Zapojila se i Taťjana Neprašová, která se přihlásila na překladatelskou pomoc.
„Uviděla jsem na Facebooku poptávku po tlumočnících, což pro mě jako ukrajinskou rodačku není problém,“ vysvětluje zdravotní sestra, která se přidala k organizaci Podané ruce.
V Česku už žije delší dobu, ale větší část její rodiny zůstala v jižní části Ukrajiny.
„Nikdo nechce odcházet, jenže je to nutnost. Pomáhala jsem jednomu příbuznému dostat se do Česka, odletěl posledním letadlem, ale zbytek mé rodiny tam zůstává. Mám sestřenici v oblasti, kde je teď hodně ruských vojáků. Přijela tam kvůli své staré mamince, chce se o ni postarat,“ popisuje Neprašová.
U uprchlíků, kterým v Česku pomáhá, převažuje strach. „Sice dostávají pomoc, ale stejně nevědí, co bude dál. Každý se snaží najít cestu ke svým příbuzným, pokud je tu tedy vůbec mají,“ povzdechne si.
Dobrovolníky, kteří jsou ochotni přispět, hledá také Masarykova univerzita přes své centrum MUNI pomáhá. Spolupracuje s diecézní charitou i iniciativou Brno pro Ukrajinu – shromažďuje ve své aplikaci zájemce a informace o tom, v jaké oblasti dokážou pomoct.
„Teď hlavně sbíráme kontakty, třeba právě na tlumočníky. Věříme, že dobrovolníků postupně přibude, protože univerzita má přibližně 180 ukrajinských studentů, nicméně ti v této chvíli spíš řeší, jak dostat své rodiny sem do Česka. Chápeme, že se nejdřív musí postarat o příbuzné,“ podotýká koordinátorka centra Daniela Vonbauer.
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity už od pátku provozuje krizovou linku psychologické pomoci pro ukrajinské občany. Na té zatím pomáhají tři dobrovolníci z řad studentů psychologie, kteří ovládají ruštinu nebo ukrajinštinu, absolvovali výcvik v krizové intervenci a jsou schopní pod dohledem zkušené odbornice lidem poradit v nejrůznějších oblastech. K nim se v současné době přidávají dvě ukrajinské studentky z ústavu slavistiky.
„Obrací se na nás jak Ukrajinci, kteří žijí v Česku dlouhodobě, tak i lidé, které vyhnala Putinova válka. Ti, co se do Česka dostali až teď, většinou volají, aby získali nějaké informace, třeba o tom, kde mohou sehnat bydlení. Naopak lidé, kteří tu žijí už delší dobu, se ozývají spíše kvůli psychické podpoře, aby ventilovali svoje emoce,“ popisuje koordinátorka krizové linky a zároveň jedna z dobrovolnic, která si nepřála uvést své jméno.
Sama studuje psychologii a v Česku žije pět let. Pochází ale z Ruska, kde zbytek její rodiny stále žije. K dobrovolnictví se dostala právě přes psychologický ústav.
„Rusky nebo ukrajinsky mluvících studentů psychologie opravdu moc není, takže mě oslovilo vedení ústavu, jestli bych nešla pomoct. I když jsem jako Ruska sama v obtížné situaci, ani chvíli jsem neváhala,“ poznamenává.
Pro provoz krizové linky Masarykova univerzita hledá další dobrovolníky, samozřejmě ty, kteří mluví ukrajinsky. Dobrovolníci prozatím vyřizují jen několik hovorů denně, ale jejich počet s dalšími stovkami uprchlíků v kraji narůstá.
