Kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z Mariupolu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Evakuace části ze 400 tisíc civilních obyvatel města měla začít v poledne ukrajinského času (11:00 SEČ), přičemž dočasné příměří mělo v oblasti platit do 21:00 místního času (20:00 SEČ). Podle Heraščenka nemohly být vytvořeny žádné humanitární koridory, protože „jen choré ruské mozky rozhodují, kdy a na koho začnou střílet“.
O přerušení evakuace informoval i Červený kříž, ten měl pomoci s evakuací a vést konvoj autobusů i aut s civilisty po předem dohodnuté trase do Záporoží. Fiaskem evakuace skončila už v sobotu. Rusové z porušování příměří naopak obvinili ukrajinské „nacionalisty“.
Putina si Západ vypěstoval slabostí, hloupostí a naivitou, tvrdí politolog |
Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi oznámil, že Ukrajinu kvůli válce opustilo už více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války.
Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, které jich přijalo už přes 964 tisíc. Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes 230 tisíc lidí a Maďarska přes 144 tisíc utečenců. Slovenské hranice podle tamního policejního prezidia překročilo bezmála 114 tisíc lidí a v Česku je podle odhadů už kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, sdělil v neděli ministr vnitra Vít Rakušan. Přes 50 tisíc lidí ale před boji uteklo také do Ruska.
K situaci na Ukrajině se vyjádřil papež František, který odmítl tvrzení Moskvy, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“. Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken CNN řekl, že Spojené státy mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině. Washington podle Blinkena tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů.
Blinken při nedělním návštěvě Moldavska také řekl, že Spojené státy uvažují o dohodě s Polskem, na základě které by Varšava poskytla ukrajinské armádě svá starší bojová letadla sovětské konstrukce MiG-29 a výměnou dostala stíhačky F-16 od Washingtonu. Polská vláda v neděli nicméně podobný záměr odmítla.
O plánovaném ostřelování Oděsy na břehu Černého moře Zelenskyj v neděli mluvil v televizním projevu na stanici Ukrajina 24. „Rusové vždy přijížděli do Oděsy, vždycky tam cítili vřelost a upřímnost. A teď tam chtějí posílat rakety? To bude historický válečný zločin,“ uvedl.
Ruské jednotky mezitím pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v obraně země a způsobily nepříteli další ztráty, uvedl v noci na neděli ukrajinský generální štáb podle agentury Unian. Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.
Ruské ministerstvo obrany v neděli také uvedlo, že ruské jednotky zničily vojenskou leteckou základnu ve Starokosťantynivu. Později Zelenskyj informoval, že ruský útok zcela zničil civilní letiště ve městě Vinnycja. Obě města se nacházejí na jihozápadě Ukrajiny.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie. Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží.
Ruské jednotky podle ukrajinských úřadů ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelovaly sídliště a blokovaly humanitární pomoc. Informovala o tom agentura Unian. V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města.
Rada města Buči v prohlášení na Facebooku uvedla, že ruští vojáci střílí na civilisty, včetně dětí, nebo na automobily. „Dodávky humanitární pomoci nejsou možné: obec je v nepřátelském obležení,“ píše se v prohlášení.
Město žádá o pomoc, aby se podařilo zachránit jeho obyvatele. Už několik dnů nefungují dodávky elektřiny a tepla ani internetové připojení. Vedení Buči tvrdí, že ruští vojáci vykrádají sklady.
V Irpini podle ukrajinských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, mezi nimi dvě děti, když ruští vojáci zahájili palbu na civilisty snažící se dostat se z města. Lidé se z tohoto předměstí Kyjeva snaží dostat do metropole. Odchod jim ovšem zkomplikovalo zničení mostu na hlavní silnici vedoucí do Kyjeva. Ukrajinská armáda ho vyhodila do povětří, aby zpomalila postup ruských jednotek v případě, že město padne do jejich rukou.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle příspěvku na twitterovém účtu běloruské nezávislé televize Nexta řekl, že ukrajinské úřady jednají o evakuaci obyvatel Buči a Hostomelu.
Vrchní bezpečnostní představitel Oleksij Danilov prohlásil, že Rusko nyní plánuje obklíčit město Dnipro a dále zaměřit svou pozornost na odříznutí Ukrajiny od Černého moře. Nadále se budou snažit dobýt Kyjev, dodal.
Další kolo jednání
Pokračují i další diplomatické rozhovory o směřování situace. Zelenskyj mluvil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem, už potřetí během dvou dnů. Izrael se bude podle Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle něj nejsou velké.
Ruský prezident Vladimir Putin v nedělním telefonickém hovoru s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem už poněkolikáté zopakoval, že ruská „vojenská operace“ jde podle plánu. Zastavena bude jen tehdy, pokud Ukrajina přestane vzdorovat a ruské požadavky budou naplněny, dodal.
Neústupné Rusko. Válka skončí, až Ukrajinci složí zbraně a splní ultimáta |
Erdogan řekl, že Turecko je připravené podpořit mírové řešení konfliktu. Vyzval ke klidu zbraní, otevření evakuačních koridorů a podpisu mírové dohody. Sníží to podle něj humanitární dopady.
S Putinem předtím mluvil i Bennett, který se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Premiér zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé, připomněla AFP.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v sobotu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem o bezpečnosti, finanční podpoře Ukrajiny a o dalších sankcích proti Rusku.
Policie zakročila proti protestům v Rusku
Napříč Ruskem se rozhořely protesty proti válce. Monitorující skupina OVD-Info uvedla, že v 44 městech, například ve Vladivostoku, Irkutsku nebo Jekatěrinburgu, policie zadržela nejméně 1 745 protestujících. Agentura Reuters uvádí, že údaje OVD-Info nelze ověřit. Protestující se sešli například i v Římě, Hamburku a Paříži. V New Yorku požadovaly tisíce Ukrajinců, Američanů ukrajinského původu a dalších lidí větší zapojení NATO, EU a USA do konfliktu.
Ruská policie zadržela tisíce lidí, kteří protestovali proti válce na Ukrajině |
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění a vyzývali je, aby se rozešli.
Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti.
Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany v Rusku, aby zemi neprodleně opustili, podobné doporučení vydala i kanadská diplomacie. Britské ministerstvo zahraničí okamžité opuštění Ruska Britům doporučilo.