Když Ruská federace před dvěma týdny napadla Ukrajinu, zvedla se v Česku vlna solidarity. Řada lidí se snažila pomoct a vyrazila proto autem na hranice s Ukrajinou, poslala peníze nebo nabídla někomu z uprchlíků ubytování.
Právě v posledním případě pomoci si ale část lidí nyní začíná uvědomovat, že svou nabídku nedomysleli a situaci nezvládají. Objevují se již případy, kdy si lidé, kteří u sebe uprchlíky ubytovali, celou věc rozmýšlejí. Upozornila na to ve středu hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.
Češi se překonávají, peníze pro Ukrajinu už předčily dary po tornádu |
„Měli by si uvědomit, že ubytování neposkytují na týden, ale na mnohem delší dobu. Kdy si lidé pomoc rozmýšlejí, evidujeme již v několika případech,“ uvedla.
Tuto skutečnost potvrzuje i Klára Boumová, národní koordinátorka pomoci uprchlíkům Charity České republiky. „Tyto případy se dějí spíše na dobrovolnické bázi, mimo neziskové organizace a my se o nich dozvídáme, až když je potřeba klienty převzít a zařadit zpět do systému, aby se pro ně mohlo začít hledat nové ubytování,“ popsala.
Statistiky si organizace nevede, podle Boumové ale jde o jednotky případů.
Impulzivní rozhodnutí nebo neshody
„Zaznamenali jsme to. Nejsou to lidé, kterým jsme zprostředkovali ubytování my, ale lidé, kteří si ho zajistili sami. Hostitelé si to rozmyslí nebo se jim změní situace,“ popsala také Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Důvody jsou podle ní různé. Lidé si s uprchlíky, kteří jsou u nich ubytovaní, nerozumějí, změnila se jejich finanční situace nebo Ukrajince přijali v rámci impulzivního rozhodnutí, aniž by si dokázali představit důsledky. „Zároveň si někteří mysleli, že systém naskočí dřív,“ míní Faltová.
Ubytovávání je totiž podle třeba řešit promyšleně. „V rámci naší iniciativy Uprchlíci, vítejte, se snažíme o to, aby vše bylo promyšlené. Komunikujeme s hostiteli i s těmi, koho chceme ubytovat. Nastavujeme smlouvy, o tom, že tam mohou být v počátku zadarmo, poté za náklady, poté za nájem,“ popisuje.
Vytváří se také pravidla, jak řešit neshody či jak správně komunikovat. Dobrovolníci se také na organizaci mohou obrátit a nechat si poradit. Dojednat ubytování tak podle Faltové trvá déle, je ale udržitelnější.
Nevím si rady, volají lidé na linky důvěry
Lidé, kteří v první chvíli spontánně nabídli pomoc, přivezli od hranic s Ukrajinou někoho do Česka a nyní na ně začíná doléhat tíže další péče, se již obracejí i na linky důvěry.
„Nejde jen o střechu nad hlavou a jídlo, ale také o informace, dokumenty, povolení k pobytu či práci a zajištění péče o děti. Telefonát na linku důvěry je velmi dobře dostupným nástrojem pro promyšlení a naplánování pomoci, aby se nestalo, že člověk přislíbí něco, co se ukáže nad jeho síly,” uvedla Kateřina Bohatá z představenstva České asociace pracovišť linek důvěry.
Pomoc uprchlíkům Češi schvalují, domů by Ukrajince vzala necelá třetina |
Ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Halčman upozorňuje, že ubytování uprchlíků je třeba si dobře rozmyslet. „Je jedna věc přivézt si domů ukrajinskou rodinu a vydržet to s ní týden, čtrnáct dní. Ale může to trvat měsíce, roky... Lidé by si to měli dobře rozmyslet, ne po půl roce říct, že to nezvládají a rodina si musí hledat jiné ubytování. Ta rodina na nás spoléhá, že jí pomůžeme s veškerou integrací,“ uvedl.
Podle Boumové z Charity ČR míří řada uprchlíků především za svými příbuznými a známými. „Ne všichni ovšem mají možnost ubytovat své blízké u sebe, například pokud bydlí na ubytovně. Proto rodiny hledají bydlení v daném městě a nechtěli odcházet jinam. Takové situace už je obtížné řešit a často se do pomoci zapojují místní dobrovolníci,“ vysvětlila. Právě v takových případech je podle ní pochopitelné, že pokud někdo nabídne nocleh pro lidi v nouzi, nepočítá s tím, že by to bylo na delší dobu.
„Doporučujeme proto všem, aby se raději nejprve domluvili na kratší, jasně určenou dobu a pak případně nabídku prodloužili,“ radí.
Pro lidi, kteří u sebe mají ubytované uprchlíky, plánuje vláda zvláštní příspěvek. Kabinet se jím má zabývat na příštím jednání.
