Třiapadesátiletá Le Penová je na francouzské politické scéně známá firma. Jen na prezidentku kandiduje už potřetí. Tentokrát za Národní sdružení (RN), do roku 2018 za Národní frontu. Změna je jen v názvu, zařazení ke krajní pravici pořád platí. Stejně jako boj proti migraci či Evropské unii.
Le Penová však ve straně udělala i další kroky, které měly image její partaje uhladit. Vyhodila svého otce Jeana-Marieho Le Pena, který kdysi Národní frontu založil a proslul svými antisemitskými výroky, loni také během dvou týdnů nechala vyloučit množství členů, protože popírali holocaust, mlátili manželku či zneužívali děti.
Ani sama šéfka strany se přitom ve svých prohlášeních zdaleka nedrží zpátky. Vystudované právničce například hrozil rok vězení za to, že muslimské modlitby na ulici přirovnala k nacistické okupaci. Během uprchlické krize z let 2015 a 2016 se také Le Penová pustila do sousedního Německa.
Prohlásila tehdy, že se Němci přijímáním běženců jen snaží snížit mzdy, najmout si otroky a svou migrační politiku vnutit i dalším členům Evropské unie včetně Francie. Hlasitá kritička EU se nicméně kromě svého působení doma činila i v Evropském parlamentu, ve kterém seděla mezi lety 2004 a 2017.
„Hned jste pochopili, kde je problém. EU nemá žádná pozitiva. Je to neúspěch ekonomický, sociální, bezpečnostní i neúspěch v boji s terorismem,“ řekla pak Le Penová v Česku, do kterého přijela za předsedou SPD Tomiem Okamurou.
V Bruselu si na ni dodnes pamatují. Za zaměstnávání fiktivní asistentky si naúčtovala 7,7 milionu korun, které pak chtělo vedení parlamentu zpět. Stejně jako dalších 13 milionů korun za luxusní večírky, které si v belgické metropoli užívali europoslanci z Národního sdružení. Už předtím parlament odhadl, že mu strana celkem způsobila škodu ve výši 131 milionů korun.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Další kauzou šéfky strany je pak šíření fotografií zachycujících zvěrstva páchaná Islámským státem. Za to ji soud poslal na psychiatrii, což Le Penová označila za šílené. Ani v tomto případě však nakonec nebyla odsouzena.
Nyní se Le Penová chystá na duel s Emmanuelem Macronem ve druhém kole prezidentských voleb. Ze všech kandidátů má největší šanci postoupit, byť se o hlasy příznivců krajní pravice přetahuje i s kontroverzním komentátorem Éricem Zemmourem.
Pár dní před propuknutím voleb jí průzkumy přisuzovaly 21,5 procenta hlasů, zatímco prvnímu Macronovi 26,5 procenta. Le Penová tak opět snížila prezidentův náskok, a to až k úrovni statistické chyby. I tak by měl současný prezident, alespoň podle všech průzkumů, Le Penovou porazit. Dubnové preference pro případné finálové kolo ukazovaly na zisk 54 procent pro Macrona a 46 pro Le Penovou.
Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvK ruské agresi se vyjádřila jako poslední
I v roce 2017 to ostatně byla ona, koho nakonec Macron s téměř dvojnásobným počtem hlasů nechal za sebou. Vystupovala jako kandidátka „pravých Francouzů“ a kromě zmíněného islámu kritizovala i „anglosaský multikulturalismus“ či „politicky korektní liberalismus“. Nelíbilo se jí, že je Francie v NATO ani že platí eurem. Chránit také chtěla dělníky a zemědělce v době „divoké a anarchistické globalizace“.
Úspěch jí tehdy osobně popřál i ruský prezident Vladimir Putin. To už se dnes nehodí, Le Penová tak musela nechat skartovat víc než milion předvolebních letáků právě kvůli snímku s Putinem. Válka na Ukrajině také uchazečku o post francouzské prezidentky přinutila korigovat některé své dřívější názory.
Ze všech kandidátů se k ruské agresi vyjádřila až jako poslední. Politička, které na minulou kandidaturu půjčily ruské banky, vyzvala k okamžitému zastavení ruských vojenských operací na Ukrajině a dodala, že invaze narušuje mír v Evropě a musí být jednoznačně odsouzena.
Le Penová: Jste prozíravý národ, Evropskou unii jste hned prokoukli |
Ještě v lednu přitom na shromáždění se spřátelenými stranami v Madridu odmítla podpořit odstavec o Ukrajině ve společném prohlášení, kde se uvádělo, že „vojenské akce Ruska na východní hranici Evropy nás přivedly na pokraj války“.
A i na konci března, kdy už válka víc než měsíc ničila životy milionům Ukrajinců, Le Penová na Putinovu obranu řekla, že „obnovil ruskou moc po sedmdesáti letech sovětského teroru a bylo by sebevraždou nechat Rusko, aby se dlouhodobě spojilo s Čínou.“
Pro účast v dubnových volbách museli uchazeči získat alespoň 500 podpisů volených státních úředníků, což se Le Penové dlouho nedařilo. Den před začátkem války tak pozastavila kampaň do doby, než zbývajících „něco přes čtyřicet“ podpisů získá. To se jí nakonec povedlo, a nyní jde tedy v plné síle do volebního klání.
Pokud bude zvolena, chce jako jedno z prvních opatření vypsat referendum o zákonu o imigraci a identitě a změnit nejméně šest článků francouzské ústavy. Francouzské občanství by odebrala islámským extremistům. Zavřela by mešity a islámské spolky, které jsou v rozporu s hodnotami francouzské ústavy, je pro zákaz zahalování na veřejnosti, pro vystoupení Francie z NATO, pro odstranění větrných a solárních elektráren, pro investice do jaderné energetiky.
Jak ovšem sama říká, pokud ji letos Francouzi nezvolí, příště už to zkoušet nebude. „V tuto chvíli si nemyslím, že bych (znovu) kandidovala. Ale pokračovala bych v tom, co dělám už roky, tedy v obraně Francouzů. Nevím z jaké pozice, ale bude to nějaká, kde budu užitečná,“ řekla Le Penová.
