podnik by však představoval řadu výzev, včetně otázek legitimity,“ dodal Zvogbo.
Putin se míchá do války, jako kdyby byl plukovník, tvrdí západní zdroje |
OSN se však zdá být výchozím bodem. Jedním z problémů při postupu prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN je však skutečnost, že Rusko je jejím stálým členem. „Pochybuji, že by se Rusko nepokusilo uplatnit své právo veta, aby rozhodnutí zablokovalo,“ poznamenal Sullivan.
Stačit by mohlo pouhé vynesení rozsudku
Ať už k Putinově obvinění a stíhání dojde, či ne, odborníci se shodují, že vynesení rozsudku, bez ohledu na další kroky, by minimálně představovalo prokázání úcty všem Ukrajincům, kteří se stali oběťmi ruské agrese.
„Je jasné, že se tam páchají zvěrstva, je jasné, že dochází k porušování zákonů války. Není třeba nálepkovat to, co se na Ukrajině děje. Celé mezinárodní společenství by prostě mělo jednat,“ shrnul celou otázku ruské viny Pierre-Richard Prosper, prokurátor pro válečné zločiny a bývalý americký velvyslanec pro válečné zločiny.
Slzy, bolest, zničený život. Obrazy civilistů zmrzačených ruskou agresí |
S tím souhlasí i Zvogbo. „Myslím si, že i pouhé vynesení rozsudků by bylo už jen z pohledu uznání pro Ukrajince mimořádně silné.“
Vyšetřování by podle něj také mohlo oslabit Putinovu popularitu v domácím Rusku. „Rusové by si tak mohli uvědomit, že je to další důvod, proč Putin již nemůže sloužit jejich zemi.“
