Zdá se, že jste pomalu přesídlila z výsluní československého showbyznysu do zahraničí. Co vás tam tak lákalo?
Ne, to se vám jenom zdá. Před lety jsem si koupila domeček v Rajce na hranicích. Bylo to v době, kdy jsem tam točila hodně seriálů. Když všechno zavřeli a začala karanténa, tak jsem si řekla, že nebudu zavřená v Praze v bytě a odjela jsem tam. Ale průběžně jsem jezdila i do Prahy. Před rokem jsem dostala nabídku do televize Joj na bezvadný vtipný seriál, který točím už od srpna. Teď koupili další sérii, takže v Rajce mám teď práci.
Herci jsou na vás zvyklí coby na principálku. Jaké to je obrátit si role a být herečkou, kterou diriguje režisér?
To je jiné, mít divadlo a točit. Jsem šťastná, že nejsem už principálkou, ani ničím. Díky Bohu, že jsem jenom herečka a ráda poslouchám. Radek říkával, že maminka a režisér mají vždycky pravdu.
Nosíte v hlavě nějaké další věty svého manžela Radka Brzobohatého i po těch deseti letech, co už tady na světě není?
Teď to bude deset let. Různé jeho věty mě napadají pořád. Vždycky si říkám, jak by okomentoval tohle a tamto. Často, často, často.
Nepřišla jste díky covidu na to, že dokážete žít bez všech těch „důležitých“ společenských událostí a toho, abyste se někde objevovala?
Ne, já jsem si naopak velice uklidila v přátelích. To bylo fakt dobrý. Ráda občas někam přijdu. Potkala jsem Osmanyho Laffitu, pozval mě. Ale jeho mám hrozně ráda. Je vtipnej, bezvadnej, ale nechybí mi to. Ráda jsem tady potkala například Vendulu Svobodovou. Známe se sto padesát let, ale tohle setkávání na akcích mi obecně fakt nechybí. Protože nevěřím v upřímnost mnoha těch lidí. Myslím si, že je to fakt často jen takové pozlátko.
Jsem přímý člověk. Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu. Taky to o mně vědí a píšou o mně jako o největší fúrii. Ale nejsem zkrátka pokrytec. Nemám ráda pomlouvání za zády. Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu hned. Takže to mi nechybí. Bude mi v srpnu sedmdesát. To neřeším. Jsem šťastná. Hlavně ať jsem zdravá a soběstačná. To je důležitý.
Hana Gregorová a Radoslav Brzobohatý na premiéře hry Lev v zimě (2009)
Myslíte si, že herečky, které příliš hřeší na svůj vzhled, to poznamenává na mysli a odráží se to nejen na jejich vizáži, ale i na vztazích s lidmi?
To nevím. Ale myslím si, že mě vrásky nevadí. Vždyť vím, kolik mi je. Vůbec to neskrývám. A když úpravy někomu dělají dobře, tak proč ne. Bohužel jsem zažila, že v jednom seriálu přeobsadili herečku, protože přišla a byla úplně jiná než na castingu. Mimika žádná. Ale když to někomu pomůže, ať to dělá. Směju se, když to udělá třicetiletá holka. To mi připadá, že je fakt brzy. Ale obecně nejsem proti kosmetickým zákrokům. Říkám si už léta, že bych se klidně nechala natáhnout! (smích) Zaprvé se ale bojím. A zadruhé si říkám: A k čemu? A proč? Co, že budu mít nataženou bradu? Občanku mi nikdo nevymění. Tam je stejně ten rok narození, takže je to vlastně zbytečné.
Odpouštět je lidské, říká Gregorová o mladším partnerovi Koptíkovi |
Mluvila jste o třídění přátel. Říká se, že těch opravdových stačí mít jen pár. Kolik vám tedy zbylo těch nejbližších?
V Rajce mám bezvadnou společnost, mám ji hrozně ráda. Jsou tam fajn lidi, rodiny. Setkáváme se a sousedy mám bezvadné. Ale dobrých přátel, u kterých vím, že můžu kdykoliv zvednout telefon a zavolat jim? Těch je sedm.
Řekla byste o sobě, že jste v životě požitkářkou?
Mám ráda život. Nedávno se mě někdo ptal, jakou prý mám vášeň. Já dělám všechno s vášní. S vášní vařím, s vášní žiju, s vášní miluju, s vášní se naštvu.
VIDEO: Hana Gregorová skončila v nemocnici (archiv, 2017):
