„Společná snaha států EU a koordinace mezinárodního vyšetřování i téma válečných zločinů jsou hlavní justiční priority blížícího se českého předsednictví v EU,“ prohlásil Pavel Blažek a dodal, že je naprosto nezbytné zabránit beztrestnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v důsledku ruské agrese na území Ukrajiny
Blažek dále uvedl, že Česká republika plánuje k ICC vyslat seniorní státní zástupkyni, která má předchozí zkušenosti s působením u této instituce. Další snahou bude, aby se soudem ICC stal český kandidát. Výběrové řízení již běží.
Ministr spravedlnosti společně s předsedou Eurojustu Ladislavem Hamranem ze Slovenska jednali o společném úsilí členských států EU. Za cíl si vytičili především přijetí novely, která by Eurojustu umožnila uchovávání, analýzu a ukládání důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
Důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jsou nezvratné, říká Amnesty |
„Tento předpis měl být přijat co nejdříve a poskytli jsme k tomu francouzskému předsednictví maximální součinnost,“ dodal Blažek.
Česko vede stejně jako například Británie, Německo či Polsko vlastní vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině, které v českém případě zajišťuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území.
V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buči u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.
Proti válečným zločinům v podbě zabíjení civilistů směřují demonstrace na mnoha místech Evropy:
24. března 2022 |
