Pochod na Kjóto (1560): početnějšího protivníka přečíslila lest
Krutý a bojechtivý. Oda Nobunaga byl ztělesněním válečnictví, jeho kousek u Okehazamy ho proslavil.
Jošimoto Imagawa, daimjó ze Sengoku, mohl být ještě dnes vzpomínán jako velký reformátor, podporovatel kultury a vynikající politik. Jenže chtěl pořád víc, své bohatství viděl za cizími hranicemi. V roce 1560 dostal zálusk na trůn v Kjótu, kde chtěl svrhnout vládu a stát se šógunem. Cesta k úspěchu jeho neporazitelné třicetitisícové armády vedla přes panství Oda Nobunagy, který proti němu mohl nasadit stěží desetinu odhodlaných vojáků. Kalkulace byly jasné, Nobunaga může buď vyrazit do pole k přímému střetu a hrdě se za několik hodin probojovat k fatální porážce, nebo ji může o několik dní oddálit sveřepou obranou svého hradu.
Proto si zvolil třetí variantu. Naoko rozbil své ležení před Okehazamou, přičemž si notně vypomohl spoustou ohňů a praporců. Jenže se v ležení nezdržel. Se svými muži v noci obklíčil tábor Imagawy, kde se halasně oslavovaly minulé a budoucí úspěchy. Přesila 10 : 1 během nočního přepadu najednou nehrála roli, totálně zaskočená armáda uchvatitele tehdy prakticky přestane existovat. Dobyvatelé se s jistotou svého vítězství přepočítali.
