Vyplývá to z průzkumu European National Panels, na kterém se podílejí agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Rusko zahájilo 24. února invazi na Ukrajinu. Boje si podle úterních údajů OSN vyžádaly 474 obětí na životech mezi civilisty a dalších 861 lidí bylo zraněno. Téměř všechny lidi v Česku konflikt na Ukrajině podle průzkumu znepokojuje. Přesto se stále polovina Čechů cítí bezpečně. Zhruba čtvrtina se naopak kvůli situaci na Ukrajině v bezpečí necítí.
Z Ukrajiny už kvůli válce uprchly podle OSN do ciziny asi dva miliony lidí. Naprostá většina Čechů, celkem 85 procent, v průzkumu uvedla, že Česko by mělo přijímat uprchlíky z Ukrajiny. Kolem 80 procent lidí také souhlasí s tím, aby uprchlíky přijímal jejich domovský kraj nebo obec. Přímo do své rodiny by si už ale uprchlíky vzala jen menší část Čechů, méně než 30 procent dotázaných.
Průzkum byl prováděn kromě Česka také na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Větší neochota pro přijímání uprchlíků do vlastních rodin než v Česku byla podle autorů průzkumu jen v Maďarsku. Největší byla naopak v Polsku, kde by si vzal uprchlíky do vlastní rodiny téměř každý druhý člověk.
Do Polska přitom podle OSN míří většina lidí prchajících z Ukrajiny, asi 1,2 milionu. V Česku je podle odhadů okolo 150 000 běženců z Ukrajiny, sdělil ve středu ministr vnitra Vít Rakušan.
Za nejužitečnější pomoc Ukrajině od samotných občanů považuje nadpoloviční většina lidí v Česku materiální a finanční pomoc. Jen 31 procent lidí by upřednostnila třeba bojkot ruských výrobků nebo jiný druh bojkotu. „Nejvíce solidární jsou z tohoto pohledu ženy, mladší lidé, vysokoškoláci a lidé z větších měst nad 100 000 obyvatel,“ sdělil Jan Burianec ze STEM/MARK.
Česká republika jako stát by podle 71 procent Čechů měla poskytnout Ukrajině humanitární pomoc a 62 procent lidí také podporuje poskytnutí azylu uprchlíkům. Zhruba polovina lidí je také pro ekonomické sankce vůči Rusku. S dodávkami zbraní či munice souhlasí 43 procent Čechů, kdežto s přímým vysláním vojáků jen 13 procent.
Průzkum byl prováděn od 2. do 6. března. Zúčastnilo se ho 2 516 lidí starších 15 let z pěti zemí.
