Od začátku invaze Rusko čelí kritice, že útočí na civilní cíle a porušuje tak Ženevské úmluvy, což Moskva odmítá. O válečných zločinech spáchaných Rusy mluvil už dříve například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
K ochraně civilistů a civilní infrastruktury vyzývá OSN i další mezinárodní organizace. Připomínají přitom více než sedmdesát let staré dokumenty, které byly podepsány v Ženevě.
Kyjev vyzval Putina ke schůzce se Zelenským. Lavrov a Kuleba se sejdou v Turecku |
1 Co jsou to Ženevské úmluvy?
Ženevské úmluvy jsou dokumenty, jejichž cílem je definovat pravidla války. V každém válečném konfliktu podle nich musí být respektována důstojnost lidských osob, zúčastněné strany musí předcházet nebo alespoň zmírnit utrpení civilistů, ale také nemocných, raněných či zajatců.
Smluvními stranami úmluv, které byly podepsány na Diplomatické konferenci konané v roce 1949 v Ženevě, jsou všechny státy světa.
2 Je možné útočit na civilisty?
Podle úmluv musí být civilisté chráněni a za žádných okolností se nesmí stát cílem vojenských útoků. Terčem armádních sil pak nesmí být ani civilní infrastruktura, tedy vše, co potřebují lidé ke každodennímu životu. Je tedy zapovězeno útočit na školy, nemocnice, obytné budovy, vodárny či elektrické vedení.
Vojáci se musí při všech vojenských operacích odlišovat od civilistů nošením rozpoznatelných odznaků. Musí také nosit zbraň tak, aby byla vidět. Právě tento fakt by měl zjednodušit ochranu civilního obyvatelstva před bezprostředním ohrožením. Všichni vojáci musí zároveň respektovat pravidla války.
3 Jak vypadá péče o nemocné a raněné?
Ženevské konvence upravují také pravidla péče o nemocné a raněné, o které musí být postaráno bez ohledu na to, za jakou stranu bojovali. Těla padlých pak musí druhá strana identifikovat a usnadnit jejich návrat do vlasti.
Mrtvé děti ve školce, zásah sirotčince. Ukrajina sbírá důkazy pro Haag |
S péčí o raněné souvisí také otázka ochrany zdravotníků. Všem pracovníkům humanitárních organizací musí být umožněno, aby mohli pracovat v bezpečí, informovalo hnutí Mezinárodní Červený kříž. Všechny sankce zapojených zemí musí být navrženy tak, aby humanitární pomoc mohla nadále fungovat.
4 Jak se má zacházet s válečnými zajatci?
Důstojné zacházení si podle úmluv zaslouží i váleční zajatci. Není možné, aby je druhá strana zastrašovala či na nich páchala násilí. Zajatci mají nárok na ubytování, oblečení a stravu. Musí mít také zajištěnou hygienu a v případě potřeby lékařskou péči.
Zatčeným také musí být ponechána veškerá volnost ve výkonu jejich náboženství. Zejména v současné době pak jejich obrázky či videa s nimi nesmí kolovat po sociálních sítích.
5 Co je ještě zakázané?
Ženevské úmluvy také omezují použití některých zbraní. Například v obydlených oblastech panuje přísný zákaz používání těžkých výbušnin.
Obecně je pak zakázáno použití zbraní hromadného ničení, tedy zejména biologických, chemických či nukleárních zbraní, které vedou k dlouhému umírání lidí.
6 Vymáhání ženevských konvencí
Několik z výše popsaných bodů Rusko v současné válce na Ukrajině podle dostupných informací mnohokrát porušilo. Ruské střely nesčetněkrát dopadly na obytné domy v několika ukrajinských městech, v důsledku toho zemřelo na Ukrajině už nejméně 364 civilistů, oznámil v neděli Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Terčem se stal i kryt u školky ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti. Mezi oběťmi byly podle ukrajinských úřadů i děti. Celkem si boje podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové vyžádaly životy 38 dětí, dalších 71 jich bylo zraněno.
Rusové také ostřelovali jadernou elektrárnu v Záporoží, což například česká jaderná fyzička Dana Drábová považuje za porušení zmíněných konvencí.
Téměř čtyřicet států světa kvůli narůstajícímu množství případů porušení úmluv požádalo, aby došlo k prověření toho, zda se Rusko dopouští válečných zločinů. V týdnu na Ukrajinu odjel tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.
Ženevské úmluvyŽenevské úmluvy byly sjednány a podepsány na Diplomatické konferenci konané v roce 1949 v Ženevě. Tvoří je dohromady čtyři úmluvy, a to:
V roce 1977 k těmto úmluvám přibyly dva dodatkové protokoly, protokol o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a protokol o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní povahu. Smluvními stranami úmluv jsou všechny státy světa. Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR |