Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nejsem žádným velkým příznivcem blízkých vztahů s Moskvou, ale je na místě čas od času s Vladimirem Putinem promluvit, zjistit v jakém stavu se vůbec nachází jeho mysl a já věřím, že když budou Ukrajinci ve válce úspěšní, tak časem uslyšíme, že je Rusko připraveno jednat o míru,“ míní Lipavský.
Česká republika není podle něj v pozici, aby si hrála na nějakého vyjednavače. „My stojíme zcela jasně na straně Ukrajiny, jsme členský stát Evropské unie a NATO,“ dodal. S Ruskem si Česko podle ministra ponechává komunikační linku ve formě zastupitelského úřadu a velvyslance v Moskvě.
Lipavského do role ministra zahraničí nechtěl prezident Miloš Zeman původně jmenovat. Nyní jsou však vztahy mezi oběma politiky podle ministra korektní. „Pracovní vztahy mezi resortem zahraničních věcí a Pražským hradem fungují. Konzultace ožehavějších otázek si vzal na svá bedra pan premiér,“ přiznal v Rozstřelu nicméně Lipavský.
Špatná zpráva pro Rusko a Putina
Česko se během nadcházejícího předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. července a potrvá do konce roku, chce zaměřit zejména na podporu Ukrajiny. „Doufáme, že během našeho předsednictví se již nebude na Ukrajině válčit a bude možné, aby začala probíhat její rekonstrukce,“ řekl.
Debata o plném členství Ukrajiny v EU bude nicméně komplikovaná. „Myslím si, že starší státy Evropské unie, ti původní zakladatelé jsou opravdu velmi skeptičtí. Na druhou stranu, pokud bude mít Ukrajina těsné ekonomické vztahy, dostane dohodu o volném obchodu a její rekonstrukce poběží podle evropských pravidel, tak se jí otevřou dveře daleko jednodušeji,“ míní ministr.
Konec morální supervelmoci. Švédsko se smiřuje s nutností vstupu do NATO |
Ke vstupu do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské agrese chystají Finsko a Švédsko, přihlášku by si podle zahraničních médií mohly obě země podat už v létě. „Je to dobrá zpráva pro nás a špatná zpráva pro Rusko a pro Putina. Chtěl zabránit rozšiřování NATO, ale dělá všechno pro to, aby se aliance spíše rozšířila,“ hodnotí Lipavský. Finsko a Švédsko podle něj konečně pochopily, že neutralita je ruského útoku neušetří a je čas do Severoatlantické aliance vstoupit.
Do dvou let se zbavíme závislosti na Rusku
S dalším balíčkem navržených sankcí Unie vůči Rusku je česká vláda spokojená. „My jsme v tuto chvíli s tím sankčním balíčkem, tak jak je představen, víceméně spokojení, ale dokud není hotovo, tak jej nelze komentovat,“ řekl v Rozstřelu Lipavský.
Evropská komise ve snaze přesvědčit všechny státy ke schválení návrhu zákazu dovozu ruské ropy navrhla pro Česko výjimku z embarga do poloviny roku 2024. Pro Maďarsko, které je největším odpůrcem embarga, a Slovensko pak navrhuje výjimku až do konce roku 2024.
Země EU se neshodly na podobě ropných sankcí, dohodu blokuje Maďarsko |
„Je realitou, že střední Evropa je fyzicky poměrně dost závislá na dodávkách z Ruska. Existuje celá řada projektů, na kterých se teď velmi intenzivně začíná pracovat a které budou realizovány během roku až dvou, jenž tuto závislost sníží nebo de facto odstraní,“ uvedl Lipavský.
Receptem na energetickou bezpečnost Evropy potažmo Česka je podle Lipavského diverzifikace zdrojů a orientace na nové dodavatele ze severní Afriky, z Blízkého východu, Kanady či Spojených států.
