Ještě před svým zvolením prezidentem v roce 2012 prohlašoval, že milosti a amnestie považuje za feudální přežitek. „Pouze v případě, kdyby někdo umíral ve vězení, zbývalo mu několik týdnů života a nedopustil se závažného trestného činu, pak bych, na základě lékařské zprávy, udělil to, co lze spíše než milostí nazývat humanitárním gestem,“ pronesl před lety Zeman.
V srpnu 2002 třeba pro deník Právo prohlašoval, že „prezident by neměl přehnaně udělovat milosti a amnestie“. Rovněž řekl, že prezident měl při svých rozhodováních respektovat ty názory lidí, kteří jsou odborně zdatnější než on. „Například při udělování milostí respektovat názor ministra spravedlnosti,“ pronesl před téměř dvaceti lety Zeman.
Podobně se vyjádřil krátce po svém zvolení v diskuzím pořadu Partie na televizi Prima. „S výjimkou případu, kdy někdo umírá ve vězeňské nemocnici a chce poslední týdny života strávit doma, ale to není milost v pravém slova smyslu (...) Protože jsem principiálně řekl, že milosti udělovat nebudu, tak to platí i pro pana Kajínka,“ prohlásil v televizi.
Budu usilovat, aby prezident přišel o pravomoci milosti
Ve svém prohlášení po inauguraci, předneseném 8. března 2013 na Hradčanském náměstí vedle sochy T. G. Masaryka, stran prezidentské milosti Miloš Zeman prohlásil že bude usilovat o to, aby prezident přišel o pravomoci amnestie a milosti.
„Právě na masarykovské republikánské tradice bychom měli navázat, protože i v Ústavě České republiky existují zbytečné monarchistické prvky, jako je například právo prezidenta republiky udělovat amnestii či milosti,“ uvedl v minulosti Zeman. Tehdy také řekl, že se těchto práv dobrovolně vzdává.
Zeman milosti dávat nehodlá, je pro obnovení soudu s Kajínkem |
„Přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce,“ pronesl tehdy na Hradčanském náměstí.
Ve vánočním poselství 26. prosince 2013 opět připomněl svůj slib, nevyhlašovat amnestii a neudělovat milosti s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu.
Přístup považoval za pojistku před kontroverzními milostmi, které udělili jeho předchůdci Václav Havel i Václav Klaus. Zeman tehdy jako třetí nezbytnou podmínku pro milost uváděl zajištění zázemí odsouzeného.
Milost pouze pro lidi v těžké situaci
V březnu 2015 odstupující ministryně spravedlnosti Helena Válková požádala Zemana o zvážení přísných podmínek pro udělování milosti, protože nemohla předložit téměř žádný návrh na udělení milosti. Prezident tehdy připustil možnost polevit v kritériích týkajících se zdravotního stavu nebo rodinného zázemí, ale zdůraznil, že neustoupí od podmínky vylučující pachatele zvlášť závažného trestného činu.
V předvolebním rozhovoru v roce 2018 pro Frekvence 1 oznámil, že udělování milostí by v dalším volebním období omezil pouze na lidi v těžké životní situaci a další milost jako pro Jiřího Kajínka by během druhého mandátu neudělil.
Místo tří let milost. Odsouzený šéf Lán Balák si trest neodsedí, pomohl Zeman |
Při jmenování nových soudců v únoru 2020 poté Zeman vysvětloval své rozhodování o milostech a uvedl, že milost volí v případě smrtelně nemocných odsouzených, kterým milost umožní strávit několik měsíců ve své rodině.
„Jednou jedenkrát jsem udělil milost, která neodpovídala těmto kritériím. To byl známý případ člověka, který byl 23 let ve vězení a jeho vina nebyla jednoznačně prokázána (...) Tehdy jsem se řídil starořímskou zásadou ‚in dubio pro reo‘ a myslím si, že je dobré, abychom uvažovali i o pochybnostech, které někdy při vynesení rozsudku máme,“ řekl Zeman.
Při projevu zdůraznil, že dosud neudělil milost žádnému tuneláři, protože majetkové trestné delikty by podle prezidenta měly být správně potrestány, aby jejich pachatele nikdo nenapodoboval.
